Firemní špionáž ve jménu elektroniky

Podnikatelé podceňují rizika plynoucí z nasazení odposlechových prostředků

Firemní špionáž ve jménu elektroniky

* Trestuhodně mnoho podnikatelů se domnívá, že nemá důvěrné podnikové informace anebo s nimi nakládá nedbale. Mimoděk tak budují firmy podobné informačním řešetům a stávají se oběťmi elektronické špionáže. Ušetřili by závratné sumy, kdyby jen zlomek vložili do obranné techniky.
Ošuntělý pobuda prohrabující popelnici může pobírat pohádkový plat za to, že prohrabuje včas a na správném místě. Přesněji před sídlem firmy, jež nepovažuje za nutné skartovat písemnosti končící v odpadkových koších. K citlivým podnikovým informacím však vede nepřeberně mnoho dalších cest.
Tou docela nejprostší - a v českém prostředí nejběžnější - je zkorumpovat, vydírat nebo jinak získat zaměstnance s přístupem ke kýženým informacím. V tomto smyslu lidé zůstávají Achillovou patou kteréhokoli firmy. Jejich selhání se podniky přirozeně snaží ututlat, aby neztratily věrohodnost, a tím i zákazníky.
Z téhož důvodu také každá solidní firma, kterou klient pověří řešením ochrany důvěrných informací, neopomene ve své bezpečnostní studii mnohokrát zdůraznit stěžejní význam loajality zaměstnanců vůči zaměstnavateli. Pak se teprve věnuje potřebě stanovit jasnou hierarchii důležitosti podnikových dokumentů, nutnosti určit dokumentům přesná místa, kde smějí být uloženy, jasně určit trasu, po které se ty které písemnosti smějí pohybovat.

Matoucí agent 007

Obchod s ekonomickými informacemi se stal byznysem nad jiné výnosným a věku informatiky je hodna jediná cesta, jak se jich neoprávněně zmocnit. Jmenuje se elektronický odposlech. Špičkoví vývojáři, nesvázáni penězi a omezeni jen fyzikálními zákony, svádějí urputný boj, který nemůže mít vítěze ani poražené. Snad kterýkoli odposlechový prostředek lze totiž rušit a snad kterékoli protiodposlechové opatření lze obejít.
"Máme v zásadě dva typy zákazníků. Jedni jsou informováni a vědí, co chtějí. Druzí jsou zblblí z nesmyslů typu Jamese Bonda a představují si, že kamsi pohodí hrášek, který jim bude dva roky na vzdálenost třiceti kilometrů přinášet přímé televizní přenosy ze zasedačky konkurence," konstatuje Josef Hofman, ředitel pražské společnosti SafeCom specializované na ochranu před odposlechem a únikem informací.
Podle jeho odhadu nanejvýš deset procent podnikatelů chrání své důvěrné informace pomocí elektronických prostředků. "Nechtějí si připustit, že by se vůbec mohli stát cílem útoku vyzvědačů informací. Nemají prý co tajit. Přitom nedomýšlejí, co všechno by se mohlo dít, kdyby se jen seznam jejich zákazníků dostal do nepravých rukou," vysvětluje J. Hofman.
Při ochraně důvěrných podnikových informací je podle něho třeba postupovat systematicky. Odborníci společnosti SafeCom doporučují jako minimum tři nezbytné kroky. Rušit a nebýt rušen.
Firma by měla vyčlenit jednu nebo i několik místností, kde výhradně budou probíhat jednání s citlivým obsahem.
Následovat musí důkladná prohlídka, zda v nich už nejsou odposlechové prostředky. Britský výrobce protiodposlechových prostředků Audiotel uvádí, že dva vyškolení technici potřebují na prohlídku pracovny ředitele a šesti kanceláří nejméně osm hodin. Mají co prověřovat, protože procházejí místnosti doslova centimetr po centimetru. Prohlídka běžné ředitelské pracovny v našich podmínkách stojí kolem 40 tisíc korun.
Pomocí spektrálního analyzátoru, zařízení za zhruba 25 tisíc Kč, technici prohledají celé rádiové spektrum. Odhalí tak kterékoli zařízení, jež v místnosti vysílá. Pokud by byl odposlech vypnutý, pomohl by detektor nelineárních přechodů (viz foto). Signál tohoto přístroje totiž v polovodičích, které obsahuje každé elektronické zařízení, vybudí detekovatelné násobky vysílaného kmitočtu.

