Vídali jsme je nastupovat proti evropským gigantům jako Manchester United, Liverpool nebo Real Madrid. Teď o ruských fotbalových klubech není slyšet. Evropská fotbalová federace (UEFA) je po ruském napadení Ukrajiny vyloučila z mezinárodních soutěží. Podobně dopadla i ruská reprezentace, která přišla o nadcházející mistrovství světa v Kataru a nezúčastní se ani příštího mistrovství Evropy. Kreml se snaží tvářit, že se nic neděje, a do fotbalu pumpuje velké sumy peněz. Obává se nespokojenosti fanoušků, kteří by mohli svou nevoli obrátit proti současnému režimu.

Ruský fotbal byl vždy specifický. V dobách Sovětského svazu byl závislý na státu, respektive na státních podnicích a institucích. CSKA Moskva byl armádní klub, Dynamo spadalo pod ministerstva vnitra, Lokomotiv pod železnice. Ani po rozpadu SSSR nepřišla velká změna. Jen se střídali majitelé a sponzoři. Někde účty platí regionální vlády jako v případě čečenského Achmatu Groznyj nebo tatarstánského Rubinu Kazaň. Ruského lídra Zenit Petrohrad více než štědře sponzoruje plynárenský gigant Gazprom.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Předním klubům, jako je Zenit nebo CSKA, po vyloučení z evropských soutěží vypadl nezanedbatelný zdroj příjmů. Pomoc ale přišla. Televizní společnost Match TV, která patří do holdingu Gazprom Media, čtyřnásobně navýšila částku, kterou před válkou platila za práva na přenos zápasů ruské ligy. Stejně tak i sám Gazprom posílá do fotbalu stále víc peněz.

„Průměrný rozpočet klubů z dolní poloviny tabulky se dnes pohybuje kolem 1,5 miliardy rublů (asi 600 milionů korun) ročně. S největší částkou kolem 13 miliard rublů (5,23 miliardy korun) hospodaří Zenit. U moskevských klubů bude rozpočet kolem 6–7 miliard rublů (kolem 2,4 miliardy korun),“ řekl HN novinář ze serveru Sports.ru Denis Puzyrev. Částky jsou tedy prakticky stejné jako v době před válkou. Jen pro srovnání – nejbohatší český klub Slavia Praha má roční rozpočet něco přes jednu miliardu korun.

Kvůli štědré podpoře se nedá očekávat, že by se poměry v ruské lize nějak zásadně změnily. „Stát fotbal nenechá padnout. Podle něj je to jedna z důležitých součástí sociálně-kulturního života společnosti. Ať raději mladí řvou, že Spartak je sra*** a ať chcípne CSKA, než aby křičeli, že vláda je na ho*** a ať chcípne Putin,“ myslí si Puzyrev.

Legionáři jsou pryč

Vyloučením ruských klubů z evropských soutěží začali odcházet zahraniční hráči. Mimo jiné i český útočník Jan Kuchta, za kterého svého času Lokomotiv Moskva zaplatil Slavii 130 milionů korun. Dnes hraje v pražské Spartě. „Třeba Krasnodaru, který patří miliardáři Sergeji Galickému, v jeden okamžik odešli všichni legionáři. Poláci, Nizozemci, Francouzi a další. Takže nyní za ně hrají vlastní odchovanci, doplnění o pár hráčů z Nigérie,“ vysvětluje Puzyrev.

Podobná situace je prakticky všude. Evropští hráči odešli, i když výjimky se najdou. „Třeba za Spartak hraje Polák Macziej Rybus, ale on je v Moskvě už dlouho, má ruskou manželku. V Zenitu hrál velmi dlouho Ukrajinec Jaroslav Rakytskyj, který je z Doněcku. Když hrál na Ukrajině, hodně lidí ho obviňovalo ze sympatií k separatistickým republikám, nikdy třeba nezpíval ukrajinskou hymnu. Všichni ho podezřívali, že je sám separatista. On to nikdy nekomentoval. Říkal, že je sportovec a sport je mimo politiku. Po začátku ruské ‚speciální operace‘ ale odešel a nyní hraje v Turecku,“ dodává ruský novinář.

Jakkoliv ruská liga byla vždy pro hráče výrazně finančně zajímavá, současně sloužila hlavně pro hráče z jižní Ameriky jako odrazový můstek do prestižních soutěží typu anglické Premier League. „Jenže teď žádné evropské poháry nejsou a v nejbližší době ani nebudou. Kromě toho jsou problémy s prodeji hráčů z ruské ligy. Třeba anglický West Ham koupil v loňské sezoně z CSKA chorvatského záložníka Nikolu Vlašiče za 30 milionů liber (843 milionů korun). Částku měli Londýňané poslat postupně. Něco zaplatili, další transfery ale uvázly. Neví se totiž, jak legálně poslat peníze do Ruska,“ vysvětluje Puzyrev.

Sborná hledá soupeře

Ještě větší problémy má ruská fotbalová reprezentace, která jen velmi těžko hledá nějakého soupeře. Jednou z mála možností, jak se poměřit se zahraničním týmem, bude koncem listopadu přátelský zápas s Bosnou a Hercegovinou v Petrohradu. Po setkání s předákem bosenských Srbů Miloradem Dodikem oznámil domluvení utkání dokonce sám ruský prezident Vladimir Putin.  

„Sport musí lidi sjednocovat, ne je rozdělovat. Proto doufám, že utkání sehraje svou roli v rozvoji sportu a mezilidských vztahů,“ prohlásil Putin na schůzce s lídrem bosenských Srbů. Dodik připustil, že přinejmenším hráči z části Bosny, která je tvořena etnickými Chorvaty a Bosňany, nejspíše k zápasu nenastoupí.

Týká se to i největších hvězd bosenské reprezentace Edina Džeka a Miralema Pjaniče. „Moje pozice je jasná. Jsem proti sehrání zápasu v okamžiku, kdy lidé trpí. Vyjadřuji solidaritu Ukrajině v těchto pro ni těžkých časech,“ řekl Džeko, který dnes hraje v italském Interu Milán a v Česku je dobře známý z působení v Teplicích.

Je otázka, zda pro ruské fanoušky bude zápas se srbskou částí bosenské reprezentace dostatečně atraktivní. Už vzhledem k tomu, že se těšili na letošní mistrovství světa v Kataru. Jenže kvůli Putinovu vojenskému dobrodružství na Ukrajině byla ruská sborná z kvalifikace vyřazena. A stejně tak nebude v kvalifikaci na nadcházející mistrovství Evropy.

V Moskvě se na začátku války začaly ozývat hlasy, že by Rusko mohlo přestoupit z evropské federace UEFA do té asijské. „V UEFA nesedí rusofobové. Ale bylo jasné, že pokud by pustila ruské kluby nebo reprezentaci do soutěží, následovalo by hromadné odmítání vzájemných zápasů. Takže by se mohlo stát, že Zenit Petrohrad vyhraje Ligu mistrů, protože s ním nikdo nebude chtít hrát. To bylo nepřípustné,“ vysvětlil Denis Puzyrev. Jenže přestup do asijské skupiny by problémy nevyřešil.

„Státy střední Asie jako Kazachstán s tím problém mít nebudou, stejně jako Írán. A nejspíš ani Spojené arabské emiráty. Jenže nejsilnější v této skupině jsou reprezentace Austrálie, Jižní Koreje a Japonska. Pokud nebudou chtít s Ruskem hrát, tak je to celé zase špatně. Je to mrtvá myšlenka,“ myslí si Puzyrev.

Chceme kluby z Krymu

Hrozí ale i další potíže. Ze strany ruských „hurápatriotů“ je velký tlak na to, aby ligu hrály kluby z anektovaného Krymu. Jenže FIFA je kategoricky proti. Zatím se mluvilo o jakési Lize Společenství, kde by hrály celky z mezinárodně neuznaných států Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří nebo separatistické Doněcké a Luhanské republiky.

To ale ruským imperiálním nacionalistům nestačí. Tlačí na fotbalový svaz, aby povolil přímou účast krymských klubů. „Třeba režisér Nikita Michalkov, který nejspíš ani neví, kolik hráčů fotbal hraje, ve svém pořadu v televizi prohlásil, že to je otázka státní suverenity. Poslanci parlamentu sepsali petici k prokuratuře, aby vyšetřila, jestli ruský svaz nepracuje v zájmu Západu,“ směje se Puzyrev.

Problém je v tom, že pokud by ruská liga začlenila krymské kluby, automaticky by to vedlo k vyloučení Ruska ze všech fotbalových asociací. „V ruské federaci jsou pragmatici. Říkají, že liga už začala a krymské kluby můžeme přijmout nejdříve příští rok v létě. Doufají, že se do té doby něco stane a nebudou muset zvolit rozhodnutí, které zabije ruský fotbal,“ říká Denis Puzyrev.

„Bude to trvat roky. Teď se bavíme o přátelských zápasech třeba s Íránem a jedná se s reprezentacemi z Latinské Ameriky. Pokud by ale bylo Rusko vyloučeno, tak s námi nebude hrát vůbec nikdo. Každá reprezentace, která je členem FIFA, by riskovala za přátelák s Ruskem sankce,“ vysvětluje Puzyrev. Otázkou je, zda si to uvědomují i lidé v Kremlu.