Jubilejní, už stá raketa Ariana odstartovala

Jubilejní, už stá raketa Ariana odstartovala

[*] Od premiéry v roce 1979 jen osm nezdarů - západoevropský nosič je tedy vysoce spolehlivý
[*] Nejnovější a nejvýkonnější Ariana 5 se po úvodní katastrofě připravuje k dalšímu startu
Spojová družice Itelsat o hmotnosti 3,4 tuny tvořila náklad západoevropské nosné rakety Ariana, která uprostřed minulého týdne startovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Telekomunikační družice mezinárodní organizace Intelsat zaparkovala na geostacionární dráze. Standardní let se standardním zakončením - pokud by se netýkal stého kosmického nosiče řady Ariana.

Děvčata slaví v Guyaně

Od prvního startu v roce 1979 zaznamenaly Ariany jen osm nezdarů, takže patří k vůbec nejspolehlivějších nosičům. Poslední nezdar však zaznamenala při svém vůbec prvním startu začátkem loňského června nejnovější Ariana 5.
Soukromé evropské konsorcium Arianespace, na němž se podílí 53 evropských akcionářů, v současné době ovládá kolem 60 procent světového trhu komerčních družic. Neuvádí sice, kolik vydělává na vynesení družice na oběžnou dráhu, avšak jeho příjem se odhaduje na miliardu dolarů ročně. Arianespace už na oběžné dráze umístila 162 družic a ročně vypouští asi 14 raket.
Ke kuriozitám patří, že při příležitosti stého startu své rakety pátrala v Evropě po dívkách jménem Ariane, které se narodily v den vypuštění první rakety, tedy 24. prosince 1979. Nalezla tři - Holanďanku, Angličanku a Španělku. Společně s třinácti dalšími děvčaty, jež se narodila blízko tohoto data, se zúčastní oslav na kosmodromu Kourou.
Francie využívá výhodnou polohu tohoto místa v těsné blízkosti rovníku. Čím dále od rovníku se totiž nachází poloha startovacího místa, tím více paliva musí raketa spotřebovat, aby vynesla družici na geostacionární dráhu ve výšce kolem 36 tisíc kilometrů nad Zemí. Tu využívají zejména telekomunikační družice, neboť na ní obíhají toutéž úhlovou rychlostí jako planeta, takže doslova "parkují" nad určitým místem Země.

Exploze při premiéře

Historie západoevropských nosičů se začala psát po prvním úspěšném startu 24. prosince 1979. Ariany 2, 3 a 4 vycházely z téže konstrukční koncepce, byť se poněkud lišily v detailech. Postupně se prodlužoval třetí a pak i první stupeň a přibývaly startovací motory na pevné i kapalné palivo. Zdvojnásobila se startovací hmotnost a takřka se ztrojnásobila hmotnost nákladu, který bylo možné vynést na geostacionární dráhu (1,7 až 4,8 tuny). Nejnovější a nejvýkonnější typ řady, Ariana 5, se konstrukčně zásadně liší.
Vývoji Ariany 5, který přišel na devět miliónů dolarů, věnovali špičkoví západoevropští vědci deset let. Její panenský start vloni v červnu skončil obrovskou explozí po třiceti sekundách letu. Chyba počítače způsobila vychýlení tahu pomocných motorů, což vedlo k samodestrukci rakety se čtyřmi vědeckými družicemi v hodnotě půl miliardy dolarů na palubě. Trosky se zřítily do určených bezpečnostních zón a nezpůsobily jediné zranění. V současné době probíhají intenzívní přípravy na druhý start nové Ariany. Jeho datum startu není zatím určeno, ale předběžný odhad zní "brzy po 30.září, nejpozději 25. října".
Ariana 5 dokáže vynést na geostacionární dráhu jednu družici o hmotnosti až 6800 kg nebo dvě družice o hmotnosti do 5900 kg. Významně se může uplatnit i při stavbě mezinárodní orbitální stanice Alfa, protože na nízkou oběžnou dráhu ve výšce kolem 300 km vynese až 20,5 tuny nákladu. Konstrukční řešení Aria-ny 5 vyhovuje i speciálním, například vědeckým potřebám, jako je vynesení 4500 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Pokud tedy Ariana 5 bude spolehlivě pracovat - a to se dozvíme v nejbližších dnech - trh komerčních kosmických nákladů se přes všechnu americkou, ruskou a čínskou konkurenci může ještě výrazněji přiklonit na evropskou stranu.
BOŘEK OTAVA