České firmy mají letos poslední větší možnost získat evropské dotace na svůj výzkum a vývoj. V původně 80miliardovém průmyslovém programu OPPIK, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), zbylo 4,5 miliardy z předchozích nedokončených nebo levněji realizovaných projektů. Ministerstvo nyní tyto peníze ještě hodlá na poslední chvíli využít, aby se nemusely vracet do Bruselu.

„Na květen máme naplánovanou výzvu v programu Aplikace, kde je vůbec nejvyšší alokace 2,5 miliardy korun, po miliardě potom zbylo pro programy Inovace a Potenciál,“ potvrdil HN Marian Piecha, náměstek na MPO pro evropské fondy. Pokud si firmy podají projekty, mohou mít podle Piechy jistotu o tom, zda dotaci získaly, během října.
Kromě těchto prostředků už letos MPO na podporu výzkumu a vývoje bude mít pouze 300 milionů korun pro digitalizaci podniků.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Velkou výhodou těchto firemních dotací je, že z nich lze hradit mzdy výzkumníků a vývojářů. Ty jsou pro podniky největším nákladem, přitom nepřináší okamžitý efekt a projeví se až v budoucnu. Mzdy je navíc možné proplácet i zpětně, protože firma má na dotaci nárok ode dne, kdy si o ni požádala. Další možností využití evropských dotací je nákup nových strojů a vybavení, ale třeba také zaplacení smluvního výzkumu, který jim dodá někdo jiný.

„Podniky nejčastěji žádají o dotace na mzdy, protože si díky tomu mohou udržet své klíčové vývojové pracovníky a posouvat svůj inovační potenciál,“ potvrdil Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která podnikům se žádostmi o dotace pomáhá. Kvíz potvrzuje, že zájem o dotace roste, protože se začínají projevovat dopady koronaviru. „Krize má dopad na finanční situaci, přitom si firmy uvědomují, že si nemohou dovolit inovační cyklus zastavit či zpomalit,“ dodal.

Zájem potvrzují i statistiky ministerstva průmyslu. Jen v předchozí výzvě programu Aplikace, jež měla uzávěrku loni v prosinci, o evropské dotace usilovalo 736 projektů, celkem o 9,6 miliardy korun. Přitom původně byly k dispozici necelé čtyři miliardy. Podle Piechy se nakonec proplatí kolem šesti miliard korun.

Jednou z firem, která uspěla, je třeba zlínská společnost MGM Compro, která získala podporu několik desítek milionů korun na vývoj elektrického pohonu. Během tří let by měla připravit létající prototyp a dokončit pozemní zkoušky. Podle jejího ředitele Martina Dvorského by podnik pohon vyvíjel i bez dotace. Úspěšná žádost ale firmě umožní vývoj zrychlit.

Související

V programu Potenciál, zaměřeném na výzkumná centra, od roku 2012 už třikrát uspěla firma VÚB z Ústí nad Orlicí. Nástupce Výzkumného ústavu bavlnářského a hedvábnického se věnuje konstrukci a výrobě strojů a vyvíjí i nové textilní materiály. Na dotacích zatím získal asi 20 milionů korun a využil je hlavně na pořízení nového vybavení. „Bez dotace bychom si to nemohli dovolit. Přitom jsme díky investicím vyvinuli vlastní výrobky, které nám přináší zisk,“ řekl ředitel VÚB Vilém Fischer. Jde například o materiál pro ochranné oděvy pod značkou Clevertex, který využívají zaměstnanci pracující v místech, kde je větší riziko elektrostatických výbojů.

Kromě evropských dotací jsou pro firmy alternativou národní dotace od Technologické agentury ČR a hlavně její program Trend. Ta vypíše vlastní výzvy letos v září. Jinou možností je více než osm miliard korun na inovace v takzvaném Národním plánu obnovy.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru