Zatímco tradiční strany si po nepříjemných aférách z porevolučního období své kandidáty před volbami většinou lustrují, nová hnutí jako Přísaha, a v roce 2013 se stala podobná věc také ANO premiéra Andreje Babiše, patrně minulost svých zástupců tak důkladně neprověřovala. Právě Přísaha bývalého elitního detektiva Roberta Šlachty proto nyní řeší problém, který může odradit část voličů. Na jeho kandidátkách v Hradci Králové a Praze jsou podle historických dokumentů Archivu bezpečnostních složek, jež mají HN k dispozici, dva spolupracovníci a dva příslušníci totalitní tajné policie StB.  

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Sedmička kandidátky v Královéhradeckém kraji, podnikatel a bývalý policista Zdeněk Kudrnáč, pracoval pro StB podle dokumentů v 80. letech a počítalo se s ním pro speciální tajnou infiltraci v tehdy kapitalistickém Rakousku. Ve stejném kraji kandiduje také Naďa Martincová, která podle složek byla u StB krátce v roce 1976.

V kolonce agenti se objevila jména pražských kandidátů Václava Šilhavého a Ilji Hrona. Šilhavý podle podkladů pracoval před rokem 1989 na ministerstvu zahraničí a mohl jezdit do Západního Berlína. Tajná policie po něm chtěla informace o emigrantech a tamních cestovních kancelářích. Šilhavý spolupráci odmítá a tvrdí, že jeho podpis ve složce je padělaný a vznikl jako reakce na podezření, že chce emigrovat do Západního Berlína.

Složky programátora Hrona, krycím jménem Jola, mají kolem 400 stran. StB si ho chválila, protože byl podle ní aktivní a měl například nosit zprávy z britské počítačové firmy ICL, pro niž v Praze pracoval. Jako odměnu za služby chtěli dát tajní policisté Hronovi například aktovku.

„StB byla zločinecká organizace, která si často vedla na různé osoby složky i bez jejich vědomí a uváděla tam informace, které již dnes po 30 a více letech není možné ověřit nebo vyvrátit,“ reagoval na dotazy HN Robert Šlachta s tím, že Šilhavého a Hrona nechal z kandidátky vyškrtnout, protože nepředložili čistá lustrační osvědčení. Avšak bývalé pracovníky StB ve volbách ponechá, protože mu čistá lustrační osvědčení předložili.

Šlachta přitom sliboval, že si své zástupce ve volbách důkladně prověří s pomocí čtyřstupňové prověrky. „Máme v hnutí experty, kteří s námi odešli od policie a umí s informacemi pracovat,“ řekl před časem lídr Přísahy serveru Seznam Zprávy. 

Nicméně to byl právě jeden z jeho bývalých kolegů Kudrnáč, čí jméno nese více než dvousetstránkový spis. Dnes tento kandidát podniká, po revoluci ale pracoval 27 let jako policista v protikorupčním útvaru.

Jeho případ začal v 80. letech a dokumenty jej popisují poměrně podrobně. Tehdy měl malé děti, manželku, byl členem KSČ a kolegové s ním byli vesměs spokojení. „V roce 1984 měl za sebou nějakých padesát akcí v rámci složek StB, vytěžoval cizince nebo Čechy cestující na Západ,“ shrnuje historik Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. A právě tehdy šla do rukou jeho nadřízených žádost, že by Kudrnáč mohl i s rodinou vycestovat do Vídně. Krytí by mu poskytla státní cestovní kancelář Čedok. Několik let jej StB pro výjezd školila a v roce 1986 nastoupil do Čedoku. „Lze říci, že byl kovaný komunista a musel mít důvěru strany, tehdy stačilo málo a do zahraničí by se nedostal. Musel projít všemi prověrkami,“ hodnotí Kudrnáčovo angažmá Bárta.

V Čedoku pracoval Kudrnáč naoko déle než rok, ve skutečnosti byl dál příslušníkem StB. V cestovní kanceláři ale nebyli s jeho prací spokojení, a tak se jeho výjezd do Vídně oddaloval. Nakonec na popud manželky požádal roku 1987 o stažení z mise a přeložení k StB v Hradci Králové. 

„Nemám zájem s vámi mluvit, omlouvám se,“ řekl na dotaz HN Kudrnáč. „Pan Kudrnáč dokonce prošel v 90. letech občanskou komisí a má prověrku na stupeň důvěrné od NBÚ. Co se týká Vídně, dle svého sdělení nikdy ve Vídni nebyl a žádné informace o zaměstnancích Čedoku nepodával,“ zastal se ho Šlachta.

Podobná aféra sice může Přísahu v očích voličů poškodit, hnutí by z toho ale velké potíže mít nemuselo. Kandidáti s minulostí spojovanou s komunistickou tajnou bezpečností totiž podle politologa Josefa Mlejnka vadí hlavně příznivcům obou opozičních koalic Spolu a PirSTAN. „Části lidí z jiných voličských skupin to vadit nebude, stejně jako jim nevadí Babišova spolupráce s StB. Pokud se Šlacha bude přetahovat o voliče s hnutím ANO nebo SPD, tak mu to moc škodit nemusí,“ shrnuje Mlejnek z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

S obdobnými obtížemi jako Přísaha se potýkaly v minulosti mnohé politické strany. Například z kandidátky ČSSD v Libereckém kraji odešel krátce před volbami roku 2010 Radek Polma, který v roce 1989 zasahoval na Národní třídě proti demonstrantům. Nejznámější případy se ale týkají hluboké minulosti a současnosti. V 90. letech řešili lidovci aféru svého předsedy Josefa Bartončíka, o kterém krátce před volbami rakouská média zveřejnila článek, že spolupracoval s StB. Shodou okolností jeho synové, právníci Michael a Josef, mají vazby i na aktéra druhého příběhu – Andreje Babiše. Michal Bartončík zastupuje premiéra v kauze Čapí hnízdo, jeho bratr Josef ve stejném případu pracuje pro bývalou spolupracovnici Babiše Janu Nagyovou.

Šéf hnutí ANO podle slovenských soudů s tamní tajnou policií také spolupracoval. Premiér to dlouhodobě odmítá. V roce 2013 přitom z kandidátky ANO na Vysočině odstoupilo několik lidí právě kvůli své minulosti spojované s totalitním komunistickým režimem.