Společnost je rozdrobená víc než dřív. A rozhodně není konzervativnější, říká sociolog

Ano, bylo to také v datech vidět dlouho, už od jara. Lidé, kteří odcházeli hlavně od starostů, šli zčásti zpátky k ANO. Babiš je nasál po konci lockdownu a po ústupu silné vlny pandemie. Další část ale odcházela ke Spolu. Jistě v tom zafungovalo označení Pirátů za nepřítele, což je, s nadsázkou řečeno, hned třetí kapitola v učebnici marketingu populistických stran. Marketing hnutí ANO si osahával terén a zkoušel, co vyjde. A evidentně hned první tah, označení nepřítele, vyšel.

HN: Mluvil jste o demobilizaci voličů konkurence. Volební účast nakonec byla přes 65 procent, tedy vyšší než minule – i než se před volbami čekalo. Komu se tedy povedlo víc tu demobilizaci rozbít? Byli ti voliči „navíc“ spíš voliči Spolu? 

Na to je strašně těžká odpověď. Zatím nemáme analýzu, abychom viděli vnitřní přelivy voličů a mohli říct, koho původně chtěli volit nebo zda neplánovali jít k volbám. Co ale vidět je, je to, že hnutí ANO, SPD i Piráti se starosty mají plus minus stejné množství voličů jako v roce 2017. ANO mělo 1,5 milionu hlasů, nyní má 1,46 milionu. Piráti a STAN měli celkem 800 tisíc, nyní mají 840 tisíc. SPD volilo 540 tisíc lidí a teď 510 tisíc. Takže voličské základny zůstaly stejné, ale přišlo víc lidí, kteří se rozhodovali na poslední chvíli. A protože mezi nerozhodnutými voliči bylo hodně váhajících mezi koalicemi, tak prakticky všichni se zřejmě rozhodli pro Spolu.

HN: Co říkáte na to, že se do sněmovny nedostala žádná menší strana, a propadl tak víc než milion hlasů? Jak to na společnost může působit?  

Zajímavé kromě množství těch propadlých hlasů také je, z jakého jsou spektra. Neprošlo nic, co zavánělo levicí. Samozřejmě že tito voliči mohou být zklamaní, že nemají ve sněmovně své zastoupení. Stejně tak se ale mohou cítit i voliči Pirátů, kteří mají nakonec jen čtyři poslance. A nastat by mohla i situace, kdy ANO půjde do opozice a Babiš odejde z politiky, což původně avizoval. Vzhledem k tomu, že část voličů ANO ve skutečnosti nevolí stranu, ale Babiše, tak když odejde, budou zklamaní.

HN: Co se podle vás na levici nyní bude dít? 

Na odpověď je moc brzy. Různými úvahami totiž teď můžeme dojít ke zcela rozdílným závěrům. Může dojít třeba k obrození či transformaci ČSSD nebo ke vzniku nové levicové strany, která to místo vyplní. Ale může dojít zcela hypoteticky i k tomu, že odejde Babiš, od ANO se odlijí voliči a to místo vyplní subjekt s populisticko-nacionalistickou rétorikou, na kterou by tito lidé asi slyšeli. Zjednodušeně tedy může dojít k obrození ČSSD nebo Přísahy. 

HN: Na co byste si víc vsadil?

Fakt nevím. Vidíme začátek stromu, který se bude hodně větvit.

HN: Populisticko-nacionalistickou rétoriku pro mě zastupuje hlavně SPD Tomia Okamury. Ten oproti minulým volbám trochu ztratil. Co v tom hrálo roli? Jen konkurence Volného bloku?

Okamura fakticky neoslabil, přišel jen o 30 tisíc hlasů. Voliči pana Volného by mu přidali jeden procentní bod, stejně tak i Trikolora s podobnou rétorikou. Klidně tedy Okamura mohl být na 12 procentech.

HN: Má tedy nyní naději na větší růst?

V jeho spektru voličský potenciál vždy roste nebo padá se sociální a ekonomickou situací země. Viděli jsme, že Okamura před covidovou krizí směřoval k hranici volitelnosti, byl na sedmi procentech. Dostal ale nový impulz, nová témata a tím oslovil voliče zpátky. Nyní mluví o potřebě sjednocení na vlastenecké frontě – a má pravdu. Jemu to roztříštění této scény opravdu uškodilo. Jestli teď někde Okamura oslabí, tak určitě pozičně ve sněmovně. S vysokou mírou pravděpodobnosti bude dříve či později ustavena vláda koalic, a jeho hlasy tak nebudou potřeba, nemá tam žádnou strategickou roli.

Tvrdý náraz Pirátů. Do sněmovny se dostanou jen čtyři. Začíná se spekulovat, jestli se vůbec budou podílet na vládě

9. 10. 2021 ▪ 5 min. čtení

HN: Už jsme zmínili neúspěch kandidátů Pirátů. Je tu po nich vlastně poptávka, aby tu byli? 

Jednoznačně ano. Z našich dat vyplývá, že víc lidí, kteří, kdyby si mohli vybrat uvnitř koalice PirSTAN, by volilo Piráty. Například když měla koalice podporu 18 procent, tak Piráti z toho měli 11 procent. 

HN: Jenže lidé kroužkovali na volebních lístcích starosty. Co se stalo?  

Příznivci Pirátů je nekroužkovali a naopak velmi kroužkovali příznivci starostů. Podívejme se na čísla. Ve Středočeském kraji měl jen Vít Rakušan víc kroužků než všichni pirátští kandidáti dohromady. Ti měli 43 tisíc, starostové i s Vítem Rakušanem 178 tisíc. Jistě hrál roli i fakt, že Rakušan je ve středních Čechách populární. V principu to ale platí i jinde. Vezměte si třeba Olomoucký kraj, tam měli Piráti 17,8 tisíce preferenčních hlasů a starostové 35,2 tisíce.

HN: Bylo tak silné kroužkování starostů nečekané?

Nikdo tomu nevěřil a ještě v sobotu odpoledne to nikdo nečekal. Ptali jsme se všichni, když se začaly počítat mandáty, co se to vlastně stalo. Asi to, že Piráti měli větší zastoupení na kandidátkách i hodně lídrů, takže lidé, kteří je šli volit, byli s kandidátkou spokojeni tak, jak je. Ale to je jen moje hypotéza. 

HN: Takže je pravdivé tvrzení některých pirátů, že kdyby kandidovali sami, a ne s hnutím STAN, tak by získali mnohem víc hlasů?   

Jednoznačně ano. Navíc by se tam jistě projevilo i to, že by se na jejich koalici, která byla na jaře právě díky Pirátům silnější než Spolu, nezaměřilo ANO. Piráti by tak pro Andreje Babiše nebyli hlavním vyzývatelem a měli by kolem svých 12 či 13 procent. Protože vždycky musíte na souboj vyzvat někoho stejné váhové kategorie, aby to fungovalo. Podívejte se na komunisty. Těmi už žádná větší strana v posledních letech také nestrašila. ANO by se tak mydlilo třeba se Spolu a  Piráti s SPD. 

HN: Myslíte, že nynější debakl komunistů je jejich konec, nebo je tu po nich stále poptávka? 

Je to konec KSČM. Tečka.

HN: Co z výsledků voleb jako sociolog čtete o české společnosti? 

Že je víc rozdrobená, než byla před čtyřmi lety. Voličské základny, typicky u SPD, se kumulují v regionech, kde je nízká naděje dožití. To je hodnota, která odráží kvalitu života, ekonomickou situaci domácností, dostupnost lékařské péče, nezaměstnanost, životní prostředí. Pak se podívejme na velká města. V Praze bylo 40 procent lidí pro Spolu a jen 18 procent pro ANO. V tomto jsou to vyhrocenější výsledky, než byly dříve, což je nebezpečný trend. A druhý zásadní fakt je, že se rozhodně nekoná žádná změna mysli české společnosti, protože většinu získaly středopravé koalice. Jejich zisk hlasů byl dohromady 43 procent, ale když sečtu podporu všech těchto pěti stran v koalicích v minulých volbách, tak mám číslo 38,4 procenta. Takže žádný dramatický posun ke konzervatismu. Navíc o neúspěchu ČSSD a Přísahy, že se nedostaly do sněmovny, rozhodly desetiny procenta. Přičemž jedna desetina je šest tisíc hlasů. Takže stačilo velice málo a bavili jsme se o úplně jiné situaci se skládáním vlády.