Dohady VZP a lékařů o cenu bodu jsou už klidné, ale asi i věčné

Dohady VZP a lékařů o cenu bodu jsou už klidné, ale asi i věčné

* Příští týden se sejdou poskytovatelé zdravotní péče a zástupci zdravotních pojišťoven na dohodovacím řízení kvůli cenám pro letošní poslední čtvrtletí.
V prvním kole dohodovacího řízení, které bylo v srpnu, se nehlasovalo. Obě strany se dohodly, že si nechají čas na vzájemné vyjasňování stanovisek. Velké změny se ale nedají čekat. Ústřední ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Němec už naznačil, že případně půjde jen o drobné úpravy.
Upozorňuje na problém, který vznikl již v polovině roku 1997, kdy byl vydán Ministerstvem zdravotnictví nový Seznam výkonů s bodovými hodnotami. VZP byla podle Němce proti vydání tohoto seznamu, protože bylo zřejmé, že metodika jeho sestavování nebyla v pořádku a celý seznam je nadsazený.
"Celou situaci, vrcholící v červnu 1997 výzvou České lékařské komory (ČLK) k vybírání peněz od pojištěnců, se podařilo na určitou dobu zklidnit návrhem VZP na zavedení paušálních plateb. Během této doby se podařilo změnit systém úhrad praktickým lékařům, stomatologům, a částečně i nemocnicím. Problém nadsazeného Seznamu výkonů u specialistů však zůstal," říká Němec.
Každý výkon v seznamu má stanovenu určitou dobu trvání. Tato doba by pro správné ohodnocení výkonu měla být doba průměrná. Od doby trvání výkonu se odvozuje jeho hodnocení s tím, že se násobí mzdou lékaře a režijními náklady připadajícími na jednu minutu. Pokud se nadsadí doba trvání, je ohodnocení výkonů nadsazené.
Podle šetření VZP mají ambulantní specialisté v průměru ordinační dobu zhruba pět hodin denně, ale vykazují výkony odpovídající v průměru 12 hodinám denně. Příčinou přitom nemůže být podle VZP honba za body, neboť jde o údaje z jejího informačního centra z 1. čtvrtletí 1998, kdy již lékaři k takové činnosti nebyli motivováni. "Jde o zřejmý rozpor a jediné vysvětlení je, že výkony netrvají tak dlouho, jak Seznam výkonů uvádí. Na to ostatně VZP upozorňovala ještě před jeho vydáním," dodává mluvčí VZP Adéla Zimová.
Z této situace jsou podle VZP dvě možná východiska: Buď upravit hodnotu bodu kolem 50 haléřů a objem vykázaných výkonů příliš časově neomezovat, nebo stanovit hodnotu bodu kolem jedné koruny s přísným časovým limitem pro celkovou úhradu (například devět hodin na pracovní den podle vládního usnesení).
V obou případech vychází průměrná úhrada na ordinaci (bez úhrady materiálů a léků) přibližně 70 tisíc korun. "Druhá varianta, kterou prosazovala zejména ČLK a která se objevila i ve vládním usnesení, budí zdání, že lékař nedostane za část svých pacientů zaplaceno. On však při hodnotě jedné koruny za bod dostane zaplaceno za část pacientů dvojnásobek, než by měl. Proti této variantě, jak ji prosazovala sama ČLK, jsou zejména lékaři, kteří měli v minulosti vyšší příjmy než zmíněných 70 tisíc korun. Tato varianta příjmy ordinací totiž značně nivelizuje," tvrdí Zimová.
Celý problém vznikl podle VZP snahou jednotlivých lékařských společenství po získání co největších příjmů a značným nadsazením Seznamu výkonů, který Ministerstvo zdravotnictví přes protesty VZP vydalo. Úprava Seznamu výkonů je jediný dobrý způsob, jak z této situace ven. V žádném případě nemůže na tento nekorektní způsob tvorby Seznamu výkonů doplácet pacient.
Prezident ČLK Bohuslav Svoboda však tvrdí, že nákladnost léčebných výkonů není otázka přímo hodin. "Chceme obecně navýšení minutové režie o 20 procent, protože režijní náklady jsou ty, které jdou nahoru. Navíc při stanovování délky pracovní doby došlo vlastně k jejímu zkrácení. Navrhujeme proto pro oblast činností, které jsou limitovány devíti hodinami, prodloužení na 10 hodin, což bychom považovali za ideální časový prostor," řekl.