Po tom, co obchodní řetězec Penny Market ve své prodejně v pražské Uhříněvsi ve středu z regálů stáhl na 60 procent produktů, aby ukázal, jak by vypadal svět bez včel, chytali se někteří vědci za hlavu. Podle nich totiž nejsou včely pro opylování rostlin a rostlinnou produkci zdaleka tak výjimečné, jak se snažila tato osvětová akce ukázat. V přírodě totiž tuto roli plní i mnoho dalších druhů hmyzu. Intenzívní chov včely medonosné, tak jak v Česku leckde probíhá, může navíc jiné opylovače vytlačit ze svých lokalit a připravit je o potravu.
Pozdvižení mezi odborníky vzbudil zejména ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který se akce v Uhříněvsi osobně zúčastnil. „Osmdesát čtyři procent druhů rostlin a sedmdesát šest procent potravinové výroby je závislých na opylování včelami,“ řekl podle serveru iDnes.cz Nekula. Sám se hlásí k tomu, že je včelař, a část svého tvrzení zopakoval i na svém twitterovém účtu.
Jenže podle biologů to s těmito vyjádřeními dost přehnal. „Když jsem četl ministrovo vyjádření, vstávaly mi vlasy hrůzou,“ sdělil HN specialista na biologii opylování Zdeněk Janovský z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Máte tam proboha na ministerstvu zemědělství nějakého biologa, který by vám vysvětlil, jak je to doopravdy?“ reagoval například pod ministerským příspěvkem Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.
Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.
Podle Janovského ministr Nekula překroutil obě dvě zmíněná čísla. „Těch zmíněných 84 procent je skutečně uváděný odhad pro mírný pás, do něhož spadá většina Evropy, ale jedná se o procento druhů rostlin, jejichž rozmnožování závisí na některém opylovači, tedy v našich podmínkách některém druhu hmyzu,“ upozornil Janovský.
Zdeněk Janovský se před několika lety podílel na sestavení databáze, která se zabývá i tím, jací opylovači navštěvují v Česku běžně rostoucí byliny. Z existujících studií a vlastních výzkumů vědci získali složení opylovačů pro přibližně 300 druhů rostlin a zjistili, že pro tyto rostliny jsou včely medonosné jako opylovači zcela marginální. „Tvořily asi jen šest procent jejich návštěv. Mnohem důležitějšími opylovači jsou čmeláci a dvoukřídlý hmyz, jako například pestřenky, lidově často zvané ‚vosičky‘, příbuzné mouchám,“ uvedl Janovský.
Zavádějící je podle Janovského i ministrovo tvrzení, že 76 procent výroby potravin je závislých na opylování včelami. „Správně je, že celosvětově 76 procent druhů rostlin, které využíváme pro svou potravu, je závislých na opylovačích. A pozor, opět zdaleka nejen na včelách,“ upozornil Janovský.
„Z hlediska objemu je však situace zcela odlišná, protože produkce skoro všech hlavních plodin, jako jsou například obilí, rýže a brambory, na opylovačích vůbec nezávisí. Mezi oněmi 76 procenty převažují různé druhy ovoce a zeleniny,“ doplnil Janovský. Navíc některé druhy ovoce a zeleniny, jako například rajčata, papriky, lilky či třeba borůvky, podle Janovského ani včely na rozdíl od čmeláků opylovat nedovedou, protože neumí z jejich tyčinek uvolnit pyl. Komerčně dodávané úly čmeláků se ostatně používají i při pěstování těchto plodin ve sklenících.
Květinový byznys v Keni zaměstnává na půl milionu lidí. Dodává i růže do obchodů v Česku
Výrazné poklesy počtu chovaných včelstev jsou celosvětovým problémem a v o něco menší míře i problémem českým. Domácí situace ale není tak alarmující jako jinde ve světě, jak potvrdil Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského, s.r.o., který se na akci Penny Marketu podílel. „Jedná se o globální problém,“ dodal Titěra. Jeho příčiny tkví na jedné straně v šíření nemocí včel medonosných, ale také negativních vlivech intenzivního zemědělství užívajícího velké množství pesticidů.
Výrazné úbytky populací postihují v rozvinutých zemích hmyz obecně. Na rozsah problému poukázaly například výsledky rozsáhlého projektu Biodiversitäts-Exploratorien, v němž spojilo síly 48 německých a švýcarských výzkumných institucí a jehož výsledky před třemi lety vyšly v prestižním vědeckém časopise Nature. Ukázaly, že i jen během devíti let (2008–2017) v Německu poklesly početnosti pavouků a hmyzu o více než třetinu, a to jak na loukách, tak i v lesích. Pokud bude trend propadu populací hmyzu pokračovat, mohou jeho důsledky být podle vědců řádově závažnější, než kdyby šlo jen o mediálně známé včely medonosné.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
