Historická dohoda o Blízkém východě

Velký úspěch diplomatického úsilí amerického prezidenta

Historická dohoda o Blízkém východě

Při zahájení vrcholných jednání o Blízkém východě, k němuž na pozvání amerického prezidenta Billa Clintona odjeli na druhou stranu Atlantiku v čele svých delegací izraelský premiér Benjamin Netanjahu a palestinský předák Jásir Arafat, jsme v našem listě napsali, že nejvyšší představitelé jsou odsouzeni k dohodě. Svízelné negociace tento předpoklad naplnily. Rozhovory, které měly původně trvat čtyři dny, se protáhly na více než dvojnásobek. A třebaže zprávy přicházející z Wye Mills ve státě Maryland byly často málo optimistické a hovořily o neústupnosti obou delegací, nakonec oba protagonisté blízkovýchodního procesu podepsali v Bílém domě konečný kompromis. Dostal název Memorandum z Wye River a pozorovatelé jej kvalifikují jako dohodu historickou. Rodila se nesmírně těžce, po 19 měsíců byla jednání ve slepé uličce. Dohody z Osla, které Palestinci uzavřeli s Netanjahuovým předchůdcem Jicchakem Rabinem přinesly této oblasti červánky naděje. Po izraelských parlamentních volbách v roce 1996 však byly prozatímně odloženy. Izraelská pravice zaujala poněkud odlišný postoj a mírový proces se od té doby nemohl hnout z místa. Teprve současné finále přineslo rozuzlení, i když zatím je to závazek pouze papírový. "Ještě však nejsme z lesa venku, dohoda musí být ještě realizována," upozornil Bill Clinton.
Původní scénář rozhovorů hovořil o tom, že během čtyř dnů má být kompromis hotov. Pak byla jednání o den prodloužena, a právě tento pátý den mohl přinést katastrofu, když pumový útok palestinského teroristy na jihu Izraele zranil několik desítek lidí. Tento čin zapůsobil na účastníky jednání jako studená sprcha, oba protagonisté však zachovali chladnou hlavu. Ve společném prohlášení tento čin odsoudili a vyjádřili ještě intenzívnější úsilí o dosažení dohody.
Její hlavní linie se začaly rýsovat již na jaře letošního roku a prosazovala je především americká diplomacie. Přes ostré protesty izraelské pravice se Washingtonu podařilo přimět Netanjahua k souhlasu se společnou izraelsko-palestinskou kontrolou dalších 13 procent západního břehu Jordánu, ten pak tvrdě stojí na bezpečnostních zárukách, které Palestinci poskytnou židovskému státu.
Uzavřený kompromis je velkým vítězstvím Billa Clintona, který neúnavně podporoval cestu k dosud svému největšímu triumfu na mezinárodním poli. Dohoda byla do poslední chvíle na vážkách a americký prezident vyvinul všechen svůj přesvědčovací um, aby přivedl oba představitele ke konečné fázi, kterou byl podpis dokumentu. Dohodou z Marylandu něco starého končí a něco nového se rodí. Končí období slepé uličky a měl by začít skutečně konstruktivní dialog, který by byl základem trvale mírového soužití na Blízkém východě.

František Šulc