Zaměstnanecké akcie, lepší podmínky pro nábor lidí, včetně cizinců, a zjednodušení daňové byrokracie. To jsou tři hlavní věci, které čeští zakladatelé start-upů nejvíce chtějí po státu. Vyplývá to z průzkumu neziskové platformy Czech Founders, která sdružuje startupové zakladatele s globálními ambicemi.
„Start-upy podporu od státu žádají, ale vnímají, že ji nedostávají,“ říká o výsledku ankety Vít Horký, zakladatel Czech Founders. Pro aktivní podporu státu je 68 procent respondentů, přičemž pouze jeden z deseti dotazovaných se domnívá, že deklarovaná státní podpora odpovídá realitě.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPrůzkum, který pomáhala připravit společnost Deloitte a Svaz průmyslu a dopravy, vychází z odpovědí 150 zástupců firem. Závěry z něj organizátoři představí místopředsedovi vlády Ivanu Bartošovi (Piráti) a také lídrům české technologické scény na pondělní konferenci o digitalizaci státu.
„Jedná se o pilotní projekt. Naše očekávání je, že pomůžeme identifikovat problémy a navázat dlouhodobější dialog se státem, a to díky tomu, že nabídneme agregovaný hlas startupové komunity,“ podotýká Horký.
Z průzkumu, který mají HN k dispozici, vyšlo, že 81 procent respondentů je nespokojeno s tím, co české zákony umožňují v oblasti zaměstnaneckých akcií a opčních programů. „Problém je, že v Česku je zatím opční program nastaven tak, že by zaměstnanci museli akcie danit ještě předtím, než jim přistanou peníze na účtu. Proto to nikdo nevyužívá,“ popisuje Horký.
K ochlazení došlo, ale peněz pro start-upy je stále dost, shodují se čeští investoři
Stát chystá změnu, momentálně je ve stadiu diskusí mezi ministerstvy průmyslu a financí. „Konkrétní návrh na stole zatím není, ale v tomto volebním období to snad dopadne,“ říká Petr Očko, šéf agentury CzechInvest a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace. K zatraktivnění zaměstnaneckých akcií se zavázala i vláda ve svém programovém prohlášení.
Podle Očka stát začínající firmy podporuje především prostřednictvím 40 miliard korun, které ročně posílá na výzkum a vývoj, a také projektem Technologická inkubace, v němž se s přispěním CzechInvestu mají propojovat výzkumné organizace, zavedené firmy i start-upy. Inspirací jsou obdobná technologická centra fungující například v Izraeli. Právě od CzechInvestu, ministerstva průmyslu a regionálních inovačních center si startupisté žádají podporu nejvíce.
Průzkum mezi nimi dále ukázal, že dvě třetiny jsou nespokojeny s tím, jak lze nabírat zaměstnance ze zahraničí, a 60 procent se negativně vyjádřilo také k flexibilitě pracovních úvazků. Podobné procento je nespokojeno i s nepřehledným daňovým systémem, vysokými náklady na zaměstnance a regulací kryptoměn.
Polovina dotázaných by uvítala větší dostupnost dotací na nová pracovní místa. „Tyto dotace teď nejsou nastavené vstřícně ke start-upům, protože jen těžko splní podmínky spojené s finanční historií, většinou je jejich hospodaření v minusu a nedokážou garantovat, že dané místo bude existovat i za pět let,“ popisuje Horký s tím, že sedmi z deseti respondentů by se líbila i změna vysokoškolského vzdělávání tak, aby podporovalo podnikavost studentů a rozvíjelo jejich manažerské dovednosti.
V Česku je zhruba tisíc aktivních start-upů, přičemž dva – Productboard a Rohlík – za poslední roky získaly status jednorožce, tedy firmy oceněné na více než miliardu dolarů.
Podle údajů portálu Startupjobs průběžně v Česku roste počet start-upů i lidí, které na trhu práce poptávají. Zatímco v roce 2017 byl počet zájemců o práci v tomto typu firem 43 tisíc, loni už se jejich počet vyšplhal na více než dvojnásobek.
Zájem o české start-upy roste i mezi investory: za první pololetí letošního roku do nich poslali už 5,5 miliardy korun, což je více než za celý rok 2019. Startupové a technologické prostředí už vygenerovalo nízké desítky korunových miliardářů, přesto v něm panuje přesvědčení, že ho stát zatím trošku opomíjí.
„Stát ne vždy ví, co start-upy vlastně jsou, čím se odlišují od jiných firem a co by potřebovaly,“ říká Horký, sám bývalý úspěšný zakladatel. V roce 2019 za odhadovaných 30 milionů eur prodal firmu Brand Embassy izraelské společnosti NICE. „Přitom start-upy přinášejí významnou příležitost posunout český stát na evropskou technologickou špičku,“ dodává s tím, že Česko loni podepsalo deklaraci Evropské komise s názvem Startup Nation Standard. Ta si klade za cíl zjednodušit legislativu ovlivňující působení start-upů i celého ekosystému. „Výsledky ale zatím nejsou vidět, evidentně jsme úplně na začátku.“
David Šiška, partner ve fondu Purpose Ventures a Horkého souputník v Czech Founders, upozorňuje na možnou inspiraci ze zahraničí. „Stát je důležitý účastník ekosystému v místech, kde start-upy kvetou,“ ukazuje především na Estonsko, Portugalsko či kalifornské Silicon Valley. První zmíněný stát vybudoval síť technologických inkubátorů, druhý zrušil zdanění kryptoměn a třetí výrazně podpořil vysokoškolské prostředí, v čele se Stanford University, a investory nalákal díky speciálním dotačním programům. Silicon Valley je dnes globálním startupovým epicentrem, sídlí zde 13 procent všech jednorožců.
Estonsko zavedlo daňové zvýhodnění pro podnikatele a od roku 2017 upravilo imigrační podmínky pro kvalifikované zaměstnance zavedením Estonian Startup Visa a přilákalo tak tisíce lidí z celého světa. Pobaltský stát má nyní podle propočtů nizozemské agentury DealRoom desetkrát víc start-upů na hlavu než Česko. U investovaného rizikového kapitálu je rozdíl ještě výraznější – u nás je ho pětadvacetkrát méně.
Přední čeští investoři rizikového kapitálu souhlasí s většinou závěrů startupového průzkumu. Role státu je podle nich vytvořit prostor, aby se u nás dobře podnikalo, ale jinak se do podnikání přímo „nemontovat“.
Ondřej Bartoš z nejstaršího českého fondu Credo Ventures tvrdí, že start-upy nepotřebují stát k ničemu konkrétnímu. „Mají chtít jen to, co ostatní firmy – ať funguje infrastruktura, ať jsme energeticky soběstační, ať jsou tu srozumitelné zákony, ať je tu vymahatelnost práva a ať jsou politici i úředníci uživatelsky přívětiví,“ vypočítává Bartoš.
S investorem Ondřejem Frycem z Reflex Capital se shodují, že by se stát především neměl pokoušet o vlastní startupové investiční fondy. „Ten nápad se pravidelně vrací a vždycky si řeknu: To zase bude penězovod, to se budou investovat nesmysly,“ prohlásil Fryc v květnovém podcastu HN.
Očko HN sdělil, že s Evropským investičním fondem domlouvá prostředky, které by stát mohl ve spolupráci se soukromými investory využít pro koinvestice do start-upů. Ve třech fázích by mělo jít celkem o 1,5 miliardy korun, přičemž první peníze by k českým start-upům měly zamířit už příští rok.
