Průkopník velkoprostorových automobilů v segmentu nižší střední třídy s vavříny Auta roku 1997
Renault Mégane Scénic 2.0 RT - rodinný univerzál
* Velkoprostorové automobily charakteristické zvětšeným výškovým rozměrem a variabilním interiérem v postatě sledují měnící se životní styl. Provozování zálib spojených s narůstajícím volným časem často vyžaduje přepravu objemných nákladů, na které už vozy typu kombi nestačí, navíc je tu snaha výrobců nabídnout rodinný vůz, kde má posádka místa víc nežli v automobilu řešeném způsobem, který můžeme zatím stále nazývat klasickým.
V Evropě se s výrobou velkoprostorových vozů začalo sice ve velkém stylu, ale v segmentu odpovídajícímu vozům zhruba střední třídy. U nich jsou pořizovací náklady samozřejmě vyšší a dále šly nahoru i díky konstrukcím vyvíjeným zcela samostatně. Zájem o ně proto neodpovídá očekávání. Schůdnější, nicméně logickou cestu zvolil jako první v Evropě francouzský Renault, který svoji další velkoobjemovou limuzínu nazvanou Scénic zasadil do segmentu s charakterem nižší střední třídy a konstrukčně pak vyšel z úspěšné modelové řady Mégane.
Jednoprostorová karosérie a vysoká sedadla
Scénic svoji těsnou příbuznost s ostatními modely řady Mégane nezapře. Tu prozrazuje na první pohled stejný design čelní partie a celá řada kompletů i detailů v interiéru. Tvůrci vozu pro scénic zvolili z mnoha důvodů výhodné uspořádání tzv. jednoprostorové karosérie (opticky se u ní nedělí prostory pro motor, cestující a zavazadla), kde ve sklonu čelního skla navazuje beze zlomu kryt motoru, záď je pak ukončena velkoplošným víkem. To vše provázejí všudypřítomné elipsy. Pro uživatele je však důležitější, že půdorysná plocha scéniku odpovídá s minimální odchylkou základnímu pětidveřovému modelu Méganu. Je to dáno využitím jeho kompletní podlahové plošiny s totožným rozvorem náprav obnášejícím 258 cm. Nebývalá prostornost scéniku se odvíjí od jeho výšky (160 cm), která o 18 cm přesahuje tento rozměr základní verze. Pro praxi to znamená, že konstruktéři mohli vytvořit vyšší sedáky sedaček umožňující vzpřímenější posez cestujících. Délkový rozměr kabiny tak lze využít daleko dokonaleji. Nejmarkantněji se tato přednost projevuje u cestujících na zadních sedadlech, kteří získali v oblasti kolen v této automobilové třídě nebývalou mezeru v rozmezí od 25 cm do teoretických 48 cm. Přitom se nedá říci, že by tato vzpřímenější poloha byla pro řidiče nepříjemná nebo si připadal jako v užitkovém voze. Sedí nyní asi o 18 cm výš s možností vertikální regulace sedáku až o 6 cm, takže má nyní lepší výhled z vozu umocněný jeho bohatým prosklením. Dodejme, že optimální polohu pro řízení si může dále upravit výškovým nastavením volantu.
Těsno na zadních sedadlech
Pro získání žádoucí variability, která velkoobjemovému vozu patří, byla zadní sedadla řešena jako tři samostatná. Chvályhodné je, že každé z nich má svůj tříbodový bezpečnostní pás s originálním úchytem a navíjecím mechanismem pro střední sedadlo v oblasti střechy, také nic proti jejich tvarování. Zásadním problémem je však jejich šířkový rozměr. Zatímco postranní se 45 cm jsou o 5 cm užší nežli sedadla přední, jeho střední provedení už ztrácí dokonce 10 cm. Sedí-li na zadních sedadlech tři dospělí, je tu těsno. Do jisté míry tomu lze odpomoci vysunutím středního sedadla směrem dopředu a v oblasti ramen se tak poněkud uvolní.
Variabilita na jedničku
Samostatná sedadla mají svůj půvab v tom, co vše je možné s nimi podniknout. Například jsou jednotlivě posuvná v podélném směru, a to až o 22 cm, jejich opěradla se dají na sedák jednoduše sklopit, přičemž střední má zadní stěnu tuhou, takže může sloužit za vodorovný stolek. Vejde se na něj i cestovní chladnička, pro kterou je i mezi sedadly připravena elektrická přípojka.