Malta a beton `a la KGB

Klasikou špionážní historie se stal případ někdejší nově budované americké ambasády v Moskvě, kde agenti KGB chtěli maskovat nespočetné odposlechy tím, že obohacovali stavební směsi o množství polovodičových diod. Správně očekávali, že ani nejlepší americké přístroje nedokáží najít štěnice mezi obrovským množstvím neškodných polovodičů.
Další speciální zařízení slouží ke kontrole kovových vedení v místnostech, na něž se odposlechové prostředky často instalují a z nichž mohou i získávat napájecí napětí. Týká se to telefonních linek, rozhlasu po drátě, napěťových rozvodů, elektrických zásuvek atd.
Mimo jiné, to všechno jsou cesty, kterými mohou unikat také nehlasové informace, a to z počítačů. Každý počítač totiž parazitně vyzařuje signál ne nepodobný televiznímu vysílání, který lze relativně snadno zachycovat a detekovat. Existuje proti tomu ochrana stíněním.
Speciální počítačové stínicí kryty typu Tempest, které podléhají přísné evidenci, však stojí deseti- až dvacetinásobek ceny počítače. Daleko náročnější je pak odstínění celé místnosti kovovým plátováním, které ji změní ve známou Faradayovu klec. Je-li provedena profesionálně včetně ochrany všech linek vedoucích vně, přijde zhruba na 2,5 miliónu Kč.
Nejlevnější řešení jak uchránit vyzařovaná počítačová data pak spočívá v instalaci generátoru šumu v blízkosti stroje. Ten svým rádiovým šumem překryje vyzařování počítače, které se stává nečitelným.

Rádioví hlídací psi

"Čisté" kanceláře zůstávají opravdu "čisté", než do nich vstoupí první člověk. Instalace odposlechu je totiž až neuvěřitelně rychlá, snadná a nenápadná. Nezaškolená a hlavně neloajální uklízečka zvládne za pár vteřin výměnu mikrofonní vložky v telefonu za tutéž obohacenou o vysílací štěnici. Přilepit pod desku stolu nenápadný dřevěný hranolek, jenž obsahuje mikrofon, vysílač, anténu i baterie, je úplná maličkost.
Druhý bod ochrany důvěrných dat proto spočívá v tom, že se v jednacích místnostech nechají "hlídací psi" v podobě širokopásmových skenerů, jež soustavně prohlížejí celé využitelné rádiové pásmo. Na přirozeném spektrálním pozadí místnosti pak okamžitě odhalí nový neznámý kmitočet vysílače, který přenáší zvuky z místnosti.
Třetí bod minima ochrany citlivých informací zvládá mimoděk každý akční hrdina. Když ztepilé agentce sděluje veletajné šifry - naplno pouští sprchu. Obdobný efekt obstarávají v jednacích místnostech reproduktory napojené na generátory šumu. Slyšitelný šum sice může někoho obtěžovat, avšak spolehlivě zahltí citlivé mikrofony odposlechových zařízení. Patřičné zařízení lze pořídit zhruba za 40 tisíc korun.
O další typ mikrofonů, které se přikládají na vnější zdi místnosti a využívají jejího chvění, se postarají maskovací reproduktory (viz foto). Hlasovou informaci znehodnocují tím, že samy rozechvívají zeď nebo okenní tabule.
Při dodržení těchto základních zásad, pokud ovšem lze důvěřovat zaměstnancům, by měly být citlivé firemní údaje chráněny asi z 90 procent, jak míní J. Hofman. "Pokud vám někdo slibuje, že zajistí i těch zbývajících deset procent, je to podvodník," varuje. Připomíná, že existují velmi obtížně zjistitelné digitální odposlechy. Jejich cena však šplhá někam ke dvěma miliónům korun.

Bořek Otava