Schopnost lidí splácet své bankovní půjčky je v Česku stále vysoká. A to i poté, co skončila možnost odkladu splátek až na půl roku, který jim kvůli epidemii koronaviru umožnil stát. K opětovnému plnění svých závazků se podle statistik České bankovní asociace v listopadu vrátilo 89 procent z 220 tisíc klientů bank, kteří do konce října moratoria využívali.

Zbývajícím 11 procentům, což je asi 24 tisíc dlužníků, bankovní domy nabízejí dvě možnosti. Buď si odložit splátky na tři nebo šest měsíců, nebo si půjčku restrukturalizují − sníží se jim měsíční splátky, ale úvěr budou splácet déle.

Podle hlavního analytika České bankovní asociace Vladimíra Staňury každá banka jedná se svými klienty individuálně. "Procesně je pro banku jednodušší odklad, protože klient se posléze většinou stejně vrátí ke splácení a není s tím taková administrativa," říká.

220 tisíc

byl celkový počet úvěrů, jejichž splácení bylo do konce října odloženo v rámci zákonného moratoria. K řádnému splácení se podle bankovní asociace vrátilo 196 tisíc.

1,48 procenta

byl podíl nesplácených úvěrů na hodnotě všech úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. U spotřebitelských úvěrů byl podíl 4,17 a u hypoték 0,8 procenta.

Když například někomu klesne příjem, volí banka většinou variantu snížení splátek. Pokud však u klienta propukla například dlouhodobá nemoc nebo přijde o práci úplně, volí banka podle Staňury spíše odklad na čtvrt nebo půl roku.

Každý člověk, který žádá odklad splátek, pak musí dokázat, že se po uplynutí doby odkladu vrátí k řádnému splácení. "Banka se bude dívat na to, zdali existuje šance, že klient zase bude mít příjem, pokud o něj dočasně přišel. To je rozhodující kritérium," říká Staňura. Pakliže klient i po konci odkladu nesplácí své závazky, začne ho banka upomínkovat a vyjednávat s ním. "Rozhodující je v tomto směru lhůta 90 dnů. Poté se z klienta stane dlužník a v krajních případech může skončit v exekuci či insolvenčním řízení."

Tuzemské banky uvedly, že se v listopadu a na začátku prosince dohodly na dalším odložení splátek či restrukturalizaci úvěrů s 11 tisíci klienty, kteří ještě využívali možnosti zákonného odkladu do konce října. Se zbývajícími 13 tisíci v tuto chvíli jednají. "To, kolik z nich se skutečně dostane do problémů se splácením a kolika z nich banky dále odloží splatnosti jejich úvěrů či jim upraví výši splátek, se ukáže až po Novém roce," říká Staňura.

Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý uvedl, že potíže se splácením má v této bance momentálně asi 3800 lidí a 185 firem a společně se snaží najít řešení. Většina z nich už dříve využívala státního moratoria. Michal Teubner, mluvčí Komerční banky, napsal, že finanční dům aktuálně eviduje přibližně 900 žádostí o odklad, a to v objemu jedné miliardy korun.

Na konci října bylo nespláceno 1,5 procenta úvěrů domácností a 3,5 procenta u firem. O tom, zda čísla zůstanou tak nízká i dál, bude rozhodovat také to, jaká bude nezaměstnanost. Ta se momentálně pohybuje okolo 3,8 procenta. Z nedávného průzkumu Index očekávání firem, který si nechala ČSOB vypracovat ve spolupráci s výzkumnou agenturou Datank, vyplývá, že až dvě třetiny malých a středních firem předpokládají do konce tohoto roku zachování a přibližně desetina dokonce navyšování počtu zaměstnanců. "To svědčí o snaze neztratit zaměstnance v situaci, kdy se po dlouhé době konečně začíná objevovat optimismus v podobě dostupných a účinných vakcín," říká hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Odhad banky je, že nezaměstnanost bude v příštím roce dosahovat zhruba 4,5 procenta.