Věž na Ještědu je prohlášena za kulturní památku

Věž na Ještědu je prohlášena za kulturní památku

(čtk, im)
V české architektuře dvacátého století asi nenajdeme jinou stavbu, která se tak silně vryla do povědomí širokého obecenstva, jako je televizní věž na hoře Ještěd u Liberce, soudí historik architektury Rostislav Švácha. Její obrázky se neustále objevují v populárních časopisech, kalendářích, ba i na krabicích od mléka. Tvar věže, podobný kosmickým korábům z ilustrací vědeckofantastických románů, inspiroval dokonce i tvary ozdobných přívěsků a likérových souprav.
Ministerstvo kultury prohlásilo v těchto dnech pozoruhodnou stavbu na Ještědu za kulturní památku. Zatímco jiné objekty čekají na prohlášení za kulturní památku až jeden rok, v případě dominanty Liberce - Ještědu - stačilo ministerstvu na rozhodnutí osm dnů.
Vedoucí oddělení ochrany ministerstva kultury Jaroslava Stöcklová to odůvodňuje výjimečností stavby, využívané současně jako televizní věž. Ještěd podle ní patří k nejlepším dobovým ukázkám architektury sledující směr humanizované techniky.
"Tvar stavby navozuje poetické asociace se světem sci-fi, zároveň však jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory. Toto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí je zcela ojedinělé v české, ale i středoevropské kultuře," uvedla Jaroslava Stöcklová.
Horský hotel Ještěd byl postaven na vrcholu stejnojmenné hory v letech 1966 až 1973. Autory projektu (1963 - 1968) byli Karel Hubáček, Zdeněk Zachař a Zdeněk Patrman, na návrhu interiéru spolupracoval Otakar Binar. Odvážný projekt získal v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
"Stavba televizního vysílače se stala symbolem své doby," píše o stavbě na Ještědu v katalogu nedávné výstavy Mašinisté, upořádané pražskou Galerií Jaroslava Fragnera, architekt Miroslav Masák. "Byla signálem k opuštění International Style... Nové pojetí úkolu znamenalo první krok na cestě k naší technologické architektuře."
Neobvyklý tvar vysílače na Ještědu inspirovaly - podle Masákových slov - tři podmínky zadání: požadavek nové krajinné dominanty, výjimečná kombinace funkcí a extrémní povětrnostní podmínky místa. Stavba byla víceúčelová, byla základnou televizních a radioreléových převaděčů, měla mít restaurační zařízení a malý hotel s padesáti lůžky. Základem nosné konstrukce stavby se stalo železobetonové jádro, vetknuté do skalního podloží. Jádro nese čtyřpodlažní ocelovou konstrukci i anténní stožár s laminátovým krytem antén a vestavěným tlumičem kmitočtů. Plášť spodní části vysílače je vyskládán ze sendvičových panelů, bez jediného kousku plechu, který by rušil příjem.
"Tvar stavby a její plášť evokovaly představy vesmírné lodi. To bylo příliš pro ctitele tradic. Jejich pesimistické předpovědi o disharmonii stavby s přírodním prostředím, o porušení krajinné siluety a o nereálnosti projektu se nepotvrdily," říká Miroslav Masák.
Posledním vlastníkem Ještědu je akciová společnost Jizera, která je nyní v likvidaci. Ještěd proto spravuje správce konkursní podstaty Jizery Vítězslav Švitorka. Ten spolu s Karlem Hubáčkem návrh na prohlášení Ještědu za kulturní památku inicioval. Podle mínění architekta Hubáčka uznání Ještědu za kulturní památku dává naději, že se v budoucnu najdou finance na jeho opravu. Objekt je totiž ve špatném technickém stavu.