Organizace amerických států mění priority

Organizace amerických států mění priority

* Po půlstoletí se Organizace amerických států podle agentury DPA zaměřuje na nové úkoly,
Nápad založit svaz amerických států měl už počátkem 19. století jihoamerický osvobozenecký hrdina Simón Bolívar. Teprve studená válka ale vedla 30. dubna 1948 ke vzniku Organizace amerických států (OAS) v kolumbijském hlavním městě Bogotě.
OAS se sídlem ve Washingtonu znamenala v minulých desítiletích pro mnohé nástroj, jehož prostřednictvím USA čelily sovětským snahám o získání vlivu na americkém kontinentě. Po skončení konfliktu mezi Východem a Západem se nyní OAS snaží nově profilovat.
Na druhém summitu amerických států v Santiagu de Chile se generální tajemník OAS César Gaviria Trujillo letos v dubnu pokusil vytyčit zaměření organizace pro budoucnost. Heslem dne se stala globalizace. "Americký kontinent nemůže dosáhnout pokroku, nedosáhneme-li hospodářské integrace. Spojení hospodářských, sociálních a politických sil je pro tento kontinent nepominutelné," řekl bývalý kolumbijský prezident Gaviria. Jako nástroj k dosažení tohoto cíle se podle jeho slov nabízí právě OAS se svými 34 členy.
Latinskoamerická zahraniční politika byla v uplynulých desítiletích charakterizována vnitroamerickými vztahy a konfliktem mezi Spojenými státy a bývalým SSSR. Přestože byla zakládajícím členem OAS, byla Kuba po komunistické revoluci v roce 1959 z organizace vyloučena. Toto rozhodnutí se odůvodňovalo ustanoveními Charty OAS, v níž se organizace hlásí k zastupitelským demokraciím a posilování míru a bezpečnosti amerického kontinentu. Pravicoví diktátoři se ale za studené války nemuseli reakcí orgánů OAS obávat tolik jako kubánský státní a stranický šéf Fidel Castro. Navzdory těžkému porušování lidských práv nehrozilo například vyloučení z OAS vojenským režimům ani v Chile, ani v Argentině. Ty koneckonců tvrdily, že musejí bojovat proti komunismu ve svých zemích, a z tohoto titulu si činily nárok na dodržování zásady nevměšování do vnitřních záležitostí.
V poslední době se ale OAS snaží o posilování demokracií. Její pozorovatelé se účastní voleb v mnoha státech, aby byl zajištěn regulérní a poctivý průběh odevzdávání hlasovacích lístků a jejich sčítání. V mnoha případech to s sebou nese značné osobní riziko. Nespočet pozorovatelů OAS bylo už například uneseno příslušníky komunistické gerily v Kolumbii.
Prioritou je pro OAS také válka proti chudobě. Podle údajů této organizace žije v těžké bídě 210 miliónů lidí a jejich počet od 80. let stále roste. Přes 50 procent národních příjmů je podle OAS soustředěno v rukou méně než deseti procent obyvatelstva. OAS chce proti tomuto trendu bojovat na všech úrovních stejně jako proti obchodu s drogami nebo proti korupci.