Možnost vykonávat činnost svěřenského správce na základě živnosti přezkoumá Ústavní soud. Návrh k němu v tomto týdnu podal ombudsman Stanislav Křeček na popud České advokátní komory, která dlouhodobě vystupuje proti vinklaření, tedy neoprávněnému poskytování právních služeb. „Konkrétní stěžovatelé se na veřejného ochránce práv v této věci neobrátili, ombudsman ale reagoval na upozornění ze strany advokátní komory,“ odmítla mluvčí ombudsmana Markéta Bočková, že by úřad měl i jiné podněty k tomuto návrhu. Někteří advokáti si myslí, že komora zaspala, když měla připomínkovat zákon, jenž zmíněnou možnost otevírá.
Komoře se nelíbí, že nově vymezená živnost podle ní otevírá možnost poskytovat právní služby neprofesionálům, tedy osobám bez právnického vzdělání, advokátních zkoušek a povinného pojištění. Přitom v době, kdy novela zákona proti praní špinavých peněz (AML), která novinku od ledna letošního roku zavedla, procházela legislativním procesem, byla stavovská organizace advokátů připomínkovým místem a ponechala tuto změnu bez námitek.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNovou volnou živnost „poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ zákonodárci zařadili do živnostenského zákona s cílem mít svěřenské správce pod větší kontrolou. Důvodová zpráva k novele uvádí, že se jedná o činnosti, které mají nově podléhat přísnějším povinnostem, a současně vyjmenovává, o co půjde – zejména o zakládání firem nebo svěřenských fondů, jednatelství jediného akcionáře pro jinou osobu nebo službu poskytování virtuálních sídel. Živnostenské oprávnění pro tuto nově definovanou činnost může získat každý, kdo splňuje obecné podmínky pro živnostenské podnikání, tedy osoby svéprávné a bezúhonné, a to bez ohledu na dosaženou kvalifikaci.
Šest měsíců poté, co se podnikatelé novelizovaným předpisem začali řídit, v ní advokátní komora začala vidět riziko „ohrožení principů, na kterých déle než 30 let stojí nezávislá a svobodná advokacie“, a hledá cestu, jak živnost zase vyškrtnout. Její předseda Vladimír Jirousek odmítá, že by stavovská organizace v této věci zaspala: „V době koncipování připomínek bylo na eKlepu (elektronická knihovna připravované legislativy – pozn. red.) pouze znění novely AML při současném odkazu na změnu živnostenského zákona, avšak bez vymezení obsahové náplně živnosti.“ Ta se podle něho do textu dostala až v doplňkovém připomínkovém řízení bez účasti advokátní komory.
Nařízení vlády, které stanovuje náplň jednotlivých živností, se přitom podle zjištění HN neodchyluje od toho, jak věcný obsah takového podnikání definovala už důvodová zpráva k novele AML. To potvrzuje i odpověď ministerstva financí advokátovi Tomáši Nahodilovi, jenž se dotázal podle zákona o svobodném přístupu k informacím: „Samotná textace nových oborů živnosti volné v rámci legislativního procesu doznala změn na základě připomínek ministerstva průmyslu a obchodu, nicméně obsah nových oborů živnosti volné zůstal po celou dobu legislativního procesu nezměněn.“
Podle Nahodila, který bude na podzimním stavovském sněmu kandidovat do představenstva advokátní komory, stavovské organizaci tato novinka unikla. Předložená novela totiž na jiném místě obsahovala i změnu zákona o advokacii. Ta prodlužovala lhůty k podání kárných žalob na advokáty a zaváděla nové přestupky na úseku AML. Podle Nahodila tím spíš měla komora důvod návrh celého zákona prostudovat pečlivěji.
„Komora se legislativou zabývá především, když sama potřebuje něco prosadit do zákona o advokacii – třeba advokátní taláry, zaměstnané advokáty a podobně. Mnohem důležitější je ale průběžně monitorovat legislativní proces a číst důvodové zprávy. Tedy to, co navrhují jiní,“ dodává Nahodil. Za legislativu je v ČAK zodpovědný místopředseda Robert Němec.
Na to, aby komora měla možnost žádat Ústavní soud o zrušení části novely živnostenského zákona, by musela na svou stranu získat skupinu nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů. Zvolila proto jinou cestu a obrátila se na kancelář ombudsmana, kterému sice právo nedává možnost u Ústavního soudu napadat zákony, ale může nechat přezkoumat podzákonné předpisy, tedy i nařízení vlády přiřazující živnostem konkrétní obsahovou náplň.
Křeček, který je sám advokátem, ve dvanáctistránkovém návrhu poukazuje na to, že nelze vykládat evropskou směrnici o AML tak, „že českého zákonodárce nutí vytvořit z toho, co je v právním řádu považováno za vinklaření, legální živnost“. Vládní nařízení vymezuje, že náplní nové živnosti není „činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii“. To však advokátní komoře nestačí a poukazuje na „legislativní schizofrenii“ mezi živnostenským zákonem, který vylučuje poskytování právních služeb, a vládním nařízením.
Pokud by Ústavní soud návrhu ombudsmana vyhověl a zrušil nařízení vlády, předmětná živnost v zákoně zůstane. Nebude mít ale žádný obsah. Toho si je veřejný ochránce práv vědom, ale nepřichází s žádným plánem, co do živnosti nově zahrnout. „V případě vyhovění návrhu ombudsmana budou zákonodárci i vlády muset na závěry soudu následně reagovat,“ dodává jeho mluvčí Bočková. Pro firmy, které oprávnění pro tuto živnost v mezidobí získají, by se tím otevřela možnost po státu požadovat náhrady škody za to, že o právo podnikat v tomto oboru zase přišly.
