Elektřina stojí dvakrát více než loni, plyn klidně i pětinásobek. Jde o důsledky klimatické politiky EU a firmy i domácnosti by si na to měly začít zvykat, říká v rozhovoru pro HN ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. Podniky by podle něj měly začít zvažovat, zda se jim nevyplatí investovat do kotlů, které vyrábí elektřinu i teplo, u domácností mohou úspory přinést panely na střeše a tepelná čerpadla.

HN: Elektřina je nejdražší v historii. Proč?

Ano, jsme i nad úrovní rekordního roku 2008. Ale podstatné je, že dodávka na rok 2023 je o nějakých dvacet eur levnější a na ten další dokonce o třicet eur. Aktuálním důvodem růstu ceny je razantní zdražování emisní povolenky. Tím dlouhodobým důvodem pak je tlak Evropské unie na dekarbonizaci celého sektoru. Agenda EU se ustálila a už je jasné, že EU neustoupí. Doufejme, že takto drahá povolenka je spíše chvilkovou záležitostí.

HN: Proč je elektřina na další roky levnější? Doufají obchodníci, že se extrémně drahá povolenka neudrží?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ano. Těch proměnných je ale celá řada. Cena elektřiny na burze je dnes dána většinou výrobními náklady paroplynových elektráren. A teď je hodně drahý i zemní plyn. Nicméně čekáme, že rovněž zdražení plynu je krátkodobé. Důvody růstu jeho ceny jsou zřejmé.

HN: Proč je tedy drahý?

Faktem je, že jsou málo využité kapacity potrubí zejména přes Ukrajinu a donedávna byly i málo zaplněny zásobníky. Domníváme se, že za tím stojí snaha Ruska trochu zatlačit na dokončení plynovodu Nord Stream 2.

HN: Takže Putin schválně utáhl kohoutky na Ukrajinu, aby dokončil svůj plynovod?

Je to hodně zkratkovité a je to hypotéza, ale i jisté vysvětlení. Má to samozřejmě nějaký vývoj. Pokud se podíváme na ceny zemního plynu po roce 2000, tak historické minimum pro dodávku do Česka jsme měli okolo poloviny roku 2020, kdy stál kolem osmi eur. Dnes je to přes 70. Nyní je ale většina plynu nakoupena levněji a za tuto cenu ho kupují pravděpodobně jen ti, co ho aktuálně potřebují. Kdyby ale vysoké ceny zůstaly a v zimě se za ně plyn opravdu pálil, tak čistě teoreticky by cena elektřiny, pokud by už nerostla cena povolenky, musela být někde na úrovni 140 eur.

HN: Můžeme se spouštěním Nord Streamu 2 čekat pokles cen?

To spouštění bude trvat přibližně rok. Aby naplno využíval kapacitu, na kterou je stavěný, tak to není otázka týdnů. Nicméně už jen ta jistota, že se projekt opravdu rozjíždí, dá trhu signál. Je to opět vidět na cenách plynu na další dva roky, kdy stojí asi polovinu toho, co nyní.

HN: Vraťme se k elektřině. Jak dekarbonizace ovlivňuje její ceny?

Dlouhodobě je tu trend, řekl bych možná megatrend, kdy se odstavují uhelné zdroje a odstavují se a budou se odstavovat také jaderné elektrárny. A v regionu jednoduše bude málo výkonu a vyrobené elektřiny. Nahrazovat to do velké míry budou zelené elektrárny a další nové kapacity. A to jsou všechno násobně dražší zdroje v porovnání s tím, co u nás vyrábělo elektřinu v posledních 20 nebo 30 letech.

HN: Vy zníte strašně pesimisticky. Opravdu se můžeme připravit na elektřinu za 150 eur?

Pokud si dost počkáme, tak určitě ano. Mluvíme o běžných cenách, část toho růstu zrelativizuje inflace. My ve firmě děláme také různé predikce a například elektřinu za 60 až 70 eur jsme ještě půl roku zpět čekali v roce 2030. A podívejte se, kde jsme. Nyní to může udělat cokoliv. Naše modely počítají se zdrojovou základnou a s poptávkou a bereme v potaz potřebné investice, náklady na palivo a povolenky. Spočítáme to celé jako systém a vyjde nám tzv. nákladová cena elektřiny. Z tohoto pohledu, pokud by nedošlo k nějakému šílenému zvratu, kdy by se postavil dvojnásobek solárních elektráren, než očekáváme nebo podobně, tak 150 eur za silovou elektřinu do roku 2040 asi nehrozí. Ale současná cena kolem 100 eur už je na hranici našeho současného vysokého odhadu. Jsou tu ale neznámé. Jako například cena plynu, nikdo vám nedá razítko na to, že bude stát 20 eur.

HN: Co mají spotřebitelé dělat? Má smysl fixovat si cenu elektřiny, nebo počkat, až klesne?

