Jednatel uzavírá mandátní smlouvu

Pracovní právo - postavení jednatele spol. s r. o. je upraveno obchodním zákoníkem

Jednatel uzavírá mandátní smlouvu

* Jednatel společnosti s ručením omezeným není zaměstnancem firmy ve smyslu zákoníku práce.
Poměrně častým problémem praxe je, zda se s jednatelem, který je statutárním orgánem spol. s ručením omezeným, uzavírá smlouva podle pracovního práva. V některých podnicích skutečně takové pracovní smlouvy s jednateli existují. Děje se tak např. u firem se zahraniční účastí, kdy po-dle práva německého se běžně s jednatelem pracovní smlouva sjednává. Pracovní smlouva se evidentně také uzavírá proto, že z hlediska právních předpisů o zdravotním a sociálním pojištění a odvádění daně z příjmů se na jednatele hledí stejně jako na zaměstnance.
Jednatel však zaměstnancem není, a ani nemůže být. Jeho postavení je upraveno výlučně obchodním právem, resp. obchodním zákoníkem. Podle § 1 odst. 1 obchodního zákoníku upravuje obchodní zákoník postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným musí být uveden první jednatel, resp. první jednatelé společnosti. Jednatel se zapisuje do obchodního rejstříku. Pokud byl jednatel odvolán z funkce nebo se své funkce vzdal, děje se jmenování nového jednatele usnesením valné hromady nebo rozhodnutím společníků namísto valné hromady.
Právní postavení jednatele je vymezeno obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou a usneseními valné hromady společnosti. Funkce statutárního orgánu není druhem práce ve smyslu § 29 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a vznik a zánik tohoto právního poměru není upraven pracovněprávními předpisy. Podle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku se vztah mezi členem statutárního orgánu společnosti ohledně zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o smlouvě mandátní. Mandátní smlouva je upravena v § 566 a násl. obchodního zákoníku. Bude-li společnost uzavírat s jednatelem mandátní smlouvu, zřejmě do ní přebere některá ustanovení obchodního zákoníku, např. o zákazu konkurence, základní ustanovení o jednateli ze společenské smlouvy a z usnesení valných hromad. Tak např. společenská smlouva nebo usnesení valné hromady může obsahovat některá omezení jednatelských oprávnění dovnitř společnosti, nikoliv vůči třetím osobám. Jde třeba o ustanovení, že jednatel nesmí bez souhlasu valné hromady uzavírat obchody nad uvedenou výši apod. Mandátní smlouva by měla obsahovat ustanovení o odměňování jednatele. Může obsahovat i další ustanovení smluvně dojednaná, která se zdánlivě podobají pracovnímu právu, např. ustanovení o placeném volnu na určitý počet dní v roce, které svým obsahem připomíná právní úpravu dovolené. Poskytování tohoto volna se však dojednává na smluvním principu a neváže se na podmínky poskytování dovolené stanovené v zákoníku práce. I další ujednání jsou možná, např. o povinnosti jednatele zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem činnosti statutárního orgánu společnosti.
Pokud se tedy s jednatelem vůbec nějaká smlouva uzavírá, není to smlouva pracovní, ale smlouva mandátní. Jednatel zásadně není zaměstnancem podle zákoníku práce. Tak např. za škodu neodpovídá ve stejném rozsahu jako zaměstnanec, tj. jde-li o škodu z nedbalosti do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku, nýbrž odpovídá neomezeně.
V praxi může nastat situace, že jednatel vedle výkonu jednatelských oprávnění vykonává pro společnost i jinou činnost, která není totožná s výkonem činnosti jednatele. Pokud takto pro společnost pracuje, může s ním být uzavřena pracovní smlouva na tuto jinou činnost, a tím mu vznikne pracovní poměr ke společnosti. Práva a povinnosti vyplývající z tohoto pracovního poměru se řídí zákoníkem práce a patří do práva pracovního, nikoliv obchodního.

JUDr. Štěpánka Wiesnerová,
advokátka