Pro loveckou vzduchovku už není potřeba zbrojní průkaz. Novela zákona ruší omezení výkonnosti zbraně

Původně mělo omezení úsťové energie padnout o rok dříve. „V rámci přijímání novely bylo sice zavedeno omezení ráže, ale současně zákonodárce opomenul vypustit limit 16 joulů. Tato chyba byla napravena až od letošního února,“ říká advokát Tomáš Gawron, který je členem expertní pracovní skupiny při ministerstvu vnitra pro přípravu nové legislativy. Rozdělení vzduchovek do odlišných kategorií podle ráže je podle něj nutné kvůli profesionálním loveckým puškám na stlačený vzduch. Ty nejvýkonnější dokážou skolit i černou zvěř.

Sportovní střelbu na terč legislativní změna neovlivní. „Všechny pistolové i puškové disciplíny ze vzduchovky se střílejí na vzdálenost deseti metrů. Pro ni je limit 16 joulů zcela dostatečný,“ říká viceprezident Českého střeleckého svazu Ivan Hermel. Ani nové dělení vzduchovek podle ráže komplikace sportovním střelcům nepřinese. „Terčové disciplíny jsou omezeny kalibrem 4,5 milimetru, přičemž pravidla nechávají závodníkům volnou ruku v tom, jaký tvar diaboly vyberou,“ dodává Hermel s tím, že každá zbraň je jedinečná a sportovci zkouší různé druhy střeliva pro dosažení nejlepších výsledků.

Ani na sebeobranu se tyto zbraně bez omezení energie podle oslovených expertů nehodí. „Výkonné vzduchovky mají zdlouhavou přípravu ke střelbě a v nabitém stavu je technicky udržovat dlouho nelze kvůli úniku plynu, únavě pružin a limitům těsnění. Ty opravdu účinné lovecké jsou drahé, ty levné zase mají nedostatečný zastavovací účinek,“ vyjmenovává nevýhody takového řešení pro obranu obydlí advokát Gawron.

Také David Karásek ze sdružení Lex upozorňuje, že nízká energie střely nestačí na zastavení útočníka. „Vzduchovky pracují s podstatně nižšími tlaky než palné zbraně, proto k dosahování vyšších výkonů potřebují dostatečně dlouhou hlaveň,“ dodává. Za hraniční náboj pro sebeobranu určený k zastavení útočníka je obecně považován Browning 9 mm, který má úsťovou energii kolem 250 joulů. „Pro srovnání, s kvalitním gumovým prakem se lze dostat na výkon 110 joulů,“ doplňuje Gawron. Nejvýkonnější vzduchovky na trhu se blíží k hranici 100 joulů.

Zda je k odražení útočníka použita vzduchovka, nebo mnohem účinnější zbraň, nemá v případě nepřiměřené obrany vliv. „Z hlediska trestní odpovědnosti nezáleží na konkrétním typu zbraně, ale na okolnostech jejího použití. To znamená, že někdy může být použití palné zbraně přiměřené, za jiných okolností bude nepřiměřená obrana i třeba za pomoci kamene nebo kusu dřeva,“ zdůrazňuje advokát Jan Poláček. Posuzovat se přitom bude intenzita obrany i útoku. Advokát David Pytela připouští, že jaký způsob obrany napadený zvolí, může nakonec hrát roli: „Vzduchovka dosahuje daleko menšího ranivého účinku a nejedná se o obranu s vysokou intenzitou. V důsledku toho lze odvrátit i útoky s nižší intenzitou, které by nešlo z hlediska nutné obrany odvrátit například palnou zbraní.“

Vzduchovky s vysokým výkonem tak zřejmě najdou využití hlavně pro individuální nácvik střelby na dlouhou vzdálenost. „Zájem o silné vzduchovky je obrovský. Registrujeme ho od konce roku, kdy se lidé ptali na chystanou změnu zákona,“ potvrzuje za e-shop Balistas prodejce Lukáš Hajný. Stoupá podle něj prodej nábojů, takzvaných slugů, které mají tvar klasické střely, jsou mnohem těžší než diaboly a umožňují delší dostřel.

Kdo si pořídí vzduchovku větší ráže, která spadá do kategorie C-I, musí její nabytí do deseti dnů ohlásit na odbor zbraní a střeliva příslušného krajského ředitelství policie. V těchto dnech tak končí lhůta těm, kteří čekali na účinnost novely zákona a pro silnější pušku si zašli mezi prvními. V policejních statistikách se to ale zatím neprojevuje. „Zvýšený zájem o registraci vzduchovek v této kategorii neregistrujeme,“ potvrzuje Irena Pilařová z Policejního prezidia ČR.

Další změny pravidel se už připravují. Legislativní radou vlády prošel zcela nový zákon o zbraních, který má do českého právního řádu implementovat evropskou zbraňovou směrnici. „Česká legislativa byla dosud v řadě ohledů přísnější než evropská. Jedním z principů návrhu nového zákona tak je nepřijímat tvrdší restrikce, než jaké vyžaduje Evropská unie,“ uvádí Tomáš Gawron.