Most přes mořský průliv míří do budoucnosti

Unikátní technická díla zkracují vzdálenosti, cesta po souši od polárního kruhu po Afriku může být zanedlouho realitou

Most přes mořský průliv míří do budoucnosti

* Po deseti letech od zahájení výstavby ambiciózního osmnáctikilometrového mostu přes průliv Velký Belt se Dánové dočkali. Pozoruhodné technické dílo v hodnotě 5,3 miliardy dolarů bylo v polovině června slavnostně uvedeno do plného provozu.
Prvními cestujícími po novém mostě mezi Nyborgem na ostrově Fyn a Korsörem na ostrově Sjaelland, na němž leží i dánské hlavní město, byla dánská královská rodina - královna Margrethe II. s princem Henrikem. Pro obyvatele této oblasti a její návštěvníky znamená most výraznou pomoc v podobě zkrácení času potřebného na cestu k překonání moře oddělujícího oba ostrovy, a to až o hodinu. Dvojdílný most, vybudovaný po obou stranách ostrůvku Sprogoe, spojil dánskou metropoli s evropskou pevninou, a podle vyjádření místních představitelů se tak Nyborg stal prakticky předměstím Kodaně.
Po technické stránce jde o skutečně obdivuhodný projekt, protože svou délkou je nově otevřený most svým gigantickým rozpětím 1,6 kilometru nejdelší stavbou svého druhu v Evropě a druhým nejdelším visutým mostem na světě. Zde drží primát rovněž nedávno otevřený japonský visutý most Akaši Kaikjó.

Konec lodní romantiky?

Ačkoli nově otevřený dánský most vzbudil všeobecné nadšení, tisk si všímá v nostalgickém tónu i osudu tradiční přepravy, lodních trajektů, které zprovozněním nových cest nepochybně přijdou o značnou část dosavadních pasažérů, i když část lodních linek zůstane zřejmě zachována i nadále. Trajekty a rychlé lodě spojující místa oddělená průlivy už prostě patří ke skandinávským reáliím. Například pro cestující z třetího největšího švédského města Malmö je výhodnější letět z kodaňského letiště Kastrup, kam vás během půlhodiny přepraví speciální přímá rychlolodní linka, než se trmácet na vzdálené švédské letiště.
První železniční trajekty se na této trase objevily dokonce už koncem minulého století, o další půlstoletí později začaly kyvadlovou trajektovou přepravu přes průliv Velký Belt využívat také automobily. Rostoucí provoz si vyžádal výstavbu příslušného zázemí a od roku 1957, kdy začaly v přístavech Halsskov a Knudshoved fungovat moderní terminály, přepravily trajekty na této nejrušnější dánské trase na 200 miliónů osob. Plavidla, která mohou pojmout až 1200 osob a 300 automobilů, jezdí oběma směry v půlhodinových intervalech. Nyní však už nebudou motoristé odkázáni jen na ně, což vzhledem k nutnosti rezervovat si lístek poměrně dlouho dopředu pro ně znamená značnou výhodu a nový most bude v provozu po celý rok čtyřiadvacet hodin denně.
Nezanedbatelnou věcí, která způsobuje vrásky provozovatelům trajektů, je i cena spojení: Poplatek za jízdu přes nový čtyřproudý most činí 210 dánských korun (30 dolarů), zatímco jednosměrná trajektová jízdenka vyjde cestovatele na 335 korun (48 dolarů). Není divu, že zároveň s otevřením mostu začala dánská média tedy signalizovat počátek konce dosavadní éry trajektů.

Giganti stojící nad mořem

Projekt však není zajímavý jen svými parametry, které ho ve své kategorii zařadily na druhé místo ve světě a zajistily mu evropský primát nejdelšího visutého mostu. Ostrovní Dánsko v současné době buduje ambiciózní systém, který ho má propojit s evropskými sousedy.
Projekt "silničního přemostění", které by mělo postupně spojit ostrovy Sjaelland a Fyn s Jutským poloostrovem a evropským kontinentem, dotvoří komplexní podobu pozoruhodného skandinávského dopravního systému.
Železniční spojení přes průliv Velký Belt funguje už od loňského roku, kdy byl uveden do provozu osmikilometrový podmořský železniční tunel mezi ostrovy Sjaelland a Sprogoe, na který navazuje 6,6 kilometru dlouhý most, po němž vlaky překonají zbývající část trasy přes průliv. To vše vlak zvládne zhruba za deset minut, zatímco trajektu to trvá pětinásobně déle, ovšem k tomu je nutné počítat ještě s dobou nutnou k naložení a vyložení plavidla.

