Bytovým domům mimo Prahu se přechod pod Novou zelenou úsporám nevyplatí. Není motivační, tvrdí družstva

Pro mimopražské bytové domy byl dosud určený program známý pod zkratkou IROP, který spravovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Vláda ale chtěla, aby dotace pro renovace bytových domů spadaly pod jeden program. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev tak bude přechod pod Novou zelenou úsporám znamenat, že mimopražská SVJ dosáhnou na nižší podporu než dosud. Důvodem je rozdílný výpočet dotace i fakt, že Nová zelená úsporám dotuje jen opatření na úsporu energií, zatímco IROP podporoval například i vybudování nových výtahů. Zatímco při opravě domu zahrnující zateplení a výměnu oken při nákladech 9,5 milionu korun byla podpora z IROP tři miliony, tedy přibližně 30 procent, z NZÚ bude jen něco přes dva miliony, asi 20 procent.

Klesá motivace pro chudší regiony

Bytová družstva kvůli tomu před časem jednala se Státním fondem životního prostředí, pod který NZÚ spadá. Podařilo se jim vyjednat dílčí navýšení dotace. „Za to jsme rádi, ale i tak bude podpora nižší než z IROP,“ uvedl ředitel metodického odboru svazu Martin Hanák.

Recyklovaný beton, komunitní život, přečištěná voda. Bytové projekty ukazují budoucnost developmentu

26. 10. 2021 ▪ 10 min. čtení

Aby výše dotace motivovala a přesvědčila nerozhodnuté členy bytových družstev a SVJ k odsouhlasení oprav, musí být dotace podle zkušeností zástupců svazu minimálně 25 procent. A čím chudší region, tím významnější toto pravidlo je.

„Je třeba si uvědomit, že většina domů v ekonomicky silných oblastech již byla modernizována. V těchto lokalitách také žijí lidé, kteří mají obecně vyšší povědomí o dopadech energetické náročnosti provozu bytového domu, a tudíž jim motivace pro modernizaci nechyběla. Nyní by se ale měl zájem státu orientovat do sociálně a ekonomicky problematičtějších regionů,“ říká Hanák. Podle něj bude v těchto regionech hlavní motivací právě výše podpory. „Nehodlá-li tedy stát rezignovat na modernizaci bytového fondu a její kvalitu v těchto oblastech, pak je dle mého názoru nezbytné přehodnotit nastavení podmínek,“ dodává.

Situace by se podle něj dala zlepšit, pokud by šlo kombinovat prostředky z Nové zelené úsporám a ze Státního fondu podpory investic, kde je v programu Panel na renovaci panelových domů možné získat zvýhodněný úvěr. Kombinace těchto dvou programů nyní možná není.

Z nedávno vydané zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na rozdělování dotací na snížení energetické náročnosti bytových domů v letech 2015 až 2020, vyplynulo, že stát na dotacích rozdělil jen třetinu peněz, které na ně měly jít. Výsledkem jsou podle NKÚ nedostatečné úspory energie v bytových domech, na které přitom čím dál víc tlačí Evropská unie kvůli splnění klimatického cíle být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Tedy vypouštět do ovzduší jen tolik skleníkových plynů, kolik je planeta schopna sama vstřebat, například prostřednictvím lesů.

Budou peníze stačit?

Do Nové zelené úsporám půjde 19 miliard korun z Národního plánu obnovy. Do roku 2030 ministerstvo počítá i se zapojením dalších zdrojů, především výnosů z prodeje emisních povolenek nebo peněz z Modernizačního fondu. Úřad zatím plánuje z programu celkově rozdělit 39 miliard. To je průměrně 3,9 miliardy ročně.

Podle profesního svazu šetrného stavebnictví Šance pro budovy nyní zamýšlených 39 miliard korun nemusí pro uspokojení zájemců stačit. Jen loni se v kategorii rodinných domů sešly žádosti za 3,7 miliardy korun. IROP, do nějž dosud spadaly výše zmíněné mimopražské bytovky, loni zažil rekordní rok se žádostmi za více než čtyři miliardy.

„Můj odhad je, že by program měl s ohledem na poptávku nabízet asi šest až sedm miliard korun ročně. Ale problém je i ve zdrojích. Z emisních povolenek by měly jít podle zákona čtyři miliardy korun za rok. Ale k tomu má dojít až od roku 2026 a pro první roky se počítá s financováním z Národního plánu obnovy. Je otázka, co se stane pak a zda by nebylo lepší si tyto peníze šetřit na pozdější dobu,“ prohlásil ředitel poradenské společnosti Budovy 21 Petr Holub, který byl do letošního roku šéfem zmíněné Šance pro budovy.

Zrychlení a prohloubení energeticky úsporných renovací by Česku podle svazu pomohlo i ke splnění klimatických cílů EU. Napříč různými typy budov by se daly celkové české emise skleníkových plynů snížit o 13 procent, čemuž by nejvíce pomohly právě dobře nastavené podpůrné programy.

„Je důležité zachovat je i do budoucna, protože bez těchto programů velká část renovací jednoduše neproběhne. Tím bychom se zároveň připravili o důležitý ekonomický motor, který při jedné koruně vložené z veřejných prostředků vyvolá celkové investice v trojnásobné výši. Navíc přináší zakázky hlavně českým malým a středním firmám, čímž pomáhá udržet peníze v domácí ekonomice,“ uvedla současná ředitelka Šance pro budovy Šárka Tomanová.

Podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí se však o navýšení zmíněných 39 miliard korun neuvažuje. „Vzhledem k tomu, že program Nová zelená úsporám doposud žadatele plně saturoval, není důvod k obavám. Ostatně ani rostoucí výnosy z prodeje emisních povolenek, jednoho z finančních zdrojů Nové zelené úsporám, tomu nenasvědčují,“ uvedla mluvčí.

Ministerstvo uvádí, že konečná celková suma v programu bude záviset na řadě faktorů, například na ceně zmíněných emisních povolenek. Jejich cena se za poslední rok přibližně zdvojnásobila. Pokud bude růst pokračovat, měla by růst i částka určená pro Novou zelenou úsporám.

Program přidal bonusy a další novinky

Dotační program Zelená úsporám vznikl v roce 2009 z iniciativy tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Jeho účelem bylo podpořit zateplení domů, výměnu oken nebo například výměny starých neekologických kotlů za kotle na biomasu či jiné zdroje vytápění. Od roku 2013 nese jméno Nová zelená úsporám. Je největším svého druhu ve střední a východní Evropě. Ministerstvo životního prostředí představilo jeho pokračování letos v červenci. Rozšířilo v něm možnosti, na které lze peníze čerpat. Dotace je nově možné získat například na rekreační objekt, ve kterém bude mít žadatel trvalý pobyt, nebo na domácí nabíječky pro elektromobily, takzvané wallboxy.

Pod Novou zelenou úsporám nově spadá také původně samostatný program Dešťovka na hospodaření s dešťovou vodou. Žádat v něm jde o dotace na systém pro zalévání zahrady nebo systém pro využití přečištěné odpadní vody z umyvadel a van na splachování toalety nebo praní prádla. Příspěvky se rozšíří také na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily a o dotace na ohřev vody pomocí tepelného čerpadla.

Novinkou je systém bonusů, které je možné získat za kombinaci více vybraných úprav. Ten se týká jak rodinných, tak bytových domů. Cílem je motivovat žadatele, aby dělali kompletní rekonstrukce. Čím více opatření, tím vyšší bonus.

Dotace na výměnu starých kotlů, což byl jeden z původních účelů programu, se rozdělily. Domácnosti s celkově nižšími příjmy, což jsou ty, kde jeden člen vydělal v roce 2020 maximálně 170 900 korun čistého ročně, mohou získat dotaci ve výši až 95 procent a lidé si o ni budou moci žádat jako doposud na krajských úřadech. Ostatní s běžnými a vyššími příjmy si budou nově žádat o výměnu starého kotle z Nové zelené úsporám. Výše dotace může dosáhnout až 50 procent.

U některých opatření se výše dotace zvýšila. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, pod který program Nová zelená úsporám spadá, už dříve uvedl, že například podpora na zateplení stávajících domů se zvýší přibližně o 20 procent, podpora na výstavbu rodinného domu o 50 tisíc korun. Žadatelé z regionů se zvýšeným znečištěním ovzduší, tedy z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, budou při žádosti automaticky zvýhodněni 10 procenty.