Prvnímu reaktoru na našem území je už 40 let

Prvnímu reaktoru na našem území je už 40 let

[*] Veškeré provozní náklady se proti světovým zvyklostem hradí jen z komerčních zakázek
[*] Objednávky nejčastěji přicházejí z různých evropských jaderných zařízení a elektráren
Od spuštění prvního československého jaderného reaktoru uplynulo právě čtyřicet let. Přesněji řečeno, 25. září 1957 byl poprvé uveden do kritického stavu výzkumný reaktor VVR-S v Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži u Prahy.

V době svého založení spadal ústav pod Československou akademii věd, ale v roce 1972 přešel do působnosti Československé komise pro atomovou energii. Jako jediné pracoviště svého druhu přirozeně zaujal vedoucí postavení ve výzkumu jaderné energetiky. V té době řešil především problémy zpracování radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva, které jsou tak aktuální právě v dnešní době.
Ústav se současně zabýval výzkumem využití ionizujícího záření a od roku 1974 výrobou radiofarmak používaných v nukleární medicíně. Kromě toho ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy vybudoval unikátní konzervační pracoviště, první svého druhu na světě, které ozařováním ošetřuje vzácné památkové předměty proti dřevokaznému hmyzu.
V prosinci 1992 se ÚJV transformoval na akciovou společnost. "Od té doby musíme prakticky veškeré výdaje hradit z příjmů ze zakázek," říká ředitel ústavu František Pazdera. ÚJV rovněž přišel o příspěvky na provoz zkušebních jaderných reaktorů, i když v zahraničí stát hradí provoz reaktorů výzkumných ústavů přibližně z padesáti procent. "K současným hlavním činnostem ústavu patří výzkum a služby pro jaderné elektrárny, které tak zvyšují efektivitu svého provozu a bezpečnost, aplikace ionizujícího záření ve výzkumu, v průmyslu a zdravotnictví, výroba radiofarmak a další služby," uvádí F. Pazdera.

Zahraniční zakázky výrazně převažují

Od prvního spuštění v roce 1957 prošel reaktor dvěma rekonstrukcemi, naposledy před sedmi lety, kdy také dostal nové jméno LVR-15. V současné době představuje nejmohutnější zdroj neutronů v České republice (výkon 10 MW a tok až 1014 neutronů na cm2/sec), které poskytuje širokému okruhu zájemců a uživatelů.
V reaktoru spočívá třicet palivových článků obohacených na 80 a 36 procent uranem 235. Dlouhodobým cílem je přechod na dvacetiprocentní obohacení, což odpovídá doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii sídlící ve Vídni (MAAE). Reaktor se provozuje v 21denních cyklech, po nichž následuje výměna palivových článků a nové najetí na výkon. V provozu bývá devět až deset cyklů ročně. Hlavní služby reaktoru v současné době spočívají v oblasti materiálového výzkumu. Provozují se na něm ozařovací smyčky a sondy, ve kterých se stanovuje vliv prostředí na životnost materiálů energetických jaderných reaktorů. K jeho nejpočetnějším zákazníkům patří provozovatelé elektráren, výrobci jaderných zařízení a ostatní organizace z Anglie, Francie, Japonska, Německa i dalších zemí. Z grafu zachycujícího skladbu zákazníků reaktoru v loňském roce je ostatně patrné, že převažující podíl tvoří zahraniční klienti.

Příprava radioizotopů pro zdravotnictví

Jinou oblast služeb představuje výroba křemíku pro polovodičové detektory a výroba radioizotopů, které se využívají v průmyslu a ve zdravotnictví. K využití ve zdravotnictví patří také výroba izotopů pro přípravu radiofarmak a vývoj speciálních léčebných postupů pro nádorová onemocnění. K dalším službám patří provoz horizontálních kanálů, které poskytují neutronové svazky pro výzkumy materiálů a struktury hmoty. Tyto svazky se využívají v základním výzkumu Akademie věd ČR a vysokých škol.
"Svoje výhledy do budoucnosti vidíme zejména v oblasti zdravotnictví, kde je reaktor unikátním zařízením a jedinou možností, jak připravovat radioizotopy potřebné pro přímou léčbu a diagnostiků různých onemocnění," říká ředitel divize reaktorových služeb J. Kysela. "Léčba nádorových onemocnění pomocí neutronové záchytné terapie je metoda, která by v budoucnu měla být využívána pro pacienty v oblasti celé střední Evropy," dodává.
Také při základním výzkumu hmoty a množství z toho vyplývajících praktických aplikací se nelze obejít bez jaderného reaktoru jako zdroje neutronů. Komerční využití lze očekávat zejména při vývozu ozařování materiálu, které prodlužuje životnost zařízení jaderných elektráren a zajišťování bezpečnosti jejich provozu.
BOŘEK OTAVA