Návrh ústavního zákona o referendu
Ve sněmovně bylo podáno několik návrhů na novelizaci ústavy a přijetí právní úpravy referenda. Návrh poslanců Z. Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování je nepřímou novelou ústavy - samostatným ústavním zákonem, má dobrou legislativní úroveň a šanci na přijetí.
Návrh navazuje na článek 2 odst. 2 Ústavy ČR, na čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Záměrem návrhu je, aby přímý výkon státní moci lidem byl jen výjimečný. Návrh zavádí pouze fakultativní referendum, které může být vyhlášeno z iniciativy vlády nebo značné menšiny poslanců. Návrh neumožňuje vyhlašování referenda na základě lidové iniciativy. Možnosti použití referenda jsou omezené nejen procedurálně, ale i věcně. Návrh umožňuje, aby prezident republiky vyhlásil referendum a) o návrhu zákona, b) o návrhu ústavního zákona, c) o vstupu ČR do svazku s jinými státy, d) k položené otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu (poradní referendum). Referendum ve stejné věci by bylo možné vyhlásit jen jednou během volebního období sněmovny, a otázky, resp. návrhy by nesměly směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu, ani ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených práv a svobod člověka a občana, ani k úpravě v rozporu s mezinárodními smlouvami či ke změně úpravy veřejných příjmů či výdajů, ani k ustanovování jednotlivých osob do funkcí a odvolávání z nich nebo k zásahu do výkonu soudní moci. Hlasovací právo by měl v referendu každý občan, který je oprávněn volit do Parlamentu.
Na návrh vlády nebo nejméně dvou pětin poslanců by prezident vyhlašoval referendum o návrhu zákona, resp. ústavního zákona, zákon by byl schválen, pokud by se hlasování v referendu zúčastnila nejméně třetina oprávněných voličů, resp. v případě ústavního zákona nejméně polovina oprávněných voličů, a pokud by pro návrh hlasovala většina hlasujících. Zákon schválený v referendu by mohl být zrušen nebo změněn zákonem, k jehož přijetí Parlamentem by bylo třeba souhlasu třípětinové většiny poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, resp. v případě zrušení ústavního zákona schváleného v referendu jen ústavním zákonem, nebo nejdříve až v následujícím volebním období sněmovny zákonem (resp. ústavním zákonem) schváleným v referendu.
Na návrh vlády nebo nejméně třetiny poslanců by mezinárodní smlouva o vstupu ČR do svazku s jinými státy, se kterou je spojeno omezení výkonu státní svrchovanosti, musela být před souhlasem Parlamentu schválena v referendu. Z toho vyplývá, že Parlament by nemohl vyslovit souhlas se smlouvou, pokud by se občané vyslovili v referendu záporně. Omezení výkonu státní svrchovanosti je tak závažný zásah do národního a státního života, že je vhodné umožnit konání referenda, i když to navrhne třetina poslanců. Toto ustanovení by se mělo vztahovat na vstup ČR do EU.
Mgr. Jan Veselý,
AK Henyš, Mikysek & Partneři
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



