Třpytí se nejen zlato, ale také mosaz

Co bychom měli vědět, když jdeme vybrat dárek do klenotnictví

Třpytí se nejen zlato, ale také mosaz

* Projdeme-li se po městských bulvárech, často až žasneme nad počtem zbrusu nových prodejen nabízejících zlaté zboží. Někdy vkusné, někdy nevkusné, ale vždy označené jako "zlaté".
(mj)
Pojďme si dnes popovídat o tom, čeho si máme při nákupu šperků všimnout, abychom pak nehonili pozdě bycha, když se zjistí, že "ryzí zlato" byla jen silně pozlacená mosaz. Naším průvodcem je Josef Lukašovský, odborník na slovo vzatý s mnohaletou praxí v tomto oboru.
Když se zeptáme, na co by se měl zaměřit člověk, který se rozhodne udělat šperkem radost někomu blízkému, odpověď je nasnadě. Takový člověk si musí napřed odpovědět na několik základních otázek: co to má být, z čeho to má být, jak to asi má vypadat a samozřejmě kolik peněz hodlá na takový nákup věnovat. Čili: chcete koupit prsten, náramek, přívěšek, brož, řetízek či náušnice, mají být ze stříbra, zlata nebo platiny, má to být zdobeno kamenem nebo vlisem...?
Když tuto volbu rozhodneme, měli bychom se porozhlédnout po prodejnách, vybrat si typ, který jsme zvolili a orientovat se v cenách. Mohou se totiž značně lišit nejen podle výrobce, ale i podle typu prodejny.
Zvláště u drahých šperků může činit rozdíl řádově až desetitisíce. Co bychom však měli okamžitě vyloučit, je náhodný nákup na ulici, ve stánku nebo u pivního pultu tak říkajíc za levno z ručky do ručky. Z toho pak bývá pravidelně hořké procitnutí, když se zjistí, že i vyleštěná mosaz se může třpytit jako zlato.
Jak se pozná seriózní prodejna? Zásadně podle toho, že nabízí jen takové zboží, které je opatřeno puncem. A to dokonce ne jedním, ale v podstatě třemi: První uděluje Puncovní úřad, druhý je punc se značkou zhotovitele a třetí udává číslo ryzosti kovu. U zlata, z nějž se běžně šperky zhotovují, je to číslo 585 - když se jedná o 14karátové zlato - nebo číslo 750 - když jde o zlato 18karátové.
Dříve se vyráběly šperky i ze zlata menší ryzosti, například za války se používalo tzv. neugold (250/1000), později pak ze zlata 8- a 9karátového. Některé "klenoty" nabízené na zahraničních tržištích mají dosud původ právě v těchto hodnotách použitého kovu.
Zlato ryzejší než 18 karátů se pro výrobu šperků nehodí a používá se jen při zhotovování zubních protéz.
Je také dobře vědět, že pokud prodejna nabízí zlaté zboží z dovozu, musí být označeno nejen puncem země, odkud je importováno a samozřejmě puncem výrobce a puncem s údajem ryzosti, ale ještě čtvrtým našeho Puncovního úřadu. Jestliže tyto puncy chybějí, pak rozhodně nejde o kvalitní zboží a je to signál, že je něco v nepořádku i v této prodejně. Nejlepší je tiše se vzdálit.
Jestliže se šperk, který chcete koupit, skládá z několika částí, musí být puncy rozděleny.
Například náušnice, jejíž jednu část tvoří ozdoba spojená nerozpojitelně s tyčí a závitem a druhou část šroubek, pak puncy musí být opatřeny oba předměty. Jestliže na náušnici punc není a je jen na šroubku, pak vězte, že zlatý je jen šroubek a naopak, když punc je jen na náušnici, pak šroubek může být jen mosazný.
Také řetízek má mít po jednom puncu na každém koncovém oušku a třetí na tzv. oušku skákacím. Může se vyskytnout také případ, kdy na ouškách řetízku žádný punc nenajdete, zatímco všechny tři puncy jsou připojeny na jakémsi malém plíšku zavěšeném u skákacího ouška. Potom vězte, že ze zlata není řetízek, ale právě jen ten malý plíšek.
Kvalitní a nekvalitní prodejnu rozliší naprosto jasně účet, který vám předloží. Musí totiž obsahovat nejen přesný název šperku, ale i jeho katalogové číslo, čistou váhu zlata, cenu a musí na něm být uvedeno číslo ryzosti kovu. Tedy 585/1000 v případě 14karátového zlata nebo 750/1000 u 18karátového. V případě, že ve šperku je použit kámen, musí být tato účtovaná váha vždy menší než celková váha šperku.
V případě, že je použit drahokam větší než 2 karáty, měl by zákazník vždy vyžadovat písemný certifikát, že kámen je pravý.
Ještě na jednu věc bychom neměli zapomenout. V řadě prodejen se setkáte s italským zbožím, které se vyrábí průmyslově, často bez doteku lidské ruky a jeho součástky jsou duté. Takové zboží poznáme podle malého otvoru, který najdeme v každém náramku. Je tam proto, aby měly kudy uniknout plyny, které vznikají při letování, jímž se dva výlisky spojují, aby vznikla dutina. Italové jsou tak nápadití, že dovedou vyrobit tzv. plaqué náramky, které se od celozlatých často nepoznají ani při zkoušce na kameni. Jejich pozlacení v několika vrstvách až při rozříznutí odhalí, že základem je jiný kov.
Triky podvodníků jsou nejrůznější, a proto bychom se měli řídit těmito základními radami: vybírat a kupovat spíše u renomované firmy, a to jak doma tak v zahraničí. Je to sice vždycky dražší, ale máme jistotu, že jsme získali ověřenou kvalitu.
"Pokud mohu radit vašim čtenářům," řekl Josef Lukašovský, "pak by měli dát spíše přednost výrobkům našich zlatníků a klenotníků. Jejich zboží není výsledkem průmyslové konfekční činnosti, ale rukodělné práce. Zpracovávají vesměs kov z jediné výrobny ve Vestci u Prahy, která garantuje jeho ryzost a každý šperk je vlastně originál."
Konečně v každém případě musíme trvat na tom, aby kupovaný předmět byl opatřen příslušnými puncy a účet za něj měl všechny náležitosti, tedy popis. číslo, váhu zlata, označení ryzosti.