Vzducholodě s pověstí pošramocenou požáry se mohou dočkat renesance

Vznešeným doutníkům patřilo nebe před 60 lety, aniž by ztratily budoucnost

Vzducholodě s pověstí pošramocenou požáry se mohou dočkat renesance

* Plyn lehčí vzduchu stoupá, takže cokoli jím naplněné bude stoupat také. Banální pravdy poprvé prakticky využili bratři Montgolfierové při premiéře balónu v roce 1783. Kam ovšem vítr, tam balón. Zlatý věk o století později zrozených řiditelných vzducholodí však skončil v roce 1937 strašlivým požárem kolosu Hindenburg. Renesance vzducholodí však právě nastává.
Francouzský letecký průkopník Henri Giffard 24. září 1852 odstartoval v Paříži jako vůbec první člověk ve vzducholodi pro jednu osobu, kterou sám postavil a uletěl v ní 27 kilometrů přes Versailles do Trappes (viz obr.). Dosáhl přitom průměrné cestovní rychlosti 8 km/h. Současné vzducholodi dosahují průměrné rychlosti nad 100 km/h. Giffard jako první zkonstruoval motorovou vzducholoď schopnou nést posádku. Pohonný parní stroj o hmotnosti 45 kg o výkonu 2,2 kW otáčel třílistou vrtulí o průměru 3,35 m při nejvyšší rychlosti 110 otáček za minutu. Řízení vzducholodi spočívalo v nastavitelném kýlu, který představovala svislá trojúhelníková plachta na zádi. Odvážlivec měl patrně notnou dávku štěstí, protože při letu na trase Paříž - Trappes nezafoukal ani vánek.
Už první vzlet volného balónu bratří Montgolfierů ukázal zásadní nevýhodu budoucího dopravního a sportovního prostředku: Nebylo možné jej řídit. Mnozí balónoví aviatici museli konstatovat zjevný fakt, že řízení balónu směrovými či výškovými kormidly je fyzikálně nemožné, neboť balón má vždy tutéž rychlost jako vzducholodí proud, kterým je unášen. Proto se dlouho nedařilo řídit a kontrolovat let vzducholodí, které nejsou v podstatě ničím jiným než vrtulí poháněnými protáhlými plynovými balóny. Zkrachovaly přitom nejrůznější konstrukce kormidel.

Nápad pana hraběte

Změnu zjednali v roce 1884 francouzští kapitáni Charles Renard a A. C. Krebs s první skutečně řiditelnou vzducholodí La France dlouhou 50,3 m při objemu 1869 m3. Poháněl ji motor o výkonu devíti koňských sil, který otáčel sedmimetrovou vrtulí. Při premiérovém letu přes Calais na Meudon urazilo plavidlo osm kilometrů a dosáhla nejvyšší rychlosti 23,5 km/h.
Počátkem července 1900 se vydal k prvnímu letu ve Friedrichshafenu na Bodamském jezeře Zeppelin LZ1. Život německého hraběte Ferdinanda von Zeppelina dokazuje, že aviatice se věnovali muži výjimečně nadaní, ať už odvahou či finančními prostředky: Zeppelin si při svém vysokoškolském vzdělání zvolil profesi vojáka. Skoncoval s ní jako generálporučík kavalerie, aby se mohl věnovat konstrukci pevné vzducholodi pro dopravu lidí a zboží na dlouhé cesty.
K nápadu postavit "řiditelnou vzducholoď s více za sebou zařazenými nosnými tělesy" přivedla pana hraběte četba v roce 1877 vydaného spisu tehdejšího generálního poštmistra Severoněmeckého spolku Heinricha Stephana nazvaná Světová pošta a vzduchoplavba. Císařský patentní úřad přidělil na Zeppelinově konstrukci patentní list 31. srpna 1895. Nastala éra vzducholodí.
Aluminiovým skeletem zpevněné vzdušné plavidlo o délce 128 m a průměru 11,73 m obsahovalo 11 327 m3 plynu. Poháněly je dva Daimlerovy motory o výkonu 11,8 kW. Při prvním letu sice nastaly určité problémy s řízením a při přistávání vzdušný kolos málem havaroval. O čtvrt roku později, 17. října, se technicky vylepšená vzducholoď LZ1 vznesla znovu a přistála bez problémů. Zklamala však dosahovaná rychlost, která zůstala kolem pěti kilometrů za hodinu. Po nepříliš úspěšném třetím letu se hrabě Zeppelin rozhodl LZ1 rozebrat. Nevzdal se ovšem - následující vzducholoď LZ2 připravil ke startu o pět let později. Fungovalo to, ale ukázalo se, že ne nadlouho.

