Ekologické katastrofy a mimořádné události

NA AKTUÁLNÍ TÉMA

Ekologické katastrofy a mimořádné události

Nešťastné události posledních dnů vyvolané katastrofálními povodněmi byly kromě ztrát na životech a majetku způsobených přímo vodním živlem poznamenány obavami z ekologických haváriích v zatopených oblastech. Neočekávaný a razantní průnik vody do průmyslových podniků ve většině provozů bezprostředně ohrožoval životní prostředí. Téměř každý průmyslový podnik ostatně představuje z hlediska vstupních surovin, pomocných prostředků, meziproduktů, výrobků a odpadů menší či větší časovanou ekologickou bombu schopnou explodovat zejména při mimořádných událostech. Stejně jako je povinností státu mít připraven záchranný systém, který minimalizuje ztráty na životech a majetku, povinností podniku je udržet v krizové situaci ekologická rizika pod kontrolou.
Součástí systémového přístupu podniků k ochraně životního prostředí je vytvoření a udržování postupů umožňujících identifikovat možný vznik havarijních situací a situací havarijního ohrožení. Norma ISO 14001 a Nařízení Rady (EHS) č.1836/93 (EMAS) požaduje také přípravu kvalifikované reakce na vzniklou havárii, stejně jako postupy pro prevenci a zmírnění dopadů na životní prostředí. Princip tohoto přístupu spočívá v zavedení pořádku v obecném slova smyslu, přičemž jednotlivými stupni k jeho dosažení jsou: zmapování zdrojů potenciálního rizika, stanovení pravomocí a odpovědností na všech stupních řízení včetně přenosu informací, vytvoření a udržování havarijní dokumentace, proškolení zaměstnanců a stálá funkční údržba zavedeného systému. V jádru však zůstává vědomí odpovědnosti managementu za veškeré dění v podniku.
V podnicích, které už budují systém environmentálního managementu (EMS), se minimalizace havarijních rizik bez výjimky řadí mezi hlavní závazky. V situaci, kdy se příprava právních předpisů odpovídajících legislativě Evropské unie vleče řadu let, je dobrovolný přístup podnikatelských subjektů k havarijní přípravě v rámci EMS nesmírně cenný. Motivuje je totiž k zavádění metodik a postupů dosud běžných jen ve vyspělých zemích.
Na příchod živelní pohromy reagovaly různé podniky různě. Potvrdilo se opět známé pravidlo, že klíčem k úspěchu je odpovědný management, který v kritické chvíli zná největší rizika a ví, jak jim čelit. Není bez zajímavosti, že ty organizace, které podle zpráv z masmédií obstály na jedničku a udržely často obrovská rizika pod kontrolou (Moravské chemické závody Ostrava, Barum Continental Otrokovice), mají systém environmentálního managementu buď již zaveden, nebo jej budují.
ZUZANA KUBÍNOVÁ, GEN, s. r. o., Praha