Nový pravopis

Slova

Nový pravopis

Od zítřka začíná platit jazyková reforma. Nebojte se, nikoliv u nás, ale v německy mluvících zemích. Je to událost o to významnější, že do dneška tam byla závazná pravopisná pravidla, která vešla v užívání v letech 1901/1902. Němci jsou z našeho hlediska v této oblasti hodně konzervativní, a já si pokládám otázku, zda ke škodě věci. Protože nikam nepospíchají, mohou si určovat postupné cíle s reálným časovým výhledem. Takže die Neuregelung der deutschen Rechtschreibung, která bude platit v Německu, Rakousku a Švýcarsku, má dostatek časového prostoru na zakořenění. Ujímá se sice vlády 1. srpna 1998, ale do 31. července 2005 potrvá jakési přechodné období, v němž nebude dosavadní ortografie posuzována jako chybná, ale jako překonaná.
Nicméně to, že se v Německu nikam schváceně nespěchá, bude asi jev obecnější. Například můj starší syn, který byl rok na stáži v jednom výzkumném ústavu nedaleko Mnichova, charakterizoval největší rozdíl ve způsobu práce tam a u nás takto: Stanovují se reálné, promyšlené úkoly a termíny, a pak se striktně dbá, aby byly dodrženy a splněny ve všech detailech a souvislostech. U nás se štveme za co nejkratšími lhůtami a už při vytyčování záměru často počítáme s tím, že se termíny, ale i obsahové problémy "potom" podle potřeby upraví; holt, nějak se to udělá. Jak, pochopitelně nikdo konkrétně neví a detaily i souvislosti se řeší za pochodu, ba ex post. Žádný div, když se pak nic nestihne.
Takže se zdá, že i nová pravopisná pravidla zakotví v němčině postupně a docela organicky. Ostatně z hlediska cizince, pro kterého není tato řeč každodenním dorozumívacím prostředkem, nejsou ty změny nijak světoborné. Což ovšem neznamená, že těm, kteří se učili "starý" pravopis od první třídy a používají ho dodnes, tak nepřipadají. Změny jako v psaní cizích slov, velkých písmen, scharfes s, změny v hranicích slov, ve psaní dvojhlásek či přehlasovaných samohlásek mohou sice cizinci připadat jako pouhé drobnosti, ale pro toho, kdo má dosavadní zásady vžity, to znamená důkladně pohnout mozkem. A proto ten výhled tak daleko dopředu.
Ostatně též my máme jisté zkušenosti. Rovněž poslední - podle mého náhledu - nepodstatné pravopisné změny češtiny nebyly přijaty nijak jednoznačně. Jazykovědci, kteří na reformě dlouho a soustavně pracovali, museli se některých svých oprav a zlepšení vzdát na nátlak veřejného mínění. Bylo reprezentováno především, omlouvám se svým kolegům, konzervativními a línými novináři, bazírujícími na tom, co se učili ve škole a majícími v hlavě a šuplíku pravidla z roku 1957. A tak nezbylo, než aby jazykovědci vydali liberalizující dodatek.
Dnes tedy vycházejí noviny a časopisy podle toho, jak na pravopis nahlížejí redakční lobby. V některých se píše kurz koruny, v jiných kurs, někde vidíme rezort, jinde resort a podobně. Což o to, všechno se časem usadí - až odejdou starší ročníky do důchodu. Přesto si však myslím, že by se mělo stát přímo povinností nové vlády, aby se i k této - z hlediska mnohých - maličkosti vyslovila. Podobně jako v Německu by mělo být nějakou formou nejen rozhodnuto, ale přikázáno, kdy budou duplicity končit.

Ivo Vaculín