Požár a zdánlivý konec

Přišel 6. květen 1937. Po roce letů přes Atlantský oceán havarovala v americkém Lakehurstu vzducholoď Hindenburg. Nastala nejhroznější katastrofa v dějinách vzducholodní dopravy. Při přistávání vzplanul na zádi vzducholodi požár. V několika vteřinách obrovský vodíkem plněný trup shořel. Jako zázrakem se zachránilo 62 lidí z 97 osob na palubě.
Vzducholoď Hindenburg, označovaná též LZ 129, se téměř nelišila od bratrského Grafa Zeppelina. Byla to největší pevná vzducholoď světa. Na délku měřila 245 metrů, její maximální průměr činil 46,8 m a obsahovala kolem 200 000 m3 plynu). Přepravovala až 75 cestujících a 25 členů posádky. Tragédie v Lakehurstu znamenala tečku za snahami o vybudování celosvětové sítě linek pro vzducholodní dopravu. Mnohem dříve však vzaly za své rozličné pokusy o využití vzducholodí pro vojenské účely. Zdálo se, že kvetoucí, rychlá a relativně bezpečná letecká doprava vzducholodě definitivně pohřbí.
Ukazuje se však, že obrovské doutníky mají perspektivu - kromě sportovních účelů slouží především jako létající billboardy a zřejmě se také stanou velmi levnými prostředky pro přepravu mimořádně těžkých nákladů, jak o tom v kresbě svědčí projekt německých vzducholodí CargoLift.

Rekordy z nejslavnějších

Největší vyztuženou vzducholodí všech dob se stal německý Graff Zeppelin II (LZ 130) dlouhý 245 metrů o hmotnosti 213,9 t a objemu takřka 200 tisíc m3. Poprvé startoval 14. září 1938. V květnu a srpnu 1939 několikrát pronikl nad britské území, kde prováděl radarovou špionáž. Rozebrán byl v dubnu 1940. Jeho sesterská vzducholoď Hindenburg byla o 1,7 metru delší.
Největší nevyztužená vzducholoď všech dob, ZPG3-W amerického námořnictva o délce 123 metrů, měla objem 42 937 m3. Stroj s posádkou 21 mužů poprvé vzlétl 21. července 1958. V červnu 1960 však ztroskotal v moři.
Mezi horkovzdušnými vzducholoděmi ustanovilo světový rekord v dostupu (5059 metrů) v srpnu 1988 plavidlo Boland Rover A-2. Nejdále (93,03 km) doletěla vzducholoď Thunder & Colt AS-56 v březnu 1988. Nejdelší let (5 hod. 6 min. 42 vt.) absolvovala v lednu 1992 vzducholoď Cameron DP-80.
Největší počet cestujících, a to 207, přepravovala v roce 1931 vzducholoď amerického námořnictva Akron. Při přeletu Atlantského oceánu cestoval největší počet cestujících (117) na palubě Hindenburgu.
Rekordní přímá vzdálenost uznaná podle pravidel FAI pro vzducholodi činí 6384,5 kilometru. Překonal ji Graf Zeppelin v době od 29. října do 1. listopadu 1928.
Nejdelší let nevyztuženou vzducholodí bez doplňování paliva trval 264 hodin a 12 minut. Uskutečnil ho J. R. Hunt v roce 1957 ve vzducholodi amerického námořnictva ZPG-2 postavenou firmou Goodyear. Překonal vzdálenost 15 205 kilometrů.
Bořek Otava