Pro jedny je nový klimatický balíček Fit for 55, jejž Evropská komise ve středu navrhla, šílenost, pro další velká příležitost, kterou musí Česko umět využít. Jedno má ale reakce českých politiků i byznysu společné – větší důraz na problémy, které změny vedoucí ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 způsobí. A menší na to, že se EU kromě zákazů a regulací snaží snížit i sociální dopady návrhů, jež mohou vést ke zdražení energií nebo zboží. Jen Česko by mohlo takto z nového unijního fondu získat přes 40 miliard korun.

Návrhy zahrnují zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035 přes větší podíl zelených zdrojů na výrobě elektřiny až po zařazení budov a dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami, které jsou na rekordních cenách. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Právě spor o dopady možného zdražení energií pro běžné občany byl důvodem, proč se ve středu skoro o dvě hodiny oddálila tisková konference, kde ambiciózní plány společně představili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a eurokomisař Frans Timmermans, zodpovědný za přípravu klimatického balíčku EU.

„Mně přijde úplně šílené, co Evropská komise navrhla. Úplně se relativizuje, že to bude znamenat dražší život pro lidi a nedostupné služby nebo zboží. To je podle mě hranice, kdy už to narazí na odpor lidí. Sám mám elektroauto, ale podle mě to je to slepá ulička,“ řekl poslanec Patrik Nacher z vládního hnutí ANO.

Dopady na ekonomiku kritizuje třeba poslanec Marek Benda (ODS). „Nemyslím, že to je reálný návrh. Bruselští byrokraté vůbec nevzali v potaz, v jakém stavu je evropská ekonomika. Budeme muset vymyslet, jak se s tím poprat,“ uvedl Benda.

„Z Bruselu musejí přicházet takové požadavky, které jsou pro jednotlivé státy reálné. A český průmysl je po covidu v nevalné kondici. Znamenalo by to omezení či zákaz dovozu zboží ze zemí, které by taková opatření nemusely dodržovat, ty by měly velkou konkurenční výhodu,“ komentoval návrhy poslanec za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Smířlivější jsou Piráti. „Obecně se vůči těm návrhům nestavím odmítavě, ale ďábel je vždy skrytý v detailu. Bude potřeba každou věc detailně projednat,“ podotkl Ondřej Polanský, poslanec za Piráty, který se věnuje dopravě.

Čeští poslanci ale budou schvalovat jen menší část z balíku návrhů, které Evropská komise předložila. O jejich konečnou podobu se ještě také povede tvrdý boj mezi členskými státy. Některé země – včetně Česka – jsou k zelených cílům EU skeptičtější. Aktuální návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035 ale vyvolal kritiku i ve Francii a Německu. Na druhou stranu, návrhy Bruselu musí schválit také europoslanci. Mezi nimi je ale takové rozložení sil, že Evropský parlament a hlavně jeho výbor pro životní prostředí (ENVI) prosazují většinou ještě ambicióznější cíle, než navrhuje komise.

„Pro Česko vůbec nebude jednoduché splnit to, co Evropská komise navrhuje,“ připouští René Neděla, náměstek MPO pro energetiku. Jako největší problém vidí, že se navrhuje zákaz podpory plynu z Modernizačního fondu. Do něj plynou peníze z emisních povolenek, jež si musí povinně kupovat průmyslové a energetické firmy, které do ovzduší vypouští oxid uhličitý. Z tohoto fondu by se měla v příštích letech modernizovat česká energetika. Podle Neděly je plyn pro dekarbonizaci naprosto klíčový.

Odpovědnost za konečný výsledek nakonec ale ponese i Česko. Klimatická agenda totiž připadne na jeho půlroční předsednictví v EU, které začíná příští rok v červenci.

Nejviditelnější dopady mají návrhy Evropské komise na autoprůmysl, který tvoří významnou část tuzemského průmyslu a exportu. Například největší česká automobilka Škoda Auto ale nová opatření vítá. „Návrh nových cílů pro vozový park v oblasti emisí CO2 představuje snížení, jaké jsme očekávali. Nové cíle jsou dosažitelné,“ uvedl Martin Ježek, mluvčí Škoda Auto. Ta patří do německého koncernu Volkswagen, jenž se hodlá stát evropským lídrem v elektromobilitě. Jen mladoboleslavská automobilka letos oznámila, že v příštích pěti letech investuje do elektromobility zhruba 2,5 miliardy eur (asi 65 miliard korun).

Z trojice tuzemských automobilek návrhy EU jednoznačně odmítá jen kolínská TPCA. Firma Hyundai, která vyrábí pro evropský trh v Nošovicích, se zatím nevyjádřila. Korejský koncern ale patří k těm, kteří jsou daleko s vodíkovými auty, jež se do emisních limitů rovněž vejdou.

Úplně jinak to vidí německý koncern Bosch. Přední dodavatel komponentů pro spalovací motory zaměstnává v Česku osm tisíc lidí – hlavně v Jihlavě a Českých Budějovicích. „Elektrická jízda není totéž jako klimaticky neutrální jízda,“ míní Volkmar Denner, předseda představenstva Bosch Group. Podle něj jsou potřeba také alternativní paliva, která se dají využít ve spalovacích motorech.

Z navržených změn by naopak mohlo profitovat české stavebnictví. Může těžit z peněz, které půjdou na renovaci budov a jejich vyšší energetickou účinnost. Podle energetického experta Petra Holuba z poradenské firmy Budovy21 by zakázky mohly každý rok přinést desítky miliard korun různým podnikům – od výrobců stavebních materiálů až po stavaře a montéry.