Přízračné pařížské metro nepotřebuje řidiče

Moderní trasa podzemní dráhy je chloubou dopravních podniků RATP ve městě nad Seinou - cestující najdou i tropickou zeleň

Přízračné pařížské metro nepotřebuje řidiče

* Metro ve francouzském hlavním městě, jež patří k nejstarším podzemním drahám na světě, vstoupilo do 21. století otevřením nové linky se soupravami bez strojvedoucích a se zářícími a prostornými stanicemi.
Linka 14 pařížského metra nazvaná Meteor (METro Est-Ouest Rapide, rychlé východozápadní metro) spojuje chrám Madelaine v centru metropole s novou Národní knihovnou ve východní části velkoměsta. Prochází důležitými dopravními uzly stanic Gare de Lyon a Ch^atelet. Je to vůbec první otevřená linka metra od roku 1935, pokud nepočítáme rychlodráhy RER, jež spojují samotné město se vzdálenými předměstími a které nezřídka jezdí pod povrchem. Filozofie nové trasy spočívá ve snaze nabídnout cestujícím ještě bezpečnější, pohodlnější, rychlejší a pravidelnější provoz.
V současné podobě měří nová linka přes sedm kilometrů, ale počítá se s jejím výrazným prodloužením, aby se stala vysokokapacitní dopravní tepnou spojující srdce Paříže s budoucími aglomeracemi budovanými na severozápadě a jihovýchodě.

Stěny šetří životy sebevrahů

Označení "metro 21. století" si nová linka vysloužila množstvím inovací. Nové a modernější soupravy než dosavadní mohou dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu, což představuje dvojnásobek obvyklé přepravní rychlosti. Neřídí je a nekontroluje člověk, nýbrž počítače.
Cestující si ani nemusí uvědomovat, že řízení soupravy, kterou jedou, není v rukou člověka. Zásadní inovaci ovšem přinášejí průhledné plastové stěny, které v obloucích přikrývají nástupiště, jež oddělují cestující od kolejiště.
Stejně jako třeba v Praze, i metro v Paříži je vyhledávaným místem sebevrahů. Tamní policejní statistiky hovoří o tom, že pod soupravami metra zahyne ročně kolem 130 lidí. Architekti nové linky vyřešili tento problém průhlednými zástěnami, které se otevírají v týchž místech jako dveře vlaku, jenž právě přijel do stanice.
Soupravy sestávají ze šesti vozů, které pojmou celkem 722 cestujících. Vlak o délce 90 metrů čítá čtyři trakční vozy a dva vagóny umístěné na koncích. Počítá se však s tím, že soupravy budou výhledově prodlouženy ještě o další dva vozy. Po dosavadní trati s osmi stanicemi jezdí vždy dvanáct minut s intervaly propočtenými na 105 vteřin. Počítá se s tím, že v prvním roce provozu přepraví linka 14 celkem 96 tisíc cestujících.
Zahraniční komentátoři uvádějí, že honosnost až monumentálnost stanic nové trasy pařížského metra připomíná okázalé řešení podzemní dráhy v Moskvě. Například stanici pod moderní Národní knihovnou, nesoucí jméno předchozího prezidenta Franc,oise Mitterranda, dominuje obří vchod zdobený mramorovými obklady.
"Kde to jen bylo možné, snažili jsme se nedávat chodby a zkusili jsme přímé schody jezdící z povrchu nástupiště... Při koncepci stanic bylo hlavním cílem, aby představovaly skutečně bezpečné místo," říká vedoucí plánovacího týmu nové pařížské linky metra Franc,ois Saglier.

Neobvykle decentní provoz

Nová linka 14 má splňovat především dva cíle: Vyřešit dlouhodobě trvající návaly na velmi exponovaném úseku dráhy RER na lince A mezi stanicemi Gare de Lyon a Auber. Ve špičkách projíždí v tomto směru na 62 tisíc cestujících za hodinu. Nově otevřená linka by měla přetížené dopravní tepně zpočátku odlehčit zhruba o 8000 cestujících v obou směrech. Kromě toho má Meteor propojit budoucí městské zóny obchodních a průmyslových aktivit připravované na severozápadním a jihovýchodním okraji Paříže. Má se stát prvkem, jenž podnítí investiční činnost.
V jižním směru bude Meteor pokračovat za Národní knihovnu Franc,oise Mitterranda, čímž zlepší dopravní obsluhu ve 13. distriktu a ve dvou velkých obchodních střediscích Bercy a pařížské "Rive Gauche". Severním směrem k Saint Lazare a Port de Gennevilliers má obsluhovat nové průmyslové a obchodní oblasti v severní části departementu Hauts-de-Seine.
Od roku 2003 se má linka 14 stát jedinou spojnicí propojující pět linek dráhy RER (A, B, C, D a Eole) s devíti linkami metra. Počítá se s rozšířením o dvacet kilometrů. Linka 14 by v konečné fázi měla zahrnovat 18 stanic, z nichž 13 leží na území Paříže.
Nová trasa metra se celá nachází v podzemí a je plně automatizovaná, tedy bez strojvedoucích. Provozovatel zdůrazňuje vysokou bezpečnost cestujících a také tichý provoz. Všechny stanice jsou průběžně sledovány kamerami průmyslové televize. Vlaky se pohybují nikoli po ocelových kolech, nýbrž po pryžových pneumatikách. Soupravy proto vyvolávají jen minimální chvění. Postupně se počítá s přepravní kapacitou nové linky zvýšenou až na 25 tisíc cestujících za hodinu v každém směru. Zajistí to zvýšený počet vozů a interval snížený z nynějších 105 na 85 vteřin.
Veškerá infrastruktura nové linky v dosavadní verzi, tedy mezi Knihovnou Franc'oise Mitterranda a stanicí Madelaine, stála kolem 6100 miliónů francouzských franků. Stát se na ní podílí 36,1 procenta, region ^Ille de France 39 procenty, město Paříž 7,4 procenta a dopravní podniky RATP 17,5 procenta.
Bořek Otava