Katalog nenahraditelných ztrát

Stavby v Praze mizely do stovkách, zachovány zůstaly jen na obrázcích

Katalog nenahraditelných ztrát

* Nové Město patří k "nejzmizelejším" z historických pražských měst. I proto je první svazek připravované, několikadílné řady Zmizelá Praha věnován právě této čtvrti.
Dobové grafiky, malby a fotografie jsou, kromě písemných svědectví pamětníků a oficiálních dokladů, tím jediným, co zbylo po zbořených novoměstských domech, kostelech, ulicích a zákoutích. Nové Město, které bylo výstavností a architektonickým významem srovnatelné se Starým Městem či Malou Stranou, podlehlo překotnému stavebnímu vývoji, jenž začal v sedmdesátých letech minulého století, a ztratilo svůj původní a neopakovatelný charakter. V průběhu 19. a 20. století bylo zbořeno přes jeden tisíc starých domů, často mimořádné kvality.
Není proto divu, že letošní 650. výročí založení Nového Města pražského připomíná právě obsáhlá publikace formátu A4, která je svým způsobem katalogem nejcitelnějších novoměstských ztrát. Na čtyři stovky reprodukcí zachycují nejzajímavější zbořené budovy, nejpůvabnější ulice a náměstí, nejmalebnější zákoutí i nejbizarnější shluky obytných a hospodářských staveb při vltavských březích.
Kniha je zamýšlena jako první svazek knižní edice Zmizelá Praha. Autorka Kateřina Bečková ji zcela záměrně a logicky pojala jako volné pokračování stejnojmenného pětidílného a dnes vlastně již legendárního souboru, vydaného nakladatelstvím Václava Poláčka těsně po druhé světové válce, v letech 1945 až 1947. "... bylo to, jako bych začala objevovat veliký neznámý kontinent plný překvapení a tajemství," vzpomíná Kateřina Bečková na první setkání s dávnou knihou. "O co víc se s ním seznamujete a do paměti se vám vrývá podoba jeho domů, paláců a ulic, až se stane důvěrně známou, o to víc zatoužíte přistoupit blíže nebo dokonce vstoupit, jít za roh a podívat se z druhé strany, ale to není možné, protože ten kontinent je stejně nenávratně ztracený jako bájná Atlantida. Zbývá jen hledat další veduty a fotografie a skládat mozaiku tak, aby byla co nejúplnější, i když úplná již nikdy nebude."
Obrazové části publikace předchází stručný, leč výstižný vstup o proměnách Nového Města v běhu šesti a půl století. Zde se autorka zmiňuje i o dalším poslání, které může její kniha splnit: "Běžného turistu dnešních dnů Nové Město příliš nezajímá, protože vyhledávání roztroušených novoměstských památek je časově náročné a pro někoho možná i fyzicky úmorné. Tato kniha... nabízí pohodlnější procházku."
Obrazová část, k níž předlohy zapůjčily Muzeum a Archív hl. m. Prahy, Státní ústav památkové péče a vídeňská Österreichische Nationalbibliotek, je uspořádána podle čtvrtí Nového Města. Následuje podrobný seznam domů Nového Města a jejich proměn. Do knihy jsou jako zvláštní příloha vloženy čtyři plány novoměstské lokality z let 1769, 1815, 1891 a 1994.
Vydání reprezentativní a výpravné publikace umožnila velkorysá podpora pražského magistrátu a vstřícnost majitelů originálních předloh. Kniha přichází na trh téměř ve výrobní ceně, zvýšené jen o nezbytný knihkupecký rabat. Přesto je, vzhledem k obsažnosti a náročnosti, její prodejní cena vysoká. Nicméně je to kniha, která by neměla chybět v knihovně žádného sběratele pragensií, žádného milovníka staré Prahy. Nakladatelství Schola Ludus - Pragensia, které před časem přišlo s jinou výpravnou knihou o Langweilově modelu, chystá nyní nejen další svazky Zmizelé Prahy, ale také monografické práce k 100. výročí Klubu Za starou Prahu a k 200. výročí narození Vincence Morstadta.
Kateřina Bečková: Zmizelá Praha - Nové Město. Nakladatelství Schola ludus - Pragensia, Praha 1998. Váz., str. 388, doporučená cena 1098 Kč.