Dlouhodobě zanedbané ovzduší. Česko za to může platit, stejně jako Polsko za důl Turów

Vladimír Burda žije celý život v Radvanicích, v ostravském obvodu, kde je podle dat Českého hydrometeorologického ústavu dlouhodobě jedno z nejhorších ovzduší v Česku. Jeho dům stojí v cestě kouři z nedaleké hutě, která nyní patří britské společnosti Liberty Steel. Znečištěné ovzduší, jež podle Burdy pochází především z této huti, ničí zdraví i životy místních. „Není kam utéct. Je to zoufalství,“ popisuje už téměř bez emocí pětapadesátiletý muž. 

Špatný stav ovzduší podle něj narušil život jeho rodiny. Jeho starší dcera studuje v Praze a do Ostravy se už vrátit nechce, mladší se chce z domu odstěhovat, jakmile to bude možné, a manželka má od doby, co se do Radvanic přivdala, dýchací potíže, kvůli kterým je několikrát ročně na nemocenské. Nedávno se kvůli tomu odstěhovala na chatu do Beskyd. 

Odejít z Radvanic ale Burdovi přijde nemožné. Stará se o svou 81letou matku, která chce v domě zůstat a bez pomoci se už neobejde. A i kdyby dům prodal, nedostane za něj tolik, aby si mohl bez hypotéky postavit jiný. „Dědeček nechal dům v roce 1928 postavit tady, protože babička měla po tuberkulóze a tady bylo nejčistší ovzduší na Ostravsku,“ vypráví. „V 50. letech se ale otevřela huť a všechno bylo v pytli,“ dodává.

O stav ovzduší se zajímá dlouhodobě, spolu se sousedy kvůli tomu založili občanské sdružení Vzduch. V roce 2014 uspěli u soudu se žalobou na Moravskoslezský kraj s tím, že nevydal akční plán pro zlepšení kvality ovzduší. „Říkali jsme si, že ani stát neplní svou povinnost a měl by nás odškodnit. Nejde nám o peníze, ale pokud bychom uspěli, prošlapali bychom cestu i ostatním, stát by to nechtěl platit a musel by s kvalitou vzduchu něco dělat,“ vysvětluje plán Burda. 

V roce 2015 proto podal žalobu na stát s tím, že dostatečně neřeší dlouhodobé překračování limitů škodlivin v ovzduší. K posouzení žaloby se soud dostal až v roce 2020. A rozhodl, že Burdovi sice tím, že se v Radvanicích nezákonně překračují limity ovzduší, jejichž dodržování by měl stát hlídat, vzniká újma, stát za to zodpovědný ale není. 

Ani Burdovi sousedé se uspokojujících rozsudků a odškodnění zatím nedočkali. Pavla Skýbová loni neuspěla ani u Ústavního soudu a o tématu už se nechce bavit. V případě jednaosmdesátileté Miroslavy Pěčkové, která trpěla rakovinou plic a její manžel na stejné onemocnění zemřel, sice soud uznal, že má újmu na zdraví, ale neuznal příčinnou souvislost se znečištěním, takže nemá nárok na odškodnění.