Epidemii onemocnění covid-19 zvládá Česko od října téměř nejhůř na světě. Vláda chce sice dál zpřísňovat opatření, nedaří se jí k tomu ale získat důvěru veřejnosti. Situaci může ještě zhoršit skandál ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), který byl navzdory zákazu v restauraci, navíc bez roušky. Premiér Andrej Babiš ho následně odvolal. "Je to strašný průšvih vzhledem k veřejnosti, navíc nebude snadné Prymulu odborně nahradit," říká Štěpán Jurajda, profesor ekonomie institutu CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády. Uzavření Česka do lockdownu podle něj přijde stát na stovky miliard korun a vláda si důvěru získá, jen když bude mít kvalitní vědecké expertizy.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: V čem je Prymula tak důležitý?

Podle mě chápe epidemiologickou situaci správně. Máme tu souboj dvou perspektiv. Jedna je lékařsko-klinická a druhá společensko-ekonomická. Ukážu to na příkladu sporu o testování pomocí detekce virového antigenu. Lékaři říkají: tyto snadné a rychlé testy nechceme, protože nejsou tak přesné a kvalitní jako PCR testy. Což je pravda, ovšem platí to hlavně, když potřebujete otestovat diagnózu jednoho člověka v nemocnici. Prymulův pohled, který já sdílím, je, že lékaři mají pravdu, ale my potřebujeme mít schopnost nalézt lokální ohniska, aby lidé mohli chodit dál do práce, do škol.

HN: A na to stačí antigenní testy?

Pokud má několik lidí najednou v jednom podniku pozitivní test, tak je tam ohnisko určitě a antigenní testy se tam mohou nasadit. A naopak, když to vyjde jednomu člověku pozitivní a je obava, že je to falešně pozitivní, pak toho člověka můžeme poslat na dražší PCR test. Zachytíme díky tomu i lidi, kteří virus nyní jenom roznáší, protože nemají příznaky, a na testy nechodí. Přišlo mi proto dobré, že Prymula zastával pohled, jenž je z celospolečenského hlediska boje s epidemií účinnější než ta lékařská vize.

Štěpán Jurajda (50)

◼ V roce 1992 dokončil Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poté působil pět let na University of Pittsburgh a do roku 2000 hostoval jako vědecký pracovník na Princeton University.
◼ Posledních 13 let působí v institutu CERGE-EI, do roku 2013 byl jeho ředitelem. Institut je společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd.
◼ Před osmi lety získal na Karlově univerzitě profesuru. Ve svém výzkumu se zabývá především ekonomií práce a souvisejícími tématy.
◼ Je členem Národní ekonomické rady vlády, známé pod zkratkou NERV. Ta sdružuje významné osobnosti z byznysu, bankovnictví, sociální oblasti, vědy nebo akademické sféry.

HN: Co vidíte jako hlavní důvod, proč lidé tak málo v boji s koronavirem vládě věří?

Když topíte celé léto pod kotlem, nemůžete se divit, že vám v něm voda bublá. Máme tu lidi, kteří popírají účinnost roušek, média, která potřebují prodávat titulky a emoce, a sociální sítě s jejich algoritmem, který vás vezme za ruku a dotáhne k emocionálně nejnabitějšímu sdělení a udrží vás v napětí. Sociální sítě vydělávají na tom, že je naše společnost bohatá, a zároveň pod ní podřezávají větev.

HN: Není viníkem spíš vláda, která dostatečně nebojuje s dezinformacemi a neumí věci vysvětlovat?

Samozřejmě, tím jsem měl začít. Podívejte se na to, jak v Německu pracuje hlavní epidemiolog, jak trpělivě vysvětluje, komunikuje s lidmi. To je nejdůležitější. Lidé mají v krizi potřebu, aby je někdo vedl. Když to nenaplníte, ztratíte společenskou jednotu, která je teď největší hodnotou. Na jaře jsme si zažili, že umíme být nejsoudržnější a nejšikovnější země na světě, a teď jsme nejzmatenější a v pandemii nejhorší. Je to problém všech, vlády, vědců, novinářů.

HN: Na jaře jste říkal, že vláda a státní správa neumí využívat data a na jejich základě dělat dobrá rozhodnutí. Zlepšuje se to?

Zlepšilo se to u některých dat. Třeba Národní agentura pro komunikační a informační technologie začala zveřejňovat některé informace z Daktely, což umožní srovnávat, jak fungují hygienické stanice. Vzhledem k nynější dramatické situaci by ale měla být expertní diskuse intenzivnější. Na kvalitě expertiz strašně moc záleží, nejen v boji s epidemií. Na jejich základě se dělají rozhodnutí, která mají díky tomu větší důvěryhodnost. V této zemi se ale dlouhodobě nevyhodnocují dopady většiny vládních opatření, ať už jsou to reformy daní, vzdělávání, sociální politiky či zdravotnictví, a tak se podklady připravené po vědecké oponentuře nevyužívají ani pro návrhy reforem.

