Poslanci přijali zákon o předčasných volbách

Poslanci přijali zákon o předčasných volbách

* ČSSD učinila další krok k pokusu převzít hlavní díl vládní odpovědnosti. Sněmovna přijala zákon o zkrácení volebního období a volbách v červnu. Definitivní rozhodnutí vynese až Senát.
Praha (pra)
Poslanecká sněmovna včera v bouřlivé atmosféře 130 hlasy schválila ústavní zákon o zkrácení volebního období, který navrhla ČSSD. Normu, k jejímuž přijetí bylo zapotřebí nejméně 120 hlasů, jednomyslně podpořily poslanecké kluby ČSSD, KSČM a SPR-RSČ. Z lidovců byl proti pouze ministr Miloslav Výborný. Pro zkrácení volebního období hlasoval i Jan Ruml a dalších 11 poslanců Unie svobody a tři zástupci ODS. Proti zákonu byl celý poslanecký klub ODA a rovněž Jozef Wagner. Předčasné volby by se měly uskutečnit do konce června a sněmovna by až do poslední chvíle mohla zasedat. Zákon - pokud ho na přelomu března a dubna schválí i Senát - by se měl stát pojistkou pro případ, že selže vládní projekt na vypsání voleb 19. června. Ten závisí na zablokování vládního návrhu zákona o prodeji státní půdy. Předčasné volby by měly mít stejnou podobu jako v roce 1996 - sněmovna v prvním čtení odmítla vládní novelu volebního zákona, která předpokládala jednodenní volby, hlasování v cizině a zařazování kandidátů do druhého skrutinia podle preferenčních hlasů.
Při schvalování zákona o zkrácení volebního období KDU-ČSL neprosadila, aby se sněmovna mohla sama rozpouštět, pokud by o to prezidenta požádaly alespoň tři pětiny poslanců. Příslušný návrh podpořilo pouze 32 zákonodárců. Lidovci však již delší dobu připouštěli, že o trvalé změně ústavy bude vhodnější rozhodovat až po stabilizaci politické situace. Předběžně se očekává, že poslední schůze sněmovny se uskuteční v květnu a bude na ni zařazeno asi sto programových bodů.
Zkrácení volebního období označil za "ústavní zločin" poslanec Ivan Mašek (zvolen za ODA). Odmítl představu, že platná ústava je nedokonalá a nedokáže řešit krizové situace. Loňského rozpadu vládní koalice prý využívají extremistické síly a nedočkavá ČSSD ke svým politickým zájmům. Varoval před rostoucí destabilizací společnosti a předpověděl, že volební období se zkrátí na jeden až dva roky, protože nikdo nebude schopen sestavit stabilní kabinet. Zákon zpochybnil i Jiří Payne (ODS) a připomněl, že také únor 1948 byl spojen s úpravami ústavy. Zdeněk Jičínský (ČSSD) odmítl obvinění z účelovosti a nařčení, že jeho strana usiluje o změnu ústavy "k vlastnímu obrazu". Obavy některých politiků bývalé koalice z budoucího levicového převratu nesdílí ani šéf republikánů Miroslav Sládek. Zdůraznil, že on se nebojí "února 1948, ale září 1938". Jan Ruml (US) se vyslovil pro zákon s tím, že vznikne prostor pro ratifikaci smlouvy o přistoupení ČR k Severoatlantické alianci. Po zapojení do NATO jsou podle Rumla obavy o vnitřní politiku státu bezpředmětné, protože "zde již nikdy nebude moci dojít k opakování únorových událostí".
Předseda ČSSD Miloš Zeman věří, že zákon o zkrácení volebního období schválí rovněž Senát. "Doufám, že bude postupovat racionálně a podobně jako sněmovna dá přednost vůli voliče, tedy možnosti vyjádření této vůle ve svobodných volbách, před osobními zájmy poslanců či senátorů," zdůraznil. Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý si však postoj horní komory neodvažuje odhadovat.
Snaha o předčasné volby je reakce na rozpad koalice koncem loňského roku. Na lednových poradách parlamentních politických stran bylo dosaženo dohody o volbách v co nekratším termínu, za kterou se postavila opozice, lidovci, a nakonec i ODS v čele se svým předsedou. Postoj US zůstával dlouho chladný a proti předčasným volbám vždy aktivně vystupovala ODA. Její představitelé v minulých měsících opakovaně hovořili o možnosti rekonstrukce pravicové koalice a zachování liberální vlády až do roku 2000. K myšlence předčasných voleb se přihlásil i prezident republiky Václav Havel.