Život Miru patrně skončí až po narození Alfy

Život Miru patrně skončí až po narození Alfy

[*] Raketoplán Atlantis startoval s novým členem posádky a množstvím náhradních dílů
[*] Soustavné technické poruchy na chátrající stanici se nijak nepodepisují na její jedinečnosti
K ruské orbitální stanici Mir, chronicky sužované technickými poruchami, odstartoval posedmé raketoplán Atlantis s dalším americkým kosmonautem na palubě. Dokazuje to, že Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) je přesvědčen o dostatečné bezpečnosti stanice pro lidskou posádku. Úřad se však v posledních týdnech dostává pod tvrdou palbu kritiky kongresmanů směřující k tomu, zda je únosné v americko-ruském vesmírném programu pokračovat.
Rusové nicméně jasně dali najevo, že Mir budou nadále udržovat v chodu bez ohledu na to, zda k němu Američané vyšlou či nevyšlou další kosmonauty. Podle zástupce šéfa analytického oddělení ruského pozemního Střediska pro řízení kosmických letů Jurije Skurského je Mir pro nové astronauty "naprosto bezpečný". Rusové si přejí udržet stanici na oběžné dráze do ledna 1999, kdy má být vyslána do kosmu nová mezinárodní vesmírná stanice Alfa. Zjevně to nepůjde bez mohutné finanční podpory USA.

Panují nejistoty kolem budoucího nástupce

Právě výstavbou Alfy má vyvrcholit Rusko-americká vesmírná spolupráce. Zárodkem stanice by na základě nabídky ruského prezidenta Jelcina měl být právě modul stanice Mir. Projektu Alfa v hodnotě přes 30 miliard dolarů se vedle Spojených států a Ruska účastní také Evropská kosmická agentura (ESA), Kanada a Japonsko. Ruská práce na 12 modulech má stát 3,2 miliardy dolarů, zatímco USA dodají 18 modulů za 17,2 miliardy.
Pokud by Rusko z různých důvodů od projektu odpadlo, má prý NASA v záloze plán, jak se bez něho - ovšem jen v krajním případě - obejít. Americké obavy nejsou neoprávněné, neboť kdysi velkolepý ruský vesmírný program se v současné době nachází v neutěšené materiální situaci. Rusko v únoru oznámilo, že bylo nuceno z technických důvodů odložit start prvního modulu Alfy z letošního listopadu na červen 1998. Posádky jedenáct let starého Miru se navíc musejí stále častěji potýkat s nejrůznějšími technickými problémy. Nejtěžší si způsobili sami kosmonauti, když Mir poškodili špatnou manipulací s nákladní lodí Progres.
Naposledy prožili kosmonauti i pozemské řídicí středisko horké chvilky, když počátkem minulého týdne - v září již potřetí - vypověděl službu hlavní palubní počítač, který zajišťuje orientaci stanice na Slunce. Mir tak rázem ztratil energii dodávanou solárními panely. Náhradní palubní počítač má nyní dodat raketoplán. Poslední incident se naneštěstí odehrál v době, kdy nedaleko Moskvy jednala rusko-americká komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, mimo jiné i o budoucích společných plánech v kosmickém výzkumu. Američané nicméně potvrdili, že ve společných kosmických projektech pokračovat chtějí.

Rusové chtějí udržet Mir do roku 2002

Atlantis zatím naposledy přistál u Miru letos v květnu, kdy kromě více než tří tun nákladu přivezl také Američana britského původu Michaela Foalea. Tomu se později na palubě Miru podařilo vůbec poprvé vypěstovat rostliny ze semen, jež vyrostla a dozrála ve vesmíru. Otázka bezpečnosti chátrajícího Miru přišla znovu na přetřes nyní v souvislosti s vysláním astronauta Davida Wolfa.
I přes všechny potíže je však zřejmé, že vesmírný komplex Mir zůstává unikátním zařízením, z jehož zkušeností budou moci čerpat nejen obyvatelé budoucí Alfy. První z pěti modulů Miru vynesla na oběžnou dráhu v únoru 1986 raketa Proton a modul Priroda zkompletoval stanici až v dubnu loňského roku. Původně měl Mir sloužit pouze pět let, později však Moskva rozhodla, že bude využíván až do roku 2002. Dosud na své palubě přijal kolem 60 kosmonautů různých národností a bylo k němu připojeno přes 70 kosmických lodí.
(bo)