HN: Proč to tak je?

Na rozdíl od sousedních zemí nemáme zákony na využití individuálních anonymizovaných dat, bez kterých taková vyhodnocení neuděláte. Nedají se tak vyhodnocovat dopady rekvalifikací, zdravotní či sociální politiky nebo národní testovací strategie v boji s covidem-19. Takové zákony přitom najdete v Německu, Maďarsku, kdekoliv v anglosaském světě. Dlouhodobě se tu podceňuje důležitost kvality sociálněvědních oborů. To vše se teď projevilo v plné nahotě a stálo to lidské životy.

HN: Vláda v polovině října přivřela kvůli epidemii ekonomiku i školy, rozvolňovat chtěla už příští pondělí. Bylo to reálné?

Od začátku tvrdím, že nebylo. Základní pravidlo této epidemie je, že čím dřív a více šlápnete na brzdu, tím dříve se dostanete k rozvolňování. Naopak, čím se opatření zavádějí pomaleji, tím více musíte na brzdu tlačit a tím více vás to nakonec stojí. Na jaře vláda zavedla opatření rychle, proto mohla uvolňovat rychleji. Teď ale vlak nechala rozjet a nejde ho rychle zpomalit. Bude to trvat déle a stát více. Vlak přitom brzdit musíte, protože když to neuděláte, tak se ekonomika zavře sama. Lidé nepůjdou do práce, nepošlou děti do školy, i když budou otevřené, protože všichni budeme mít strach.

HN: Vláda přiznává chyby − je hlavním viníkem?

Jistě, vláda je hlavním a odpovědným hybatelem. Ale aby se na tu brzdu šláplo dříve, byla by potřeba důvěra veřejnosti, shoda uvnitř odborných kruhů ministerstva zdravotnictví, svazů zaměstnavatelů. Prostě celé společnosti. A to tady nebylo a není.

HN: Původně chtěla vláda už 2. listopadu otevřít alespoň nejnižší třídy škol. Nebylo by to správné?

Do druhého říjnového týdne jsme téměř nesnížili vzájemné kontakty. Lidé se setkávají, nezůstávají pracovat doma, dojíždějí hromadnou dopravou. Pokud budeme všichni disciplinovaní, můžeme se o nějakém rozvolňování začít bavit. Ale musíme mít zároveň ta dobrá data a nové přístupy, jak mít epidemii pod kontrolou, třeba nové metody testování. Nestačí prostě jen zavřít, otevřít. Nemít děti ve škole je to nejdražší opatření. Ale na rozvolnění musíte mít podklady, na jakém principu něco uděláte.

HN: Objevují se odhady, o kolik miliard jsme kvůli epidemii přišli. ČSÚ to spočítal na více než 200 miliard. Máte svoje propočty, kolik nás to stálo a kolik z toho zbytečně?

Jaro nás stálo řádově stovky miliard, které uvidíme letos a příští rok v poklesu HDP a ve státním rozpočtu. Pak nás to stálo další miliardy, které ale uvidíte až v příštích padesáti letech jako dopady přerušení výuky na školách. A dlouhodobý pokles HDP by výhledově znamenal tisíce lidských životů, protože vyšší HDP znamená lepší nemocnice a zdravotní systém. Z dat se dá dokázat, že dlouhodobý růst HDP šetří lidské životy. Chci tím říct, že není na výběr ekonomika, nebo zdraví, jde to vždy spolu. To je to nejdůležitější.

HN: Jak se dá spočítat, kolik bude stát výpadek výuky ve školách?

Jsou opravdu rozsáhlé výzkumy, které ukazují, že každý měsíc, rok vzdělání navíc zvyšuje produktivitu a mzdy lidí po celý život. Není to jen o tom, že nadanější chodí déle do školy. Když vezmete dva stejné lidi a jednomu z nich dáte vyšší vzdělání, tak bude mít vyšší příjem, vyšší odvody do státního rozpočtu, bude mít menší rizikové chování. Vzdělání opravdu funguje.

HN: Nedá se ten výpadek dohnat?

