ROZHOVOR

V čem spočíval slušovický "zázrak"?

Profesor František Trnka přednášel ekonomii na Vysoké škole zemědělské v Praze. Od počátku osmdesátých let pracoval v JZD Slušovice. Od roku 1986 dokonce jako ekonomický náměstek předsedy družstva Františka Čuby. V současné době je děkanem Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně. Pro nakladatelství East Publishing připravil publikaci Tomáš Baťa a František Čuba.

Proč jste se rozhodl napsat knížku právě o Tomáši Baťovi a Františku Čubovi?

To nebylo rozhodnutí náhodné ani náhlé. Už dlouho mne zajímá, proč jsou někteří podnikatelé úspěšní a jiní méně úspěšní. A vedle toho zde byl fenomén Slušovic a samotného Čuby. Chtěl jsem si s odstupem času vyjasnit, jak to všechno bylo. A část veřejnosti by si jistě ráda přečetla názor někoho, kdo v té době ve Slušovicích pracoval. Myšlenka porovnat přístupy k podnikání Tomáše Bati a Františka Čuby se přímo vnucovala.

Slušovice si nezískaly po revoluci zrovna dobré jméno. Neobáváte se, že budete považován za ochránce starých pořádků?

Slušovice špatné jméno po revoluci nezískaly. Umělý a nepravdivý obraz o nich byl vytvářen skupinou vlivných porevolučních romantiků a zneužíván lidmi, kteří se domnívali, že by z této situace mohli mít prospěch. Vedoucí státní činitelé byli mylně informováni a domnívali se, že tento podnik a osobně František Čuba jsou velkým nebezpečím pro nový společenský pořádek. Ta kampaň byla tak mohutná, že musela ovlivnit mnoho lidí. Přesvědčil jsem se také, jak nekriticky se tehdy přijímaly nepravdy nebo polopravdy. A některé policejní akce proti Slušovicím byly jako vystřižené z hloupých amerických akčních filmů. A jestli se nebojím, že budu považován za ochránce starých pořádků? Kdo se bojí, nesmí do lesa. Stále více přibývá lidí, kteří realisticky uvažují a hodnotí jiné podle toho, co skutečně dělají.

Odpůrci Slušovic tvrdili, že toto družstvo šikovně využívalo socialistický chaos...

A mají pravdu. Podnikatel má přímo povinnost využít všech legálních možností, které se mu pro podnikání nabízejí. Není jeho povinností - a ani to není v jeho silách - zkoumat, zda jsou stanovená pravidla hry správná. Zisk v podnikání je určitá odměna za podstoupené riziko. A to bylo v minulém režimu značné. Čuba riskoval, často za to byl různými způsoby postihován, ale nevzdával se. Chtěl vybudovat podnikatelský prostor, který předstihne i nejvyspělejší země. A tvrdě šel přímo za tímto cílem. A také se mu dařilo. I za socialismu se ho snažili dostat za mříže. Proběhla různá šetření a přelíčení, která žádné prohřešky nenalezla. Čuba dobře věděl, že musí jít až na hranu, ale ani o kousek dále. V současné době bychom však našli četné příklady využívání nelegálních možností...

Ale nikdo jiný prý už nesměl jeho jednání napodobit...

Každý měl možnost takové jednání napodobit! Jenomže to někteří nedovedli a jiní neměli odvahu riskovat. A ti potom vykřikovali do světa, že kdyby měli takové podmínky jako Čuba, pak by to také dokázali. Slovo napodobit je však v této souvislosti nevhodné. Podnikatel sbírá podněty a informace. A ty potom tvůrčím způsobem uplatňuje ve svém podnikání.

Vy jste byl jako ekonomický náměstek Františka Čuby jedním z významných tvůrců slušovického zázraku. V čem především spočíval?

To nebyl zázrak, ale výsledek tvrdé práce. František Čuba byl od samého počátku své podnikatelské kariéry náročný. A protože byl takový sám k sobě, mohl být takový i na druhé. Nebylo lehké se přizpůsobit a osvojit si tento pracovní styl. Odměnou byla radost z výsledků, které jiní nedokázali uskutečnit. Čuba přemýšlel o podnikání v globálních rozměrech a vždy se snažil uplatňovat nejnovější světové vědecké poznatky. Pro jiné to byly fráze, on to skutečně dělal. A v neposlední řadě dokázal pro své záměry získat lidi. Protože bez obětavých spolupracovníků není možné uskutečnit žádné velké dílo.

Co mají podle vás společného František Čuba a Tomáš Baťa?

Všichni vynikající podnikatelé mají mnoho společných rysů. Především je to zcela mimořádné zaujetí pro svou práci. Oba měli životní vizi, jejímuž uskutečňování věnovali vše. Obdobná byla i motivace. Čuba chtěl odstranit nedůstojné postavení zemědělců, jejich nízkou ekonomickou úroveň a špatné sociální postavení. Baťa zažil na vlastní kůži bídu ševců a jejich špatné postavení na nejnižší společenské příčce. Vyhlásil této bídě nelítostný boj...

V čem spočívá podnikatelský "genius loci" zlínského regionu?

Na tuto otázku se neodvažuji vyčerpávajícím způsobem odpovědět. Jen si myslím, že šlo o šťastnou souhru okolností. Předně zde působila osobnost, která dlouhodobě ovlivňovala příkladem a činy své okolí. Člověk, který na ně působil především tím, že je měnil. Zlín tak začal přitahovat odvážné lidi z celé země, kteří chtěli něčeho dosáhnout.

Myslíte si, že se lze naučit podnikat podle knížek?

Z knížek se lze naučit mnoho, ale rozhodně nikoliv všechno. Bez studia bychom však tápali, hledali dávno objevené.

Pro koho jste psal svou knížku Tomáš Baťa a František Čuba?

Pro všechny lidi, kteří rádi přemýšlejí. Snažil jsem se také, aby umožnila nahlédnout za kulisy událostí...

Jan Hůla

František Trnka: Zlínští podnikatelé: Tomáš Baťa & František Čuba. East Publishing, Praha 1998. Brož., 176 stran, cena (včetně DPH) 159 Kč.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist