Brněnské výstaviště slaví sedmdesáté výročí svého založení

Rendez-vous ve znamení dvou jubileí

* V květnu letošního roku uplynulo sedmdesát let od záhájení Výstavy soudobé kultury v Československu, která odstartovala novodobou historii brněnského výstaviště.
(ri)
S myšlenkou zřídit v jihomoravské metropoli výstaviště koketovali brněnští radní zhruba od poloviny osmdesátých let devatenáctého století. Z nějakých důvodů však z její realizace vždycky sešlo, Jednou dokonce proto, že její, v té době nejhorlivější propagátor a zastánce - jistý dr. Šílený - přišel na zasedání pozdě a prošvihl hlasování. A jak se ukázalo, právě jeho hlas byl tím pověstným jazýčkem na vahách, který rozhodoval mezi ano a ne.
Další reálná příležitost pak přišla až po skončení světové války. A to v souvislosti s ideou uspořádat k desátému výročí samostatného Československa soubornou výstavu, která by prezentovala mladou republiku.
Vypracování projektu se ujali architekti J. Kalous a J. Valenta. A protože ve dvacátých létech se v architektuře začal jako protipól dekorativní secese ujímat vlády funkcionalismus, vzniklo v Brně - a vlastně v celé Evropě - výstaviště, kde se k výstavbě pavilónů používají nové a na svou dobu netradiční materiály a kde se výraz budov podřizuje jejich poslání.
Výstavu soudobé kultury v Československu zhlédlo během pěti měsíců jejího trvání celkem dva milióny sedm set tisíc návštěvníků. O její přípravu, organizaci a průběh se také poprvé v historii staral někdo jiný než radnice a městské orgány. V listopadu 1927 byla totiž založena Výstavní akciová společnost, svým způsobem předchůdce a takříkající předek "z druhého kolena" dnešní BVV. Tato společnost pak obhospodařovala výstaviště dvacet sedm let. Výstavnictví jako obor přešlo definitivně do rukou profesionálů.
Během druhé světové války sloužilo brněnské výstaviště wehrmachtu a po jejím skončení zde téměř rok sídlily jednotky sovětské armády. Podle toho také vypadalo.
Návrat k původnímu účelu přišel až v roce 1949, kdy se zde uskutečnily první poválečné vystavní trhy. Až teprve v roce 1955 zásluhou pražské Obchodní komory a vedení výstaviště byla uspořádána výstava, která měla později vtisknout Brnu punc veletržního města: V neděli 11. září se na 32 000 čtverečních metrech představilo československé strojírenství.
O čtyři roky později se pak v Brně poprvé představil Mezinárodní strojírenský veletrh. jehož se účastnilo 432 vystavovatelů z 28 zemí. V té době dostalo výstaviště i druhou dominantu - pavilón Z.
Dnes se svými prostorovými parametry řadí brněnské výstaviště mezi středně velké areály. Disponuje 193 000 čtverečními metry hrubé výstavní plochy, z nichž 101 000 metrů čtverečních je umístěno v pavilónech. Do budoucna se počítá s výstavbou dalších hal - v místech dnešních pavilónů Sigma a V. Ale to už bude záležitost pro ohlédnutí při příštím rendez-vous dvou nebo třeba i více jubileí.