Hrozí tornáda snad i v Čechách?

Ničivý větrný vír bývá kulisou amerických filmů, ale meteorologové jej sledují i u nás

Hrozí tornáda snad i v Čechách?

* Rozsáhlé záplavy jsme donedávna považovali za exotický jev možný snad jen někde v Asii. Pak nastaly. Neméně exotické nám může připadat ničivé tornádo v americkém stylu. Přesto se tento atmosférický jev vyskytuje i u nás.
Přesvědčivě vypadá zápis v Kosmově kronice české z roku 1119: "Dne 30. července ve středu, kdy se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradu, vyvrátil od základu starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je."
V pojmech bývá zmatek, takže co to vlastně Kosmas popisoval? Bylo to tornádo, hurikán, tajfun, nebo snad cyklón? Na to už asi nikdo neodpoví. Terminologii si však lze ujasnit na webu českých tornád: chmi.cz/meteo/sat/torn/. Ukazuje se, že tři posledně uvedené názvy jsou jen místní pojmenování téhož atmosférického jevu, a to tropického cyklónu. Představuje mohutný oblačný vír o průměru několika set kilometrů, který vzniká nad tropickými moři a trvá kolem jednoho až dvou týdnů.

Velké škody v malém

Tornádo je sice také atmosférický vír, avšak podstatně menších horizontálních rozměrů, zhruba desítek až stovek metrů. Jeho doba života bývá výrazně kratší, a to několik minut či desítek minut. Je však mnohem intenzívnější. Jinak řečeno, tornádo je rotující vertikální vír vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se dotýká zemského povrchu a je dostatečně silný, aby způsoboval hmotné škody.
Zatímco tropické cyklóny působí relativně malé škody na rozsáhlém území (s vysokou souhrnnou bilancí škod), tornáda působí značné lokální škody. Tropické cyklóny lze dobře monitorovat a předpovídat jejich další postup s několikadenním předstihem.
Tornáda se vyvíjejí neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná jen několik málo minut (výjimečně deset až patnáct) předem. S tím má zkušenost valná část populace USA reálně ohrožená tornády.

Zjevení nad letištěm

Nejčastěji se tornádo jeví jako silný rotující chobot či sloup, visící ze spodní základny konvektivní bouře (viz foto). V naprosté většině případů rotuje cyklonálně, tedy při pohledu ze zemského povrchu na severní polokouli zleva doprava. Při pozorování z větší vzdálenosti nemusí být vířící prach rozeznatelný a tornádo se se jeví spíše jako sloup, trychtýř či nálevka pod základnou bouře. Nejčastěji se zviditelňuje kondenzací vodní páry, jež nastává v důsledku velmi silné rotace vzduchu a následnému vnitřnímu poklesu atmosférického tlaku.
Jak to vypadá v české praxi, se mohli přesvědčit například piloti v blízkosti jičínského letiště 2. srpna 1997. "Chobot" tornáda se ve 13.15 hod. spustil ze základny oblačnosti kumulonimbu, vzápětí se stáhl a opět vysunul, což trvalo dvě až tři minuty. Piloti, kteří byli právě ve vzduchu, údajně viděli pod "chobotem" prašný vír.

Pár praktických pokynů

Pokud byste měli obdobné štěstí jako Jičínští a setkali se s tornádem, držte se rad zkušených: V obytné budově se vzdalte od oken a do co nejpevnější místnosti, třeba suterénní garáže. Otevřená krajina je bezpečnější než stodoly, chaty či maringotky, a hlavně automobily. V otevřené krajině je radno vyhledat úkryt chránící před létajícími předměty, například terénní nerovnosti. Odborníci připomínají, že "lovci bouří", kteří tornáda vyhledávají, mají kvalitní technické vybavení, především komunikační, a dobře vědí, co si mohou dovolit.
"Pokud se ocitnete v dohledu tornáda, a to v bezpečné vzdálenosti, poznamenejte si co nejpřesněji dobu výskytu. Zajímá nás hlavně doba, kdy se objevilo, a trvání," vysvětluje Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud s sebou máte kameru nebo fotografický přístroj, nejlépe se záznamem času, pořiďte co možná největší počet záběrů. Cenné bývají informace o nastavených parametrech přístrojů, jako je ohnisková vzdálenost. "Kvůli pořízení unikátních záběrů tornád se však v žádném případě nevystavujte zvýšenému nebezpečí," varuje M. Setvák.
Bořek Otava