Návrh ústavního zákona o referendu

Ve sněmovně bylo podáno několik návrhů na novelizaci ústavy a přijetí právní úpravy referenda. Návrh poslanců Z. Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování je nepřímou novelou ústavy - samostatným ústavním zákonem, má dobrou legislativní úroveň a šanci na přijetí.
Návrh navazuje na článek 2 odst. 2 Ústavy ČR, na čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Záměrem návrhu je, aby přímý výkon státní moci lidem byl jen výjimečný. Návrh zavádí pouze fakultativní referendum, které může být vyhlášeno z iniciativy vlády nebo značné menšiny poslanců. Návrh neumožňuje vyhlašování referenda na základě lidové iniciativy. Možnosti použití referenda jsou omezené nejen procedurálně, ale i věcně. Návrh umožňuje, aby prezident republiky vyhlásil referendum a) o návrhu zákona, b) o návrhu ústavního zákona, c) o vstupu ČR do svazku s jinými státy, d) k položené otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu (poradní referendum). Referendum ve stejné věci by bylo možné vyhlásit jen jednou během volebního období sněmovny, a otázky, resp. návrhy by nesměly směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu, ani ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených práv a svobod člověka a občana, ani k úpravě v rozporu s mezinárodními smlouvami či ke změně úpravy veřejných příjmů či výdajů, ani k ustanovování jednotlivých osob do funkcí a odvolávání z nich nebo k zásahu do výkonu soudní moci. Hlasovací právo by měl v referendu každý občan, který je oprávněn volit do Parlamentu.
Na návrh vlády nebo nejméně dvou pětin poslanců by prezident vyhlašoval referendum o návrhu zákona, resp. ústavního zákona, zákon by byl schválen, pokud by se hlasování v referendu zúčastnila nejméně třetina oprávněných voličů, resp. v případě ústavního zákona nejméně polovina oprávněných voličů, a pokud by pro návrh hlasovala většina hlasujících. Zákon schválený v referendu by mohl být zrušen nebo změněn zákonem, k jehož přijetí Parlamentem by bylo třeba souhlasu třípětinové většiny poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, resp. v případě zrušení ústavního zákona schváleného v referendu jen ústavním zákonem, nebo nejdříve až v následujícím volebním období sněmovny zákonem (resp. ústavním zákonem) schváleným v referendu.
Na návrh vlády nebo nejméně třetiny poslanců by mezinárodní smlouva o vstupu ČR do svazku s jinými státy, se kterou je spojeno omezení výkonu státní svrchovanosti, musela být před souhlasem Parlamentu schválena v referendu. Z toho vyplývá, že Parlament by nemohl vyslovit souhlas se smlouvou, pokud by se občané vyslovili v referendu záporně. Omezení výkonu státní svrchovanosti je tak závažný zásah do národního a státního života, že je vhodné umožnit konání referenda, i když to navrhne třetina poslanců. Toto ustanovení by se mělo vztahovat na vstup ČR do EU.

Mgr. Jan Veselý,
AK Henyš, Mikysek & Partneři

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist