Návod pro všechny, kteří neumí použít pravidlo 1,5 m při objíždění cyklistů

Ministerští úředníci ani zákonodárci zjevně nedomysleli, jak moc tímhle svým dílem utuží probíhající boje na českých silnicích. Rozzlobený motorista se teď ptá: „Jak mám na horské silničce o šířce 2,5 m předjet autem o šířce 2,1 m cyklistu s bočním odstupem 1,5 m? Je to nesmysl. Kdyby pumpičkářská lobby netlačila na pevně daná numera a raději to nechala na zdravém rozumu všech zúčastněných…“ A cyklista se brání: „Kdyby motoristé používali zdravý rozum, nebylo by tolik přejetých cyklistů. Silnice nepatří jen autům. Je třeba chránit slabší účastníky provozu.“

Stát evidentně opět zcela zanedbal osvětu. Jde přece o prostou věc, zdálo se mu. Ne tak ale pro českého účastníka silničního provozu. Ten zjevně potřebuje návod na pochopení a použití pravidla 1,5 m. Tady je:

Především, než vyjedete do ulic, uvědomte si, že poměr idiotů k ohleduplným je mezi automobilisty i cyklisty naprosto stejný. Je to spolehlivě a mnohokrát ověřeno. (Například autorem těchto řádků, který byl nedávno sražen během jednoho dne obojím.) Rozdíl je ovšem v tom, že ti v autech mají mnohem víc kilogramů a kilometrů za hodinu. Jejich tupohlavost zabíjí a zraňuje mnohem častěji. Proto ta ochrana slabších. Pokud jsme se už jakž takž naučili zastavovat v autech chodcům před přechodem, tedy také slabšímu druhu, není důvod, abychom něco podobného nezvládli i u kol.

Pak, když v autě narazíte na cyklistu, nadechněte se a pomalu, velmi pomalu vydechněte. A pak ještě několikrát. Věřte, že jsou to emoce, ne rozum, co vás nutí vidět v cyklistovi nepřítele. Zkroťte emoce. Jestli to nedokážete, máte problém, na silnici nepatříte vůbec a potřebujete odbornou pomoc.

Zapomeňte na to, jak široký je přesně metr a půl. Objeďte cyklistu prostě tak, aby měl pro sebe zhruba polovinu svého jízdního pruhu. Když to na horské silničce opravdu nejde, přestaňte bazírovat na tupé doslovnosti a prostě buďte co nejvíc ohleduplní. Jestli to bude o třicet centimetrů méně, než říká pravidlo, ale nikdo neskončí v pangejtu, žádný trest vás nečeká.

Když narazíte na cyklistu, představte si, že na tom kole sedí vaše dítě. Ono tam totiž jednou klidně sedět může. Děti mají kola rády. A představte si, že by to měl těsně kolem nich švihnout svým vozem někdo tak rozzuřený, jako jste právě třeba vy. Jak se vám ta představa líbí?

Uvědomte si, že podobné pravidlo platí vlastně už dnes. Není na papíře, ale pokud byste nyní způsobili nehodu při nedodržení odstupu 1,15 metru, respektive 1,59 metru při vysoké rychlosti, čekal by vás od soudu mnohem přísnější trest.

Vězte, že podobné pravidlo mají třeba ve Francii, Španělsku, v Belgii nebo v Německu. Tam platí mimo obec dokonce pravidlo dvou metrů odstupu. No a vidíte, nemají s tím problém. Copak nezvládnete to samé co Němci?

A jedna rada i pro cyklisty: Také uberte pomyslný plyn. I vy jezdíte často jako šílenci. Nemá smysl dělat to autům na silnicích těžší. Nemusí to být zrovna mír a láska, ale takový obyčejný klid zbraní by to opravdu chtělo. Jinak nás čekají další a další pravidla, kterým nebudeme rozumět a budou nás štvát.