Veřejná moc odpovídá za případnou škodu

Nesprávný úřední postup nebo rozhodnutí v úpravě nového zákona

Veřejná moc odpovídá za případnou škodu

* Polistopadové změny v zákonné úpravě výkonu veřejné moci si vyžádaly novou právní úpravu za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem. Protože výkon veřejné moci byl podle Ústavy ČR svěřen i jiným subjektům než státu, je tato odpovědnost rozšířena i na tyto další subjekty.
(vov)
Zákon č. 81/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přijatý v únoru a v březnu dvěma komorami Parlamentu, zrušuje dosavadní zákon č. 59/1969 Sb. Nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení, tedy dnem 15. května 1998 (vyhlášen v částce 31 Sbírky zákonů ze dne 15. dubna 1998).

Územní samospráva

Zákon především bere v úvahu, že v souvislosti s uplatněním principu samosprávy v našem právním řádu přestal být stát výhradním nositelem veřejné moci, ale staly se jím také jiné subjekty, zejména územní samosprávy. Tyto územní subjekty vykonávají pravomoci jednak takové, které jim zákon svěřuje v rámci samostatné působnosti, nebo vykonávají státní správu, která na ně byla přenesena zákonem. V prvním případě zákon obsahuje zvláštní úpravu, neboť za škodu způsobenou územními celky v samostatné působnosti odpovídají samy tyto celky, nikoliv stát, což zákon ve speciálních ustanoveních upravuje.
Stát tedy podle tohoto zákona odpovídá za škodu, kterou způsobily jednak státní orgány výlučně zřízené k plnění funkcí státu, dále právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena (úřední osoby); tyto subjekty nemají charakter státního orgánu a jejich činnost nespočívá pouze ve výkonu státní správy nebo úřadu (důchodová správa zde uvádí například lesní stráž nebo ředitele školy). A konečně třetí oblastí odpovědnosti státu jsou právě územní samosprávné celky, pokud škodu způsobily při výkonu státní správy v přenesené působnosti. Za výkon státní správy, tedy za úřední postup, považuje zákon také notářskou činnost při sepisování veřejných listin v právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře.

Kdo nese odpovědnost

Odpovědnost státu za škodu je vymezena tak, že škoda byla způsobena buď rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení, ve správním řízení či v řízení trestním, anebo nesprávným úředním postupem. Ve věcech náhrady škody a regresích úhrad bude jménem státu jednat především Ministerstvo spravedlnosti, a to tehdy, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti.
Příslušný úřad bude jednat ve věci náhrady škody tehdy, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.
Nebude-li možné podle uvedeného vymezení příslušný úřad určit, jedná za stát Ministerstvo financí. Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno, nebo došlo-li k nesprávnému úřednímu postupu v činnosti České národní banky nebo Nejvyššího kontrolního úřadu, jednají za stát tyto orgány.

Podmínky odškodnění

Zákon v další části upravuje podmínky odškodnění v souvislosti s nezákonným rozhodnutím v různých druzích řízení (soudní, správní), a samozřejmě pak v souvislosti s rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranným opatřením. Zásadně platí, že právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podmínkou ovšem je, že poškozený uplatnil řádný opravný prostředek (odvolání, rozklad, námitky, odpor apod.), a pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost příslušným orgánem zrušeno nebo změněno.
Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, avšak trestní stíhání bylo zastaveno, nebo jestliže byl obžaloby zproštěn, nebo věc byla postoupena jinému orgánu. V souvislosti s rozhodnutím o trestu se odškodnění poskytne, pokud byl trest zcela nebo zčásti vykonán, avšak v pozdějším řízení bylo toto rozhodnutí jako nezákonné zrušeno.
Mezi případy, kdy naopak právo na náhradu škody nevzniká, zákon uvádí mj. okolnost, že si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil poškozený sám, nebo ke zproštění obžaloby či k zastavení stíhání došlo jen pro trestní neodpovědnost osoby nebo v důsledku udělení milosti nebo amnestie.

Úřední postup

Vedle škody způsobené nezákonným rozhodnutím dále upravuje škodu v důsledku nesprávného úředního postupu, za který považuje i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí ve lhůtě stanovené zákonem. Bližší charakteristiku nesprávného úředního postupu vzhledem k mnohostrannosti vztahů zákon neobsahuje. Důvodová zpráva za takový postup považuje i nečinnost příslušných orgánů v dané věci, nedodržení lhůt stanovených zákonem k vydání rozhodnutí, nebo porušení obecných ustanovení procesních předpisů. Nárok na náhradu škody se uplatňuje u těch orgánů, které v tomto směru jednají jménem státu.

Rozsah náhrady

Poměrně podrobně zákon stanoví způsob a rozsah náhrady škody. Ta představuje především náhradu nákladů řízení, avšak pouze tehdy, pokud rozhodnutím vznikla škoda a pokud náhrada nákladů již nebyla přiznána podle procesních předpisů. Samozřejmě že zákon pamatuje i na možnost "postihu" osob, které újmu státu, tj. vyplacení nároku poškozeného, nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobily.