Proč Babišovi mohlo chybět na nákup nemovitostí 160 milionů a další velké otázky Pandora Papers

2. Proč nákup nemovitostí financoval přes několik firem v daňových rájích? 

Před lety se podnikatelé uchylovali s firmami do daňových rájů hlavně kvůli daňové optimalizaci. „Později bylo ale stále častějším důvodem skrytí skutečného vlastníka majetku. To není samo o sobě nic nelegálního, někteří lidé prostě jen nechtěli, aby bylo vidět, že vlastní nějaký majetek,“ vysvětluje advokát Ondřej Lichnovský, jehož kancelář se specializuje na daňové právo. Právě ochrana majetku může být podle něj legitimním důvodem pro využití takzvaných offshorových firem. „Nelegálním důvodem pak může být praní špinavých peněz nebo daňová optimalizace, která je za hranou trestněprávního krácení daně,“ dodává Lichnovský. 

Podle Michala Jelínka, partnera daňové poradenské společnosti V4 Group, se premiér Babiš snažil schovat původ peněz. „Ze způsobu, jakým Andrej Babiš postupoval při nákupu nemovitostí ve Francii, lze vyčíst maximální snahu o zakrytí původu peněz a skutečného vlastníka. To nemusí nutně znamenat, že se dopustil daňových úniků. Vzhledem k tomu, že celá struktura byla postavena mimo Českou republiku, budou zveřejněná data zajímat spíše úřady ve Francii a Spojených státech,“ říká Jelínek. Tuzemská daňová správa by se podle něj měla především zaměřit na to, zda byla půjčka poskytnuta ze zdaněných peněz, a také na podmínky, za jakých Agrofert holding následně nemovitosti získal. 

A Vítězslav Hruška, partner v poradenské skupině Apogeo, upozorňuje, že pro veřejně známé osobnosti s větším množstvím peněz mohou takové firmy sloužit jako pomoc při nákupu, u kterého je výhodnější, když nejsou hned vidět. „Mohou tak zabránit tlaku závistivých sousedů, nebo úmyslnému zvyšování ceny ze strany prodávajícího, který si řekne: Ten pán má přece peněz moc, tak mu to prodám dráž,“ poznamenává Hruška. Kauzu premiéra Babiše hodnotí spíše obecně. „Nikdo nezakazuje použít peníze na nákup zámečku ve Francii a založení několika firem k uskutečnění obchodu. Pokud je ale člověk premiérem středoevropské země, tak ačkoliv může jít o zcela legální postup, patrně mu to na veřejnosti moc neprospěje,“ míní Hruška.

3. Proč Babiš nakupoval nemovitosti přes firmy, u kterých nebylo dohledatelné, že je jejich vlastník? Mohlo by jít o praní špinavých peněz?

Praní špinavých peněz ve skutečnosti znamená, že peníze mají problematický původ – například pocházejí z trestné činnosti, takzvané šedé ekonomiky anebo nejsou řádně zdaněné. „Pokud je potřebuji zlegalizovat, protočím je přes bankovní účty naoko nezávislých subjektů tak, aby se mi vrátily zpět a budily dojem, že jsou legální. Pak s nimi můžu dělat cokoliv, včetně nakupování nemovitostí, aut nebo co kdo chce,“ říká advokát Ondřej Lichnovský.

Podle daňového experta Davida Hubala se o praní špinavých peněz skutečně může jednat. „To, že zakryl skutečný zdroj peněz, muselo mít nějaký racionální důvod. Patrně se jednalo o peníze, které pocházejí z nelegální činnosti. Tyto peníze se pokusil uvést do oběhu, aby z nich mohl mít prospěch, což naplňuje znaky praní špinavých peněz,“ míní David Hubal.

4. Co na kauzu říká sám Andrej Babiš?

Premiér informace serveru Investigace.cz označil za součást předvolebního boje a pochybení odmítá. „Politik si to nemůže dovolit, ale já jsem to udělal před dvanácti lety. Je to načasované před volbami, aby se ovlivnila veřejnost, aby mě to poškodilo. Nevlastním žádný offshore, nevlastním žádnou nemovitost ve Francii a všechny peníze, co jsem půjčil, jsem dostal zpátky,“ uvedl v pondělí Babiš. Nemovitosti v roce 2017 převedl do svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů. Dnes tak spadají do majetku holdingů Agrofert a SynBiol, které Babiš vložil do svěřenských fondů – v pondělí to ostatně Babiš připustil v rozhovoru pro Tv.nova.cz. A on je stále jejich beneficientem.

5. Majetky ve Francii chybí v Babišově majetkovém přiznání. Je to trestné?

Zatím jediný prokazatelný prohřešek, který vyplývá z nejnovější zveřejněné kauzy premiéra Babiše, se skrývá v premiérově majetkovém přiznání. Od roku 2016 totiž platí povinnost vstupního majetkového přiznání, což znamená, že politik musí zveřejnit i majetek, který měl v době, než do politiky vstoupil. Babiš ale informace o tom, že byl majitelem šestnácti nemovitostí ve Francii, které koupil přes řetězec offshorových společností, neuvedl. Za nedodržení zákona mu proto hrozí pokuta až 50 tisíc korun. 

S přispěním Michaely Ryšavé 

Upřesnění a aktualizace: V titulku jsme upravili v titulku místo „chybělo“ na „mohlo chybět“. Rozšířili jsme první bod o Babišových financích o informaci o příjmech za celý rok 2009 a o premiérovo vyjádření pro server irozhlas.cz jakou sumu měl na bankovním účtu v září 2009 a že v auditu nebyly uvedeny všechny příjmy.

fotogalerie uvnitř

Co mají společného politici, kteří se objevili v dokumentech Pandora Papers? Tvrdí, že se jedná o útok opozice

5. 10. 2021 ▪ 5 min. čtení