Francouzský investor Jean-Francois Ott zkouší na český trh uvést neobvyklý realitní fond. Zatímco standardně se tuzemské nemovitostní fondy zaměřují na výrobní haly, sklady, kanceláře nebo maloobchodní parky, Ott plánuje ve střední a východní Evropě nakupovat hotely. A následně by je pronajímal jejich provozovatelům. Z toho by fondu plynuly výnosy. Ott a jeho lidé cílí na hotely v cenovém rozmezí 10 až 75 milionů eur, tedy mezi 250 miliony až necelými dvěma miliardami korun. Celkově by chtěli, aby fond měl v majetku nemovitosti za 500 milionů eur (zhruba za 12,5 miliardy korun).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Náš fond by byl vůbec prvním v regionu, který by se zaměřil pouze na tento druh aktiv. Věříme, že vzhledem k příležitostem, které současné podmínky na trhu nabízejí, je nyní vhodná doba pro spuštění takového fondu,“ říká manažer Ottova hotelového fondu Nicolas Horky.

Ott už nyní provozuje fond zaměřený na logistiku. Ten hotelový by jej měl doplnit pravděpodobně od září. Určený je takzvaným kvalifikovaným investorům neboli movitějším lidem, kteří si mohou dovolit jednorázově vynaložit větší sumy peněz. Minimální vklad do fondu se má v závislosti na typu investice pohybovat v přepočtu od 100 tisíc korun po asi 25 milionů. Manažeři fondu plánují, že své nákupy budou financovat kombinací peněz vybraných od investorů a úvěrů od bank. Poměr mezi oběma způsoby by měl být asi 50 na 50.

Středoevropský příběh Jeana-Francoise Otta tak bude mít další pokračování. V Česku se 56letý francouzský podnikatel angažuje už od počátku 90. let. V roce 1991 spoluzakládal investiční firmu Orco. Na realitním trhu se uvedl koupí domu v Mánesově ulici na Vinohradech, který zrekonstruoval a následně pronajímal.

Koncem roku 2000 vstoupil Ott s Orcem na pařížskou burzu. Získaných více než 10 milionů eur využil na nákup hotelů v Polsku nebo Maďarsku. V roce 2003 pak koupil realitní firmu IPB Real, čímž získal rezidenční projekty o rozloze 740 tisíc metrů čtverečních, což jen upevnilo jeho pozici mezi lídry českého realitního trhu.

Zlom přinesla ekonomická krize v roce 2008. Do té doby ziskové Orco se propadlo do ztráty blížící se 400 milionům eur a na jaře roku 2009 muselo požádat o ochranu před věřiteli. Do oslabeného Orca se v následujících letech naboural miliardář a Ottův realitní konkurent Radovan Vítek. Ve společnosti postupně získal zhruba třetinový podíl a na začátku roku 2013 usedl v představenstvu společnosti. V následujícím roce Vítek Orco zcela ovládl a Ott ze společnosti odešel.

Francouzskému podnikateli z jeho rozsáhlého portfolia zůstal po Vítkově nájezdu jen Pachtův palác v Praze, kde provozuje hotel, jenž nyní nese název Mozart. Právě ten se má stát základním kamenem nového fondu. Jeho hodnota činí 42 milionů eur. V současné době ale probíhá přeceňování, takže je možné, že se částka změní.

Další akvizice do fondu zkoušel Ott v uplynulých měsících sehnat v Budapešti a Bratislavě. Zaměřil se na plánovanou výstavbu nových hotelů. Konkurence jej ale přeplatila. V maďarské metropoli se po vhodných příležitostech poohlíží dál, vedle toho zvažuje nákup nemovitostí také ve Varšavě. Podle Horkého ale mají prodávající stále vysoké představy o ceně, které se rozchází s tím, co je fond jako kupující ochotný zaplatit. Čím déle pandemie pokračuje, tím se však podle něj představy sbližují.

Pandemie zasáhla středoevropské hotely velmi tvrdě. Podle posledních dat analytické společnosti STR na tom v červnu byly vůbec nejhůře pražské hotely, jejichž obsazenost činila pouhých 18 procent. V předpandemickém roce 2019 to bylo téměř 87 procent. Bratislava se propadla z 81 na současných 22,6 procenta, Varšava ze 79 na 35, Budapešť z 85 na 24,5 procenta. Hotelům chybí především cizinci, kteří ve velkých městech tvoří většinu jejich klientely. Během července obsazenost rostla, k předkrizovým hodnotám ale měla stále daleko.

Podle Bořivoje Vokřínka, vedoucího výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí v realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield, však není pravděpodobné, že by se investoři měli v blízké budoucnosti dočkat při nákupu hotelů výraznějších slev. „Na trhu dnes vidíme převis kapitálu, který investoři musejí nějak uplatnit, přičemž nabídka nemovitostí s dobrou dlouhodobou návratností, jako se například často nabízí skrz akvizice hotelů, je málo. Výrazné zlevňování těchto nemovitostí se tedy očekávat nedá,“ prohlašuje Vokřínek.

Zájem investorů o nákup hotelů navíc i během krize zůstává silný. Ve střední a východní Evropě je na tom nejlépe právě české hlavní město, které v celoevropském průzkumu Cushman & Wakefield zkoumajícím preference investorů zaujímá 13. místo jen těsně za Vídní. Nejoblíbenější destinací je mezi investory španělská Barcelona.

K většímu tlaku na prodávající by tak mohl přispět hlavně případný podzimní návrat pandemie, který by opět vedl k uzavírání hotelů nebo dalším turistickým restrikcím. V dalším průzkumu, který Cushman & Wakefield realizovala ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří CMS, uvedlo 42 procent dotázaných provozovatelů hotelů ve střední a východní Evropě, že bez přílivu nových peněz dokážou jejich hotely v současném režimu přežít již jen šest až 12 měsíců, zhruba pětina pak dokonce méně než šest měsíců.