Skrytý dluh státu je prý výrazně nižší, než se původně čekalo

Skrytý dluh státu je prý výrazně nižší, než se původně čekalo

Praha (jaš)
Skrytý státní dluh nedosahuje dříve uváděných 170 miliard korun, ale je o 30 miliard korun nižší. Ministr financí Ivan Pilip včera v průběhu jednání vlády uvedl, že k částce 140,4 miliardy korun hrubého skrytého deficitu se dospělo přesnější metodikou a odstraněním určitých duplicit při jeho počítání.
Dluh, který je roztříštěn ve státních transformačních institucích, jako je Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní, převezme na svá bedra stát a po zohlednění předpokládané výtěžnosti převedených aktiv se podle Pilipa předpokládá, že na státní kasu dopadne ztráta kolem 50 miliard korun.
Prvním krokem zprůhlednění činnosti transformačních institucí bude, že se z Konsolidační banky vyčlení útvary zabývající se rozvojovými vládními programy a k části KOB, která se zabývá vymáháním a správou těžce vymahatelných pohledávek, se připojí Česká finanční a Česká inkasní. "Po transformaci do jedné instituce se také změní způsob financování," uvedl ministr financí.
Jakmile se stát ujme přímého financování skrytých dluhů, zvýší se státní zadluženost na 320 miliard korun.
Potenciálním katalyzátorem státního dluhu se však ještě může stát případné oddlužení velkých českých bank před jejich nadcházející privatizací, čímž se bude zabývat kabinet na svém příštím zasedání. Pilip uvedl, že určitou hrubou kvantifikaci možného zvýšení dluhu dostali ministři k informaci. "Náklady sanace bank by však byly tak vysoké, že to raději nedoporučuji ke schválení," řekl ministr financí bez bližšího upřesnění.
Ačkoliv mnozí politici i ekonomičtí odborníci hodnotí transformaci zmíněných institucí pozitivně a vidí v ní krok ke zprůhlednění veřejných financí, existují i kritičtější názory. Profesor VŠE František Vencovský na stránkách HN uvedl, že "financování transformačních ztrát přes státní rozpočet není zprůhlednění skrytých ztrát, ale převod konkrétních rizik a ztrát na celou společnost". Upozorňuje dále, že zvýšení státního dluhu a jeho splácení z vnitřních zdrojů může ohrozit rovnováhu na kapitálovém trhu a působit proti poklesu úrokových sazeb.