Všední dny rudolfinského kavalíra

Deník Adama z Valdštejna připomíná poznámky v dnešních diářích

Všední dny rudolfinského kavalíra

* Loňské rudolfinské léto vyvolalo novou vlnu zájmu o dobu na konci 16. a počátkem 17. století, o éru Rudolfa II., kterou mnohem později ověnčila aureola tajemna, záhadna, magična. Bezprostřední svědectví, jaké například podávají osobní zápisky, přinášejí svědectví sice střídmější, ale přesto zajímavá.
(im)
Adam mladší z Valdštejna (1569 až 1638), český aristokrat, císařův dvořan a zemský úředník, si vedl deník, který je dnes historiky řazen k důležitým autentickým pramenům, jež mohou podat bezprostřední svědectví, aniž by byly zatíženy nánosem pozdějších interpretací, respektive dezinterpretací. Z oněch šestnácti sešitů, uchovávaných Státním oblastním archívem na zámku v Mnichově Hradišti, vyvstává především svérázný obraz rudolfinské Prahy, i když deník zachycuje i léta pozdější. Z Valdštejnových zápisků čerpali mnozí historici (Josef Janáček, Jan P. Kučera, Josef Petráň), nakladatelství Argo se však rozhodlo vydat jej v úplnosti. A to i přesto, že od počátku bylo zřejmé, že půjde sice o záslužný, leč velmi nelukrativní počin.
"Valdštejnův deník," píše ve vstupní stati editorka Marie Koldinská, "se v mnohém podobá svému autorovi. Nenadchne čtenáře brilantností sdělovaných myšlenek ani vybroušeným stylem; pravděpodobně jej zaskočí svou neformálností, bezděčně připomínající spíše poznámky v dnešních diářích než deník v té podobě, jakou mu přisuzuje člověk konce 20. století." Adam z Valdštejna si vedl deník pro soukromou potřebu. Zaznamenává setkání, kontakty, návštěvy i cesty, nákupy. Značnou pozornost věnuje stolování. Vedle každodenních banalit ovšem na stránky zápisků pronikají také důležité události politické (jednání o Majestát Rudolfa II., vpád pasovských do Čech, smrt a pohřeb císaře, atmosféra těsně před stavovským povstáním atd.). Pisatel tu ale nikdy nepřekročil rovinu neutrálních záznamů. Zkrátka Valdštejnův deník je ve všem všudy prostoupen chladnou a neutrální korektností. Za jeho zápisky lze onen jistě ne nudný život v rudolfinské Praze jen tušit. A přece ten deník má neobyčejný význam pro poznání pozdně renesanční epochy. "I mimovolná zmínka...často postačí k tomu, aby s překvapující intenzitou evokovala ovzduší doby," píše editorka a za příklad udává zápis z roku 1629, jehož slova - "dnes ráno toho, co se prorokem dělal, utratili" - o atmosféře třicetileté války "prosycené děsivými eschatologickými vizemi" vypovídají víc než podrobný popis. Druhý z editorů, Petr Maťa, dokonce neváhá Valdštejnovy zápisky nazvat "svědectvím o životě ve zdivočelé době". A vyzdvihuje jejich důslednou pravidelnost (byl veden dlouhých šestnáct let), která vyvažuje stručnost. "Laik i odborník v něm naleznou mnohé o dějinách českých zemí, o každodenním životě i o myšlenkových hodnotách české aristokracie..."
Nakladatelství Argo s vědomím, že nejde o tuctovou knihu, vypravilo svazek nanejvýš pěkně - důstojnosti vzácného pramene odpovídá papír, písmo i grafická úprava. Ještě důležitější však je, že sám text se dočkal obsáhlých komentářů a vysvětlivek. Vedle dvou vstupních statí přibližujících osobnost pisatele, jeho záměry i širší souvislosti neobvyklého literárního žánru tu najdeme historické komentáře, soupis pramenů a literatury, osobní rejstřík (včetně nejzákladnějších údajů o zmíněných postavách), rejstřík zeměpisný i věcný. Ale také potřebný slovník archaismů. Nakonec nechybí ani obrazová příloha včetně několika barevných reprodukcí. Poznámka přibližující ediční práci s dávným textem znovu zdůrazňuje výsostné postavení, které v české literatuře deník Adama z Valdštejna má. Ale zároveň připomíná i dluh k dalším zápiskům podobného ražení.
Adam mladší z Valdštejna: Deník rudolfinského dvořana. Editoři Marie Koldinská a Petr Maťa. Vydalo nakladatelství Argo, Praha 1997. Váz., 460 stran, cena 259 Kč.