Most spojí státy

V Kodani lze navštívit expozici Oresund Udstilling, která je věnována obdobné stavbě - kombinovanému automobilovému a železničnímu mostu a tunelu, který by měl po svém dokončení plánovaném v roce 2005 propojit přes průliv Oresund dánskou metropoli Kodaň se švédským Malmö na protějším břehu průlivu. Svým významem jde už nejen o dánský, ale celoevropský projekt srovnatelný např. se zřízením tunelu pod kanálem La Manche.
Délka tohoto mostu bude činit 16 km, tzn. že bude o něco kratší než nyní otevřený most přes Velký Belt. Ale právě to, že půjde o mezinárodní projekt spojující dvě významná městská centra Dánska a Švédska, však dodává mostu možná ještě větší význam, protože bude tvořit klíčovou část spojnice mezi evropskými severskými státy. Vzhledem k tomu, že v oblasti Oresundu žije 3,2 miliónu lidí, což je na jinak spíše řídce osídlenou severní část Evropy značná koncentrace, přinese propojení ostrovních oblastí s kontinentální pevninou i řadu zajímavých příležitostí ze sociálně-ekonomického hlediska, o významu pro turistický ruch nemluvě.
Most, který ponese jméno proslulého renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinci, tvoří železobetonová konstrukce s mohutnými pylony. Součástí projektu je i vybudování čtyřkilometrového umělého ostrova, na kterém bude ukotvena mostní konstrukce, která se klene nad průlivem. Podobně na kodaňské straně vzniká i umělý poloostrov prodlužující do moře příjezdovou část k areálu kodaňského letiště.
Celkový vzhled mostu působí na modelu až technicky stroze, nicméně impozantně, zvláště na obrazu u vstupu do haly, kde si návštěvník uvědomí gigantické rozměry stavby. Mezi mohutnými, ale štíhlými ústředními pilíři bude zavěšena vlastní mostní konstrukce, která má v nejširším místě mezi sloupy rozpětí 490 metrů, a výška 57 metrů nad mořskou hladinou umožní průjezd i velkým lodím, jejichž plavební trasy vedou Oresundským průlivem.
Příkladná však není jen technická stránka projektu, ale i důsledný marketing, kterému slouží i kodaňská expozice. Na výstavních panelech, prostřednictvím interaktivních monitorů nebo přednášek v kruhovém sále, se lidé dozvědí o historii mostu, fázích jeho výstavby, ekologickém dopadu, nákladech na stavbu a mohou se seznámit s technologiemi používanými při stavbě tohoto unikátního díla. V sále určeném pro popularizaci mostu je mimochodem i největší videoprojekční monitor v Dánsku. Sedmimetrový model a virtuální projekce mostu dávají komplexní představu o jeho budoucí podobě i funkcích. Vzhledem k silnému ekologickému cítění Skandinávců je i pro nás zdánlivě nepříliš podstatná věc, jako vliv stavby na životní prostředí, jedním z velmi důležitých prvků, a investor, který by na něj nebral patřičný ohled, může očekávat značné problémy, které mohou realizaci díla nepříjemně zkomplikovat nebo dokonce zabrzdit. Environmentální model proto pečlivě předvádí, jak vypadá současná ekologická situace v mořských proudech na pomezí Baltického moře a Severního moře, a faktory, které ji ovlivňují.

Suchou nohou kolem světa

Po mostě povede obousměrná železniční trasa spojující hlavní nádraží v Kodani a Malmö, která prochází přes umělý ostrov a třiapůlkilometrovým tunelem pod mořskou hladinou. Souběžně se železniční tratí bude vedena i dálnice, která bude navazovat na již existující trasu E 20. Po dokončení se nový most stane posledním spojovacím článkem silniční sítě, která motoristům na přelomu století, kdy má být dokončeno spojení mezi Kodaní a švédským Malmö, umožní cestovat "na čtyřech kolech" od polárního kruhu do jižního Španělska.
A možná že už v dohledné době ještě dále, vzhledem k projektům, které se připravují na propojení evropského a afrického kontinentu u Gibraltaru, které by otevřelo Seveřanům suchozemskou cestu doslova na druhý konec světa.

Josef Vališka, Kodaň/Praha