V informační válce tentokrát prohráli Piráti. Kdo je na řadě? Nejsou to neškodné lži, ale „mašina“, která vám vyrazí mozek z hlavy

Teolog Martin Niemöller řekl kdysi o nástupu nacismu (volně parafrázuji): Dokud chodili pro „jiné lidi“, mlčel jsem. Když si přišli pro mě, nezbyl už nikdo, kdo by se mě zastal. Na celém přemetu ve volební situaci mě jako expertku na propagandu zaujala v podstatě jediná věc. Osud Pirátů. Nemám na mysli ani jejich chyby v komunikaci, ani strategickou chybu s kroužkováním, ale to, co se odehrálo na odvrácené straně Měsíce: dosud nejmasivnější nasazení moderních dezinformačních technologií v dějinách naší země.

Moc se o tom nemluví, proto bych chtěla trochu posvítit světlem do rohu, kde je největší tma. Bohužel z reakcí diváků na mé přednášky o propagandě a také na nový podcast Kanárci v síti, který děláme s expertem na algoritmy Josefem Holým, plyne, že lidé tragicky nechápou podstatu nové, nebezpečné zbraně informační války. Zbyl jim v paměti otisk klasické sovětské propagandy v minulém století a mají pocit, že nová propaganda na síti spočívá v šíření jakýchsi nepravd, kterým se zkušený politik snadno ubrání. Proboha! Tohle si musíme vysvětlit.

Na úvod podotýkám, že v tomto roce zařadilo NATO na základě pokročilých znalostí z Kanady do obranných domén i lidský mozek. Do této chvíle byly těmito doménami boje jen země, vzduch, kosmický prostor, moře a kyberprostor. Už nemluvíme o informační válce, ale o válce kognitivní. Nejde už dávno o problém dezinformací, které – jak se ukazuje – jsou jen méně účinným vehiklem v celé technologické bitvě o útok na podprahové rozhodování v lidském mozku. Politikové mi často říkají, že si snadno poradí s nějakou tou směšnou lží. Vždyť tomu přece nikdo soudný nevěří. Cítí se nad věcí. Imunní. Když to slyším, chce se mi tlouct hlavou do zdi. Už dávno totiž nejde o problém z oblasti novinařiny.