Systém Chytrá karanténa, který měl Česku v minulých dvou letech pomoci zvládnout epidemii covidu-19, moc chytře řízený nebyl. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zveřejněné v pondělí se na podporu tohoto systému, ale i dalších ve zdravotnictví utrácely stovky milionů korun chaoticky a nehospodárně.
NKÚ také podal už na konci ledna, kdy zprávu dokončil, trestní oznámení. Podle informací HN míří například na podezření z porušení zákona při nákupu licencí na software Microsoft 365. Ty měly sloužit pro rozvoj informačního systému Pandemie.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNKÚ v kontrolní zprávě popsalo, že ministerstvo zdravotnictví na jeho rozvoj poslalo peníze Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který na licence na zmíněný software vypsal zakázku. Kritéria ale ústav stanovil tak, že to nakonec vedlo k výběru dodavatele, který nebyl ekonomicky nejvýhodnější. Když s ním pak uzavíral smlouvu, zavázal se ještě navíc k plnění, která v zadání zakázky původně nebyla.
Šlo o stanovení minimálního odběru 250 licencí M365 a také o závazek ÚZIS, že bude postupovat podle prováděcí smlouvy Enterprise Microsoft. Za dva roky, zhruba od poloviny března 2019 do poloviny června 2021, tak stát podle NKÚ vyplatil vybranému dodavateli přes 44,7 milionu korun. Kdyby přitom ústav vybral druhou nabídku, stálo by ho to o 1,273 milionu korun méně, konstatuje NKÚ.
Kontroloři ve zprávě upozornili i na plýtvání peněz při trasování lidí v systému Daktela. Nástroj měl v době epidemie pomoci přetíženým hygienikům s trasováním lidí, kteří se dostali do kontaktu s nakaženými covidem. Zajišťovali to profesionální operátoři, jejichž množství se mělo odvíjet od počtu nemocných. Jenže podle zprávy NKÚ se to nedělo.
Ministerstvo zdravotnictví podle něj nevyhodnocovalo vynaložené peníze, a zatímco v březnu 2021 stál jeden hovor 66 korun, tak v květnu už to bylo 435 korun. „Jako ukazatel využil NKÚ náklady na odchozí hovory přepočtené na jeden pozitivní případ. V dubnu a květnu začal počet nových pozitivních případů klesat a jednotková cena prudce rostla. Ministerstvo na tuto skutečnost nereagovalo,“ stojí ve zprávě.
Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) ale takové výpočty rozporuje. „NAKIT se k tomu nemůže vyjadřovat, nebyli jsme účastni kontroly, ale vytýkaná cena není opodstatněná, je to sloučená cena za trasovací call centra a informační linku 1221,“ říká tiskový mluvčí NAKIT Lukáš Trnka.
Na základech chytré karantény tvoří stát databázi o uprchlících. Vyjde na 145 milionů
Daktela byla dlouhodobě kritizována, protože i přes nasazení operátorů se nepodařilo trasovat rizikové kontakty do druhého dne, při vysokém denním nárůstu covid pozitivních se operátor ozval třeba až za týden. Nebyla to ale chyba jen volajících: nemocní totiž záměrně nezvedali cizí telefony, odmítali s operátory mluvit, u rizikových kontaktů jim poskytovali chybné údaje. Každý další „vytrasovaný“ tak zabral mnohem více času.
Podle epidemických plánů státu měly mít při zvládání nemoci hlavní odpovědnost krajské hygienické stanice, ty však podle NKÚ vůbec připraveny nebyly. Alespoň z hlediska vybavení počítači. Až do druhé poloviny roku 2020 jim podle zjištění kontrolorů chybělo přes 900 počítačů a notebooků.
Jako fiasko hodnotí kontrolní úřad i peníze věnované na aplikaci eRouška. Celkem šlo o 20 milionů korun, a to jen od října 2020 do června následujícího roku. „Ministerstvo nepracovalo s daty z aplikace eRouška a ani je nemělo k dispozici,“ uvádí zpráva s tím, že do aplikace se navíc nahlásilo jen 5 procent z nakažených ve sledovaném období.
Ministerstvo zdravotnictví na zjištění NKÚ říká, že je respektuje. A nechce zatím předjímat, zda za hospodaření v IT oblasti někdo ponese odpovědnost. „Nutno dodat, že od nástupu vlády Petra Fialy k takovýmto pochybením nedochází. Provádíme nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů,“ reagoval mluvčí resortu Ondřej Jakob. O policejním vyšetřování podle něj úřad nemá informace.
NKÚ na dotaz HN potvrdil, že trestní oznámení bylo postoupeno na odbor hospodářské kriminality policie v Praze 2. Tam sídlí právě i ministerstvo zdravotnictví.
