Unikátní ortofotoatlas Prahy je tady

Mapový soubor pořízený leteckým snímkováním se zřejmě stane sběratelskou raritou

Unikátní ortofotoatlas Prahy je tady

* Možnost poprvé si prohlédnout celé hlavní město v barevných fotografiích z ptačí perspektivy, včetně podrobných popisů jednotlivých lokalit získají ti, kdo si počátkem března koupí soubor digitálních map Prahy, takzvaný ortofotoatlas.
Ortofotomapy umožňují na základě leteckého snímkování vysledovat skutečnosti, které nejsou zjevné při pouhé procházce po ulicích. "Ortofotoatlas Prahy je spíše reprezentativní dílo, které by mohlo vyvolat zájem realitních kanceláří, architektů, ale také sběratelů," říká pražský radní pro oblast cestovního ruchu a informatiky Michael Hvížďala. "Pro praktické využití by snad bylo vhodnější ve vyšších měřítkách," dodává radní s připomínkou, že ortofotoatlas vychází v měřítku 1 : 6000. Dílo je však natolik podrobné, že umožňuje přesně měřit délky ulic i ploch. Letecký pohled na město otevírá nové souvislosti, jež by člověk pravděpodobně jinak přehlédl.

Přehlednost a srozumitelnost

Zatímco v obyčejných mapách se bez problémů orientují pouze odborníci a pro ostatní lidi představují většinou složitý rébus, ve fotografii je to jinak. Místo změti čar a schematických značek představujících komunikace, stromy, budovy, rybníky či různé druhy pozemků i laik na ortofotomapě nalezne snadno rozeznatelné objekty. Každého ostatně potěší, když snadno objeví svůj dům či školu, své pracoviště či místa, která rád navštěvuje.
Ortofotomapa má proti obyčejným fotografiím tu výhodu, že nejen zobrazuje skutečnost viděnou z ptačí perspektivy, ale že pomocí složité technologie se z leteckých snímků stává skutečný mapový podklad v požadovaných měřítkách a přesnostech. Lze tak velmi rychle zmapovat rozsáhlá území a doplnit či nahradit často chybějící nebo nevyhovující mapovou dokumentaci v daleko lepší kvalitě.

Optimální podklady pro nejrůznější profese

Ortofotomapy lze propojovat s různými údaji, jako jsou například katastrální mapa, dokumentace inženýrských sítí, projektová dokumentace, popisné údaje a podobně. Vznikají tak optimální podklady pro různé oblasti lidské činnosti, které využívají orgány státní správy, architekti, urbanisté, ekologové, investoři, správci inženýrských sítí či projektanti.
Letecká fotografie se stala běžným nástrojem pro mapování území již s rozvojem letectví. Středové promítání, jež se uplatňuje při pořizování snímků přes objektiv fotoaparátu, však musí být převáděno do podoby ortogonálního promítání, které je svou podstatou nejblíže mapě. Převod je ovšem technicky velmi náročný a teprve rozvoj výkonné výpočetní techniky umožnil vhodné počítačové zpracování leteckých snímků.
Na leteckém snímku pořízeném s centrální projekcí je poloha jednotlivých bodů podmíněna sklonem snímku a převýšením zobrazovaného území. Na ortofotosnímku jsou však vlivy převýšení terénu a sklonů snímku odpovídajících sklonům letadla v momentu expozice počítačově upravovány. Vyfotografované předměty se tak přesouvají do opravené pozice, v níž by je znázornila mapa ve své kartografické podobě. Ortofotosnímek se pak stává ortofotomapou v momentu, kdy je snímek upraven do kartografického zobrazení používaného pro tvorbu map na území státu a doplněním popisu ulic a hlavních místopisných názvů a mimorámcových údajů.
Ortofotomapy mají, stejně jako běžné mapy, souřadnicový systém používaný pro tvorbu státních map. Protože na nich lze měřit jak délky, tak plochy, stávají se cenným podkladem pro kontrolu dříve vytvořeného mapového díla nebo pro jeho aktualizaci. Možnost prohlédnout si ortofotomapu v tištěné či digitální podobě poskytuje odborníkům i běžným uživatelům velmi cenný podklad pro studium vlastnických vztahů k půdě i k nemovistostem.

Lze objevit dokonce i vlastní automobil

Ortofotomapy lze využívat také pro regionální rozvoj správy majetku, územní plány měst a obcí, rozsáhlé projekty komplexních pozemkových úprav, velkých plošných i liniových staveb, pro prezentace různých investičních záměrů, jejich zasazení do krajiny, vyhledání vhodného místa pro tyto záměry, projednání s dotčenými vlastníky.
"Na ortofotomapě dokážete najít i svůj vůz, když víte, kde parkujete. Teprve letecký snímek mi připomněl, že bych měl něco udělat se střechou svého auta," uvedl náměstek ředitele Institutu městské informatiky Jiří Čálek. Kolem 90 procent digitálních map, které v současnosti vlastní hlavní město, vzniklo v letech 1994 až 1997. V současnosti je uzavřena smlouva mezi Institutem městské informatiky Praha, Kartografií Praha a Geodisem Brno o vydání ortofotoatlasu v nákladu 2000 kusů. Unikátní dílo dosud nemá v České republice obdoby a pravděpodobně je ojedinělé i v Evropě.
"Ortofotoatlas bude obsahovat stručné vysvětlení technologie na záložkách, mapy, soutisk barevné ortofotomapy s polohopisem digitální tematické mapy vyznačení hranic města a jeho částí, ulic či významných objektů," upřesnil radní Hvížďala. První vydání ortofotoatlasu v pevné kartónové vazbě s laminací v počtu 1500 kusů a v luxusní pevné koženkové vazbě v počtu 500 kusů se má objevit na pultech knihkupectví v březnu. U kartónové vazby se počítá s cenou kolem 2000 korun. Dílo formátu A3 má mít rozsah 296 stran včetně rejstříku.

Bořek Otava