Dílo Dmitrije Šostakoviče (1906 - 1975) patří mezi ty hodnoty novodobé hudby, které zůstanou trvalou součástí kulturního poselství našeho věku. K nejzkušenějším a nejzasvěcenějším vykladačům ruského skladatele se řadí jeho syn Maxim.
Jako šéfdirigent Symfonického orchestru Sovětského rozhlasu a televize mj. v roce 1972 řídil světovou premiéru otcovy "Patnácté", která završila celou unikátní řadu - Dmitrij Šostakovič patřil k nemnoha autorům, jimž se podařilo překročit magický počet devíti symfonií.
Maxim Šostakovič žije dlouhá léta mimo svoji vlast. Dirigoval snad všechna špičková tělesa světa. Od poloviny 90. let každoročně zajíždí také do české metropole, která je pro něho městem Mozartovým a Mahlerovým. Navázal zde plodnou spolupráci se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy; postupně našim posluchačům představuje právě dílo svého otce - Symfonie č. 5 a 13, baletní suitu Zlatý věk či slavný Koncert pro violoncello a orchestr Es dur.
Ze všech dosavadních koncertů vznikly živé záznamy pro značku Supraphon.
V této tradici má pokračovat dirigentovo únorové hostování (viz program FOK na této straně), v jehož programu zazní Šostakovičova Symfonie č. 4. Supraphonská nahrávka by se na trhu měla objevit na přelomu dubna a května.