Sklopená sedadla o hmotnosti pouhých 12 kg ale lze i snadno vyjmout, s čímž si poradí i technický antitalent. Pokud tedy cestují vzadu pouze dvě osoby, stačí prostřední sedadlo odstranit a obě krajní zakotvit blíž ke středu. Pak o pohodlí není nouze.
Co se týká zavazadelníku, ten má už v základním provedení nadprůměrných 410 litrů, jeho zvětšení se dosáhne jak posunutím zadních sedadel, tak jejich sklopením nebo vyjmutím. Pak jeho objem s délkou ložné plochy 165 cm naroste na 1800 litrů. Originální je scénic i v tom, že krycí deska zavazdlového prostoru je konstruovaná na nosnost 70 kg a lze ji přesunout i do nižší polohy navazující na výškovou úroveň sklopených opěradel zadních sedadel, takže vznikne zavazadelník "dvoupatrový".
Skryté schránky a kapsy
Pokud bychom hodnotili pouze klasické odkládací prostory v čelní desce a ve dveřích, nedopadl by scénic nikterak slavně. Ovšem ten je právě v této disciplíně přeborníkem. Když už je možné zadní sedadla odstranit, přišli konstruktéři s nápadem zdvojenou podlahu pod nimi využít pro užitečnou schránku, kterou najdeme i v podlahovém prostoru přímo pod nohama cestujících na zadních sedadlech. Další, tentokrát výsuvnou schránku, skrývá vysoké sedadlo řidiče, dvě kapsy jsou na bocích zavazadlového prostoru, odkládací jímku má střední konzola, kde jsou také dnes už nezbytné držáky na kalíšky, které jsou i součástí sklopných stolečků na zádech opěradel předních sedadel.
Jízda se scénikem
Přes určité odlišnosti v posezu zůstává pro řidiče pocit z jízdy obdobný jako u klasického osobního vozu. Výše položené těžiště se nikterak zvlášť zřetelně na stabilitě jízdy a ovladatelnosti vozu neprojevuje. Přesně definovaný vyhýbací manévr zvládá podvozek v doporučeném rychlostním limitu bez vzniku kritické situace. Kupodivu ani reakce na boční vítr není taková, jaká by se vzhledem k velikosti příslušné plochy dala očekávat. Zvláštní výhrady nejsou ani k odladění podvozku řešeného v této třídě téměř standardním předním závěsem typu Mc-Pherson a vzadu podélnými vlečenými rameny. Charakter odpružení je spíš měkčí a plně srovnatelný s limuzínou.
Pohon předních kol námi testovaného vozu obstarával napříč uložený zážehový čtyřválec s objemem dva litry, který u scéniku tvoří vrchol v nabídce hnacích agregátů. Jeho nejvyšší výkon je 83,5 kW, křivka točivého momentu vrcholí 168 N.m při otáčkách 4250 min-1. Vůz s poněkud vyšší pohotovostní hmotností 1270 kg tímto motorem získal velmi dobrou dynamiku, která je jen mírně omezená samočinnou čtyřstupňovou převodovkou, jejíž řadicí program se dovede adaptovat na aktuální způsob jízdy. Přechod na vyloženě sportovní jízdu tedy znamená vyšší vytáčení jednotlivých stupňů, kde v tomto případě nechybí ani citelný ráz. Pětistupňová ruční převodovka, která tvoří alternativu, sníží spotřebu vozu asi o nezanedbatelný 1 litr na 100 km a vylepší jeho akceleraci na 100km rychlost o sekundu.
Podle subjektivního vjemu je v kabině velmi nízká hladina hluku do rychlosti zhruba 120 km/h, poté se k decentnímu zvuku motoru přidávají i vzduchové turbulence (součinitel odporu vzduchu 0,33), částečně i rezonance většího prostoru kabiny. Zcela bezpečně absolutní hodnota hluku v kabině nikterak nevybočuje z běžného průměru.
Závěr
Po získaných zkušenostech z provozu testovaného modelu lze scénic označit za vzorný prototyp univerzálního rodinného automobilu s extrémní užitnou hodnotou. Ve své třídě zcela originálním způsobem využívá obestavěný prostor, aniž by se tak dělo na úkor jiných vlastností, které by vozu škodily. V tomto typu automobilu s bohatým prosklením, byť opatřeným předním reflexním sklem lépe odrážejícím sluneční paprsky, by neměla chybět klimatizace. Tato investice se určitě vyplatí.
Pavel Biskup
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist