Umělá hmota pomohla k rozšíření stavebnic Lego do celého světa. Doba plastová ale končí. Dánská společnost Lego Group se přizpůsobí trendu udržitelnosti podporovanému mnoha zákazníky. Firma slíbila, že se nejpozději do konce tohoto desetiletí zřekne plastů vyráběných z ropy a začne používat především materiály rostlinného původu a rovněž ty vyrobené z recyklovaných PET lahví. „Také úspěšné Lego musí nabrat nový směr,“ konstatuje německý časopis Manager Magazin a dodává, že v době, kdy četné země vyhlásily boj klimatickým změnám, přestávají mít plastové kostičky a další podobné hračky budoucnost.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Společnost Lego Group, která loni dosáhla čistého zisku 1,8 miliardy eur při tržbách kolem 7,4 miliardy eur, vznikla před 90 lety v dánském městečku Billund na chudém jihu Jutského poloostrova. U zrodu byla truhlářská dílna, jejíž majitel Ole Kirk Christiansen dospěl počátkem 30. let minulého století k hořkému poznání, že v krušných hospodářských časech ho výroba nábytku na zakázku neuživí. Protože nedovedl zahálet, zhotovil z březového dřeva skládací hračku. Měla natolik velký úspěch, že v srpnu roku 1932 Christiansen založil novou rodinnou firmu, jež později dostala název Lego. Silné postavení na trhu s hračkami, které jí dnes vynáší miliardy eur, získala po druhé světové válce, kdy v masové výrobě přešla z přírodního dřeva na plasty. To se teď změní. 

Nové materiály firma zatím zkouší

Lego hodlá investovat 400 milionů eur (v přepočtu zhruba 9,8 miliardy korun) do vývoje materiálů rostlinného původu, například na bázi kukuřice, pšenice a celulózy. Stejně postupují také hlavní rivalové Lega – americké společnosti Hasbro a Mattel.

Už zhruba před rokem Lego představilo „testovací“ stavebnici vyrobenou z recyklovaných PET lahví. „Je to výsledek tříleté intenzivní práce, kdy jsme zkoušeli  přes 250 různých PET materiálů,“ říká Tim Brooks, firemní expert na životní prostředí. Vlastnosti nového materiálu bude Lego podle něho ještě nejméně rok ověřovat a vylepšovat. Teprve potom bude možné zahájit hromadnou výrobu. Vývojáři se ještě snaží přijít na kloub tomu, proč jsou stavebnicové kostičky z nového materiálu o něco bledší než kostičky plastové.

Rodinný podnik čelí kritice zastánců udržitelnosti také za to, že jeho stavebnice přicházejí na pulty prodejen v jednorázovém plastovém obalu. Rovněž to by se mělo změnit. Vedení firmy ujišťuje, že do roku 2025 přejde výlučně na obaly papírové.

Společnost rovněž investuje nemalé peníze také do digitalizace svého byznysu. „Vyčlenili jsme několik set milionů dolarů ročně. Naše produkty již nedělíme na fyzické a digitální,“ vyjádřil se pro list Financial Times generální ředitel Lego Group Niels Bjørn Christiansen. 

Lego letos v dubnu oficiálně otevřelo digitální centrum v Kodani. Stejná už má v Londýně a Šanghaji. Skupina plánuje, že koncem příštího roku bude zaměstnávat asi 1800 softwarových inženýrů, z toho zhruba 400 v Kodani. 

Rozkvět nastal po druhé světové válce

Společnost Lego stále sídlí v Billundu. Ačkoli v poklidném městečku žije necelých 7000 obyvatel, nachází se tu druhé největší dánské letiště, odkud se denně létá do Frankfurtu nad Mohanem, Mnichova a Londýna. Je to právě zásluhou Lega, jehož manažeři pravidelně cestují za byznysem do zahraničí. 

Zásadní zlom v rodinném podniku nastal krátce po druhé světové válce, kdy Godtfred Kirk Christiansen, syn zakladatele Lega, přišel – jak se později ukázalo – na geniální nápad: výrobu stavebnicových kostiček nikoli ze dřeva, nýbrž z plastů. Jeho otec Ole, který žil v letech 1891 až 1958, mu vyšel vstříc a koupil první vstřikovací lis – mechanický tvářecí stroj na zpracování plastů. Lidé v Billundu ho tehdy považovali za technický  zázrak. V roce 1958 si Godtfred, který převzal vedení firmy po zesnulém otci, nechal patentovat plastovou stavebnici v dnešní podobě. 

Firma poté postupně uvedla na trh více než 18 tisíc různých produktů. „Ale podnik za svůj úspěch vděčí jedině proslulé stavebnici, jinak by nedosáhl takového věhlasu,“ míní v časopisu Manager Magazin Christine Spillerová, šéfka Německého muzea hraček, jež se nachází v durynském městě Sonneberg. 

Samotný název Lego vznikl dva roky po založení firmy, tedy v roce 1934, a je vytvořen z dánského „leg godt“, česky „hezky si hraj“. 

Miliardy poskládané z kostiček

Finanční experti odhadují hodnotu majetku rodiny Christiansenů (především podílů v četných firmách) na zhruba 21 miliard eur. Ale tato suma se obecně považuje za skromnou, uvádí list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Christiansenovi v Dánsku platí za nejbohatší rodinu. 

Společnost Lego Group své jmění rozprostřené skoro po celém světě spravuje prostřednictvím investičního holdingu Kirkbi, v němž drží tři čtvrtiny akcií. Zbytek patří obecně prospěšné nadaci rovněž kontrolované rodinou. Lego Foundation se věnuje charitě, financuje vzdělávací a výzkumné projekty. Přispívá například Centru pro vědecký výzkum her a učení při Cambridgeské univerzitě.

Rodina prostřednictvím holdingu Kirkbi investuje do výstavby obnovitelných energetických zdrojů – větrných a solárních parků. Svým kapitálem podporuje také technologické start-upy. V koncernu ISS, jehož 400 tisíc zaměstnanců se po celém světě stará o technickou správu budov, drží kolem 16 procent akcií, takže v ISS se těžko může něco rozhodovat proti vůli Christiansenů.

Lego Group drží četné majetkové podíly především ve Skandinávii. V Dánsku je to třeba firma Falck, jež svojí technikou a vyškoleným personálem zasahuje v krizových situacích, jako jsou požáry nebo dopravní nehody. Majetkový podíl vlastní Lego Group také v dánské firmě Nilfisk, vyrábějící čisticí zařízení, nebo ve švýcarském výrobci elektroměrů Landis+Gyr. Jde o významné podíly pohybující se mezi 15 a 30 procenty.

Důležitou součástí rodinného jmění  je také realitní portfolio. Například kancelářský komplex Aircenter u curyšského letiště nebo soubor Heimeran v mnichovské čtvrti Westend.

Lego Group ještě vlastní 47,5 procenta akcií v britské společnosti Merlin Entertainments spravující řetězec zábavních tematických parků Legoland stylově vycházejících ze stavebnic Lego. První takový park vznikl v roce 1968 v dánském Billundu, v roce 1996 následoval park v Británii. Nyní lákají Legolandy návštěvníky také v USA, Německu, Dubaji nebo Malajsii. 

Bohatá rodina žije nenápadně

Posledním členem rodiny, který podnik vedl, byl Kjeld Kirk Christiansen, pravnuk zakladatele, narozený v roce 1947. Funkci složil před 18 lety a od té doby je operativní řízení v rukou manažerů najímaných zvenčí. Niels Bjørn Christiansen vede Lego od října 2017. Na hospodaření rodinného impéria jako předseda dozorčí rady dohlíží člen rodiny, třiačtyřicetiletý Thomas Kirk Christiansen. Ten se o majetek dělí se dvěma sestrami a otcem.

Rodina si loni nechala na dividendách vyplatit v přepočtu 80 milionů eur (skoro dvě miliardy korun). Okázalý život je jí ale cizí. V Billundu obývá nenápadný bungalov na okraji veřejného parku, který se od ostatních liší pouze tím, že má tři garáže. 

Jedinou libůstkou, kterou si Thomas Kirk Christiansen spolu s manželkou, vášnivou milovnicí koní, řadu let dopřával, byl chov plnokrevníků nedaleko Billundu. V roce 2019 ho však manželé prodali.