Technologický park s otazníkem na konci

Projekt, který se stal vizitkou ztraceného času

Technologický park s otazníkem na konci

* Pojem vědecko-technický, popřípadě technologický park se na ekonomické scéně poprvé objevuje koncem čtyřicátých let ve Spojených státech. Označoval nový typ institutu sloužícího jako nástroj určený k rozvoji podnikání, zaměstnanosti a propojení vědy a výzkumu s průmyslovou i komerční sférou.
(rip)
V průběhu dalších desetiletí se tyto parky v různých modifikovaných podobách rozšířily po celém světě. Ve Spojených státech - a nejen tam - se technologické a vědeckotechnické parky považují za jedno z důležitých národohospodářských odvětví s vysokou dynamikou, za oblast, do níž se vyplatí investovat jak ze soukromých, tak i ze státních zdrojů, protože tyto investice mají zpravidla rychlou a několikanásobnou návratnost. Proslulé Silicon Valley či Researche Triangle Park jsou toho dokladem.

Ambiciózní projekt

U nás je v současné době sedmnáct akreditovaných technologických či vědeckotechnických parků a další se na akreditaci připravují. Mezinárodní technologický park Praha měl být jedním z nich. Záměr vybudování tohoto parku patřil počátkem 90. let k sedmi pilotním a vládou schváleným privatizačním projektům výzkumných a vědecko-technických subjektů na jejich transformaci do podoby technologického parku. Podmínky úspěšnosti takovýchto parků spočívají ve výběru vhodného místa (posuzováno z hlediska infrastruktury, komunikačních možností a potenciálu lidských a inovačních zdrojů), dále k nim patří prostorové dispozice a jejich flexibilita, profesionální úroveň managementu a konečně míra kvality a výhodnosti provozně-technických služeb.
Tyto předpoklady běchovický areál více než splňoval.

Zhodnocení území

Na této lokalitě působilo celkem osm výzkumných ústavů, z nichž některé byly založeny již za první republiky a měly tradici i dobrou pověst. Území na východním okraji Prahy, na němž se areál nachází, leží zhruba v těžišti trojúhelníku, který tvoří obce Běchovice a Dolní a Horní Počernice. Je snadno přístupné z centra města. Jeho atraktivitu zvyšuje těsné sousedství s Xaverovským hájem a Klánovickým lesem, zdůrazněnou vodními plochami rybníků a pavučinou několika potoků.
"Přivítali jsme proto záměr na zřízení technologického parku, který byl koncipován jako centrum mezinárodního transferu technologií, inovační inkubátor a školicí středisko pro zvyšování kvalifikace ve vybraných oborech jsme vítali," řekl ing. Josef Nožička, CSc., starosta městské části Praha-Dolní Počernice. "Jeho existence by znamenala výrazné oživení podnikatelských aktivit a umožnila zhodnocení navazujících pozemků vybudováním moderního multifunkčního obchodního centra. Součástí tohoto projektu bylo postavení golfového hřiště a počítali jsme i s výstavbou bytů a rodinných domků. O tom, co by tohle všechno znamenalo pro obec, není třeba mluvit."

Nadějný start

O spoluúčast na celé záležitosti projevila eminentní zájem britská společnost ITC, s níž koncem roku 1992 podepsali zástupci tehdejšího Ministerstva hospodářství, pražského magistrátu a vývojové a provozní základny Běchovice smlouvu o smlouvě budoucí.

Modernizace i výstavba

Zároveň došlo k privatizaci všech subjektů sídlících na tomto areálu s výjimkou Vývojové a provozní základny, která zůstávala státním podnikem. Ta ovšem hrála v celém projektu stěžejní úlohu. Obhospodařovala totiž veškerou infrastrukturu; starala se o inženýrské sítě, dodávky energie a tepla, vlečku, komunikace, čističku odpadních vod a k jejímu majetku patřila i část technického zázemí a strojního parku. Předpokladem vzniku Mezinárodního technologického parku byla proto transformace na akciovou společnost. V ní také měly mít své zastoupení hlavní město Praha, na něž měl být převeden majetek, VZP a Fond národního majetku. Počítalo se s tím, že dalšími členy se stanou subjekty sídlící v areálu, a tak, jak budou přistupovat další zájemci, bude moci Fond národního majetku své akcie odprodávat.
Ředitel Vývojové a projektové základny ing. Alois Maceška nechal vypracovat urbanisticko-architektonickou studii uvažovaného technologického parku. Její autor - Ing. arch. Michal Postránecký z ateliéru M.A.A.D. - pojal celý sedmdesátihektarový areál jako celistvý útvar, přičemž vycházel z jednotného řešení technické infrastruktury, rekonstrukcí a modernizací některých z jichž existujících objektů a rozsáhlou, funkčně vymezenou novou výstavbou.
"Mozkový trust" parku tvořený řídícím a organizačním centrem umístil dovnitř komunikačního okruhu. Zde, v parkové zeleni, mělo stát také akademické centrum a školicí a vzdělávací středisko. Vnější pás osadil halami určenými pro výzkum a vývoj technologií. Starou a novou část areálu spojovala páteřní komunikace. Objekty obdobného charakteru - vývoj a experimentální výroba - byly rozmístěny jižně od páteřní komunikace propojující starou a novou část areálu. Severní sektor zůstal vyhrazen pro inovační firmy a případnou velkou výrobní halu. Součástí projektu byly také různé sportoviště, administrativní objekty a další zařízení.

Záměry a skutečnost

Mezitím probíhala jednání, na nichž se měly vyjasnit majetkoprávní vztahy, což bylo základním předpokladem pro vytvoření akciové společnosti. A věci se začaly komplikovat. Všichni byli stále pro - ale, jak podotkl Josef Nožička, jednou chyběl ekologický audit, podruhé se k jednání nedostavil zástupce magistrátu, potřetí se objevily námitky z Ministerstva průmyslu a obchodu... Britská ITC to nakonec vzdala a od smlouvy odstoupila. Objevily se i další zahraniční firmy, ale po prvních kontaktech se ukázalo, že vlastně nemají s kým jednat, že chybí partner schopný a oprávněný rozhodnout.
V roce 1994 vytvořilo několik firem, působících v areálu, Technologicko-obchodní park Běchovice. To samo o sobě v ničem nevadilo, protože projekt Mezinárodního technologického parku respektoval vlastnické vztahy a rozhodnutí, zdali ten který subjekt do něj vstoupí, nebo ne, záleželo pouze na něm. Potíž spočívala v tom, že nebylo kam vstoupit.
Do celé záležitosti se začaly postupně mísit i různé partikulární zájmy. Některé firmy začaly uvažovat např. o vybudování vlastních, lokálních zdrojů tepla. A to už s koncepcí Mezinárodního technologického parku nemělo nic společného.
V prosinci loňského roku rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu přišla Vývojová a provozní základna do likvidace. Poslední ze sedmi vytypovaných pilotních privatizačních projektů skončil. Neuskutečnil se ani jeden. Nad dalším osudem Mezinárodního technologického parků zůstává otazník.
V této souvislosti se nabízí poučné srovnání. V obdobné situace a před záměrem na vytvoření mezinárodního technologického parku se nacházel v roce 1994 velikostí i zamýšlenou strukturou srovnatelný areál v Berlíně. Se dvěma rozdíly. Ten první spočíval v tom, že chybělo "běchovické zázemí" usnadňující jeho vytvoření. Druhý patří do poněkud odlišné kategorie: Tento technologický park nazývaný Ost - West dnes existuje a funguje.