Slova

Nový pravopis

Od zítřka začíná platit jazyková reforma. Nebojte se, nikoliv u nás, ale v německy mluvících zemích. Je to událost o to významnější, že do dneška tam byla závazná pravopisná pravidla, která vešla v užívání v letech 1901/1902. Němci jsou z našeho hlediska v této oblasti hodně konzervativní, a já si pokládám otázku, zda ke škodě věci. Protože nikam nepospíchají, mohou si určovat postupné cíle s reálným časovým výhledem. Takže die Neuregelung der deutschen Rechtschreibung, která bude platit v Německu, Rakousku a Švýcarsku, má dostatek časového prostoru na zakořenění. Ujímá se sice vlády 1. srpna 1998, ale do 31. července 2005 potrvá jakési přechodné období, v němž nebude dosavadní ortografie posuzována jako chybná, ale jako překonaná.
Nicméně to, že se v Německu nikam schváceně nespěchá, bude asi jev obecnější. Například můj starší syn, který byl rok na stáži v jednom výzkumném ústavu nedaleko Mnichova, charakterizoval největší rozdíl ve způsobu práce tam a u nás takto: Stanovují se reálné, promyšlené úkoly a termíny, a pak se striktně dbá, aby byly dodrženy a splněny ve všech detailech a souvislostech. U nás se štveme za co nejkratšími lhůtami a už při vytyčování záměru často počítáme s tím, že se termíny, ale i obsahové problémy "potom" podle potřeby upraví; holt, nějak se to udělá. Jak, pochopitelně nikdo konkrétně neví a detaily i souvislosti se řeší za pochodu, ba ex post. Žádný div, když se pak nic nestihne.
Takže se zdá, že i nová pravopisná pravidla zakotví v němčině postupně a docela organicky. Ostatně z hlediska cizince, pro kterého není tato řeč každodenním dorozumívacím prostředkem, nejsou ty změny nijak světoborné. Což ovšem neznamená, že těm, kteří se učili "starý" pravopis od první třídy a používají ho dodnes, tak nepřipadají. Změny jako v psaní cizích slov, velkých písmen, scharfes s, změny v hranicích slov, ve psaní dvojhlásek či přehlasovaných samohlásek mohou sice cizinci připadat jako pouhé drobnosti, ale pro toho, kdo má dosavadní zásady vžity, to znamená důkladně pohnout mozkem. A proto ten výhled tak daleko dopředu.
Ostatně též my máme jisté zkušenosti. Rovněž poslední - podle mého náhledu - nepodstatné pravopisné změny češtiny nebyly přijaty nijak jednoznačně. Jazykovědci, kteří na reformě dlouho a soustavně pracovali, museli se některých svých oprav a zlepšení vzdát na nátlak veřejného mínění. Bylo reprezentováno především, omlouvám se svým kolegům, konzervativními a línými novináři, bazírujícími na tom, co se učili ve škole a majícími v hlavě a šuplíku pravidla z roku 1957. A tak nezbylo, než aby jazykovědci vydali liberalizující dodatek.
Dnes tedy vycházejí noviny a časopisy podle toho, jak na pravopis nahlížejí redakční lobby. V některých se píše kurz koruny, v jiných kurs, někde vidíme rezort, jinde resort a podobně. Což o to, všechno se časem usadí - až odejdou starší ročníky do důchodu. Přesto si však myslím, že by se mělo stát přímo povinností nové vlády, aby se i k této - z hlediska mnohých - maličkosti vyslovila. Podobně jako v Německu by mělo být nějakou formou nejen rozhodnuto, ale přikázáno, kdy budou duplicity končit.

Ivo Vaculín

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist