Výroční výstava Sorosova centra chce překlenout propast mezi současným uměním a veřejností
Umělecká díla ve veřejném prostoru
* Vývěsková skříň, stránky novin, městská pasáž, chrám, internetová stránka, vagón metra, nákupní středisko, venkovská krajina. To všechno jsou místa, kde se v těchto dnech odehrávají výtvarné vernisáže a happeningy.
(ma, čtk)
Celkem jedenačtyřicet uměleckých projektů - především instalací, ale i klasických obrazů a soch - představuje na veřejně přístupných místech několika vybraných měst a obcí České republiky výroční výstava Sorosova centra současného umění. Projekt nazvaný Umělecké dílo ve veřejném prostoru potrvá do 18. října. Téma výstavy vychází z tzv. Public Art, uměleckého proudu, prosazujícího se již od konce 60. let. "Veřejné umění" vyvádí výtvarná díla z uzavřenosti galerií a muzeí a oslovuje široký okruh diváků v přirozeném prostředí jejich všednodenního života.
Výtvarné projevy jsou postupně instalovány v Praze, Benešově, Hříškově v okrese Louny, Opavě, Klenové u Klatov, Otrokovicích u Zlína a v Ústí nad Labem. Podle slov kurátorů výstavy Ludvíka Hlaváčka a Karolíny Fabelové si projekt klade za cíl přemostit propast mezi veřejností a současným uměním. Občané proto budou moci umělecká díla vidět a posuzovat přímo na ulicích, v dopravních prostředcích, v prostorech veřejných budov, ve vývěskových skříních, ale také na stránkách novin a časopisů, na televizních obrazovkách, v internetové síti. "Jsou to díla, která provokují člověka na základě setkání s nimi," říká Ludvík Hlaváček.
Netradiční charakter výstavy ovlivnil i variabilitu jejího trvání. Některé součásti projektu budou představeny jen v rámci jednodenních happeningů, jiné potrvají po celou dobu výroční výstavy.
Zahájení patřilo minulý čtvrtek ambicióznímu projektu Veroniky Drahotové nazvanému Vzdušné zámky. Běžné noční osvětlení Pražského hradu se v jeho rámci změnilo na duhové. Dílo, kterému autorka dala motto "oči a uši jsou lidem špatnými svědky, nerozumí-li jejich duše smyslu řeči", naznačilo ovšem i úskalí celého projektu. Lidé vůbec nemusí vnímat umělcovu aktivitu jako výtvarný čin, naopak je mohou vnímat jako součást jiných, zcela neuměleckých aktivit. Ale i to může být součástí uměleckého záměru.
Jednotlivé části výroční výstavy si kladou různé záměry. O tomto víkendu se na pražském náměstí Jana Palacha, přesněji na větrací šachtě podzemního parkoviště aut, uskuteční happening, kterým Thomas Kotík, Marek Topič a Marcel Turic chtějí upozornit na žalostný stav architektonického řešení náměstí. V sobotu budou v Benešově rozmístěny fiktivní hodiny Michala Doležala a Zdeňka Jirouška. Místo číslic budou mít nápisy upozorňující na neustálý shon a stres uspěchaného života. Instalace Petra Jandy, která bude od neděle umístěna v centru Otrokovic, chce zase připomenout loňské záplavy.
Sorosovo centrum současného umění v Praze bylo založeno na podzim roku 1992. Jeho cílem je podpora rozvoje současného umění jako důležité součásti občanské společnosti. Centrum se zaměřuje především na proces tvořivosti, otevřenost a toleranci k novým názorům. Je součástí nadace Open Society Fund, kterou založil a dotuje americký finančník maďarského původu George Soros.
Výtvarníky zapojené do projektu Umělecké dílo ve veřejném prostoru láká městská doprava v Praze, zejména metro. Tomáš Polcar vystavil svůj fotografický cyklus Nahé portréty v přestupních chodbách stanice Muzeum (viz obrázek). Jindřich Mynařík umístil fotografické instalace na místo reklam v tramvajových vozech. Milan Cais nahradil reklamní plakáty ve vozové soupravě na trase metra A kachlem, který je běžně používán na obklad stanic. Martin Zet naplánoval projekci situací ve vozových soupravách stockholmské, moskevské a newyorské podzemní dráhy přímo do vozů pražského metra (sobota 26. září). Jakub Dolejš a Milan Salák nahradí v tramvajovém voze běžné osvětlení ultrafialovými zářivkami, které zvýrazní bílé a reflexní barvy. Projekt Magic Tram bude realizován 3. října. Všechny zmíněné projekty vznikly díky podpoře Dopravního podniku hl. m. Prahy.