J. Solana navštíví ČR zřejmě začátkem března

O sídle NATO se rozhodne do konce měsíce; bude to zřejmě Brusel

J. Solana navštíví ČR zřejmě začátkem března

* Generální tajemník NATO Javier Solana zavítá zřejmě začátkem března na dvoudenní návštěvu do České republiky. V Bruselu bylo včera rovněž oznámeno, že do konce ledna Rada NATO rozhodne o novém sídle aliance.
Brusel (čtk, čí)
Před nadcházející cestou do České republiky navštíví generální tajemník NATO Javier Solana Maďarsko. Jako první však bude na programu jeho cest do vstupujících členských zemí Polsko, kde bude velmi pravděpodobně pobývat 22. až 23. ledna.
Solana již 18. prosince po podpisu protokolů o vstupu ČR, Maďarska a Polska do NATO pro ČTK uvedl, že do Prahy, Budapešti a Varšavy přijede "v prvních týdnech nového roku". "Chtěl bych strávit nějaký čas s politickými představiteli a lidem České republiky, Maďarska a Polska," uvedl tehdy. "Tyto tři země a jejich společnosti mně byly vždycky blízké, ale nyní to pociťuji zvlášť silně, když jsme spolu tolik pracovali." Zdroje v sídle NATO nevylučují, že návštěvu ČR spojí Solana se zastávkou na Slovensku, z Maďarska by mohl zaskočit do Slovinska.
S představiteli partnerských států se nejvyšší činitel NATO setká tradičně na mezinárodním ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Kromě toho navštíví 19. ledna Švédsko, jednu z neutrálních evropských zemí, v nichž probíhá veřejná debata o vhodnosti se začlenit do měnící se aliance.
Včera bylo v Bruselu rovněž oznámeno, že do konce ledna hodlá Rada NATO na úrovni velvyslanců, jíž se účastní už také ČR, Polsko a Maďarsko, rozhodnout s konečnou platností o novém sídle aliance. Podle vysokých činitelů je zatím jisté jen to, že politické ústředí NATO zůstane v Bruselu.
Loni na podzim přinesl německý Der Spiegel zprávu o možném přesunu aliance do Bonnu, kde se po vystěhování federálních orgánů do Berlína uvolní spousta budov, zatímco v Bruselu bude nová centrála stát mnoho peněz. Již tehdy ovšem zdroje aliance nápad bagatelizovaly jen jako zkušební balónek, případně důkaz jistého tlaku, který k ničemu nepovede.
Od prosince má Rada na stole čtyři varianty, zpracované najatou belgickou firmou, tři z nich počítají s využitím dosavadního pozemku, případně s výstavbou v bezprostředním okolí.
Znalci v sídle aliance předpovídají, že Rada rozhodne o "přestavbě za chodu", tedy bourání, přistavování a rozšiřování nynějších budov při plném provozu. Už v prosinci bylo za dva týdny prodlouženo o jednu buňku-kancelář v každém poschodí Wörnerovo křídlo budovy NATO, odkud se v lednu odstěhují všichni partneři s výjimkou ČR, Maďarska a Polska. Česká mise obsadí druhé patro, Maďaři první a Poláci přízemí.
Bruselské sídlo Severoatlantické aliance bylo postaveno narychlo za pár měsíců v roce 1966, když se po vystoupení Francie z integrované vojenské struktury musela vystěhovat z Paříže. Podle původního záměru měly provizorní budovy sloužit jen několik let a být posléze nahrazeny něčím solidnějším, což se nestalo, jak je ostatně v podobných případech "dočasnosti" celosvětovým zvykem. Dnes budovy nestačí potřebám zvětšující se aliance a navíc se rozpadají.