Na to existují další studie z celého světa, které se dívají právě na výpadky ve výuce, absence. Jsou založeny třeba na uhelných prázdninách, sněhových bouřích, stávkách učitelů, různé délce letních prázdnin. Z nich vyplývá, že se tyto výpadky dohnat typicky nedaří a otevírají se navíc nůžky mezi těmi, kdo na tom byli lépe nebo hůř už dříve. Jsou studie z jara z USA, které ukazují, že těm, kteří měli dobré zázemí v rodině, se v některých aspektech dokonce zlepšily jejich studijní výsledky. A nepřekvapí, že ti s horším zázemím, horší počáteční pozicí a horším přístupem k počítači a internetu, se propadli mnohem níž, než byli na začátku.

HN: Podnikatelům vláda vyplácí kompenzace. Na jaře byla ale hodně kritizovaná za pomalost a že mnozí na nic nedosáhli. Zlepšilo se to?

Doplnily se administrativní kapacity a mělo by se to zvládnout lépe a rychleji než na jaře. Jisté je, že ekonomiku je potřeba podpořit. Firmy už jsou vyčerpané, domácnosti využily úspory a je třeba, aby firmy ve velkém nezačaly propouštět a lidé nepřestávali nakupovat.

HN: Co říkáte na debatu, že kurzarbeit, tedy programy Antivirus, udržují zaměstnanost uměle?

To je opravdu důležitá debata, ale až tak od ledna. V tuto chvíli je potřeba pracovat s očekáváním. Aby firmy věděly, že mají šanci přežít a nemají to rozpustit. Když bude prodloužený kurzarbeit, tak je potřeba říct, na jak dlouho, v jakých odvětvích. Když se to přežene, není to efektivní a brzdí to realokaci. Ale to opravdu pojďme řešit později.

HN: Propadává teď nějaká skupina obyvatel sítem podpor?

Já doufám, že se vládě na rozdíl od jara podaří doplnit mezi ekonomická opatření i dodatečné příjmy pro domácnosti, které každou korunu, co dostanou navíc, téměř celou utratí. Jde o známé fiskální multiplikátory, kterými roztočíte domácí spotřebu. Příklady takových opatření jsou třeba rozšíření okruhu domácností, které pobírají přídavky na děti, navýšení životního minima nebo úprava podpory v nezaměstnanosti tak, aby se vám dávky počítaly z příjmu ne za minulé měsíce, ale třeba za první kvartál, před začátkem epidemie. Navýšení příjmů těmto lidem má aspekt nejen sociální, ale i ekonomický.

HN: Znamená to, že nesouhlasíte se snížením daně z příjmů na 15 procent, které chce premiér v rámci zrušení superhrubé mzdy? Protože to by nemělo efekt zvýšení příjmů právě pro chudší lidi.

To je strašně drahá věc. Původní vládní návrh nepřidával skoro nic těm, kteří mají nejnižší příjmy. Já bych ponechal sazby na téměř původní úrovni a zvýšil slevu na poplatníka. Obecně bych daně snižoval primárně těm nízkopříjmovým, protože daňová progrese dnes u nás není v mezinárodním srovnání výrazná. Přidáte tak těm, kteří to nejvíc potřebují a kteří tu dodatečnou korunu utratí. Zkusím taková opatření v Národní ekonomické radě vlády znovu navrhovat. Mimochodem, další obecný problém této země je, že nám často chybí automatické valorizační mechanismy, třeba v případě minimální mzdy nebo právě té slevy na poplatníka. Musí to být nastaveno samozřejmě citlivě, hlavně pro období recesí. Když to ale není vůbec, tak je ze všeho politický boj.

HN: Vláda se rozhodla dát důchodcům jednorázový příspěvek pět tisíc korun. Zapadá to do zmíněného roztáčení spotřeby?

Úplně to nezapadá. Sociolog Daniel Prokop má šetření, které ukazuje, že důchodci uspoří asi dvě třetiny dodatečné koruny.

HN: Až epidemie skončí, kdo bude podle vás největší oběť v ekonomice? Nabízejí se restaurace a turismus, ale nepřehlédli jsme něco?

Určitě ta jmenovaná odvětví patří mezi nejpostiženější. Ze studií z různých zemí ale vyplývá, že obecně jsou nejvíce v populaci postiženi lidé s nižším vzděláním, kteří měli slabší postavení na trhu práce už před krizí. Také jsou více postižené obecně ženy, protože při karanténách mají často větší zátěž a jsou u nich větší dopady v oblasti duševního zdraví. Třetí skupina jsou děti ve školách, obzvláště ty, které dělají přijímačky na vyšší stupně vzdělávání. Jsou v situaci, kdy mají podat optimální výkon v jednom testu. Pokud je jejich postavení zrovna oslabeno, spousta studií ukazuje, že to má celoživotní následky. Protože propásly šanci na lepší vzdělání.