Velmi záleží, jak velký jste spotřebitel. Například pro domácnosti a menší firmy jsou energie pouze nutnou spotřebou, nutným nákladem. Pokud průměrná domácnost zaplatí za elektřinu dvojnásobek, tak to určitě pocítí, ale nezlikviduje ji to. Myslím, že pro většinu firem jsou větším problémem například rostoucí náklady na mzdy a podobně. Drahé energie prostě přicházejí, tyto firmy a lidé tomu nemohou zabránit. Pokud si rodina nyní zafixuje elektřinu na dva až tři roky, tak akorát zažije o to větší šok poté, až jí tato smlouva skončí. Druhou skupinou jsou pak ti, co elektřinou například i topí. Ti nyní mohou hledat různé náhrady, které jim pomohou.

HN: Těch už je asi minimum.

Budete se divit, ale například i v některých částech Prahy je elektrické vytápění stále běžné. Celkově v Česku elektřinou topí asi půl milionu domácností. Část z nich z mnoha různých důvodů změnit zdroj nemůže. Například kvůli tomu, že bytovému domu město kvůli emisní mapě nepovolí postavit plynovou kotelnu. To bych zvažoval právě čerpadlo či fotovoltaiku.
Pak jsou tu ale velcí spotřebitelé, výrobní podniky, ať už menší, nebo střední. Tam nejde ani tak o spotřebu elektřiny, ale o spotřebu tepla. Pokud má někdo velký a stálý odběr tepla, tak může provozovat kogenerační výrobu, tedy – vyrobí si stejné množství tepla jako předtím a k tomu si vyrobí i elektřinu, část z ní spotřebuje a zbytek prodá do sítě.

HN: Je elektřina už tak drahá, že to firmy víceméně k taktovým řešením donutí?

Ano. A může to být velmi výhodné. Výroba elektřiny podniku na jedné straně sníží náklady a na druhé straně je to nový zdroj výnosů z prodeje elektřiny ven. Ideální je to pro výrobní podnik se stabilní spotřebou tepla, kterému stačí zdroj s výkonem do 20 megawattů, aby tak nemusel platit povolenky.

HN: Jak je to dnes s návratností podobných investic?

My jsme nedávno počítali návratnost kogeneračních jednotek a v některých případech je už opravdu v řádu nižších jednotek let. Záleží vždy na tom, kolik hodin za rok to jede a tak dále.

HN: A zaplatí se i solární panely?

Tohle jsou přesně ty otázky, se kterými za námi firmy chodí. Záleží na konkrétní situaci. Náklady se významně liší podle velikosti elektrárny. Pokud firma všechnu vyrobenou elektřinu spotřebuje, pak je to ideální. U většiny domácností se spotřeba s výrobou z fotovoltaik prakticky nepotkává a elektřina je tak za méně výhodných podmínek dodávána do sítě. Je tu ale ještě další hledisko. Když jste průmyslový podnik, tak se chcete soustředit na svůj hlavní byznys. Máte třeba obrat miliardu, a pokud vám solár na střeše ušetří pár desetin procenta nákladů, tak pro řadu firem může být výhodnější ty peníze investovat jinde.

HN: Zmiňoval jste dekarbonizaci a konec uhelných elektráren. Jak rychlé to bude?

My máme aktuálně vypracované tři možné trajektorie odstavování uhelných zdrojů. Podle toho, jestli se budou zavírat ty nejméně ekonomické, nebo nejméně ekologické. Když se na to ale podíváme střízlivě, tak mezi roky 2020 a 2030 bude pokles uhelného výkonu v Česku přibližně o 40 procent. Po roce 2038 budeme s uhelnými elektrárnami prakticky na nule.

Když to pak spočítáme naším modelem provozu, tak se v Česku mezi roky 2028 a 2030 dostaneme do fáze nedostatku, tedy když vezmeme v potaz poruchovost, odstávky a přirozenou proměnlivost spotřeby, tak nebudeme mít rezervní kapacitu.

HN: Bez dovozu elektřiny.

Ze začátku bez potřeby významného dovozu. Neznamená to nutně, že přijde blackout. Bude ale tlak na zvyšování ceny elektřiny. Vždy je výhodnější, když je soustava státu soběstačná, generuje to většinou nižší ceny. Elektřinu lze do jisté míry dovážet, ale když se podíváte do ostatních států, tak ty na tom jsou velice podobně.

HN: Není to trochu strašení a nebude se jednat jen o dočasný jev? Elektřina za 100 a víc eur motivuje investory k výstavbě nových elektráren. Možná podobně jako jinde podpoří nové plynové zdroje i Česko.

Naprosto souhlasím. Vysoká cena elektřiny několik let po sobě bude výrazně motivovat investiční úsilí. Energetika fungovala doteď dominantně na zdrojích ze 70. a 80. let. A teď je čas je vyměnit, jen je to výrazně urychlené dekarbonizací. Otázkou je, na jaké cenové úrovni se to zastaví. Bude to dáno skladbou zdrojů i dotační politikou EU.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist